Dojalo to i jeho. Dvaačtyřicetiletého pardála, který žije poslední dny v silných emocích. Nejprve uzavřel svou kariéru v bundesligovém Füchse Berlín, pak v play off o MS proti Rusku s národním týmem a dnes jako doplněk velkolepé rozlučky kamaráda Filipa Jíchy. „Chtělo se mi víc brečet než na té mé,“ nezapíral brankář Petr Štochl.
Jaké to bylo pro vás jako vedlejšího hrdiny?
„Tahle rozlučka byla jiná než ty dvě předchozí, protože jsem ji víceméně sledoval. Nebyl jsem hlavní aktér. Bylo to hodně dojemné. Víc jsem si to užil. Předtím byly pocity smíšené. Myšlenek bylo moc, pak žádné.“
Zažil jste někdy tak dojatého Jíchu?
„Byl to samozřejmě nával emocí. Jedno za druhým. Nedivím se mu, že nad tím přemýšlí. Co bylo a co by mohlo být, kdyby byl zdravý…Loučí se se skvělou kariérou a začíná nová. Myslím, že bude stejně úspěšná.“
Celá akce se povedla, že?
„Na házenou přišlo v Plzni přes pět tisíc lidí, to je unikát. Stejně tak hráči, kteří přijeli. Tohle bude pro Filipa nezapomenutelné. To byl asi ten největší účel akce.“
Jak se dostal rodák ze Starého Plzence na vrchol?
„Samozřejmě musel mít talent, bez toho to nejde. Ale hlavně musíš mít píli, chuť zlepšovat se a pracovat na sobě. To všechno Filip měl. Fyzicky byl k tomu výborně předurčený, čehož využíval. Bohužel ho pak zradilo tělo. Jinak by se na vrcholu udržel mnohem déle. Ale stejně to byl jeden z velmi mála hráčů, kteří dokázali posunout sport zase o kus dál.“
Tohle už žádný český házenkář nedokáže, co?
„Samozřejmě nevíme, co bude. Ale jsem taky přesvědčený, že ne.“
Na koho jste se nejvíc těšil?
„Jsem brankář, takže jsem sledoval gólmany. Bylo pro mě pěkné vidět Genztela, být v jedné bráně s Thierry Omeyerem. To bylo velmi zajímavé. Taky tu byl brácha, se kterým jsme si hodně dlouho nezahráli. A Peréz de Vargaz, který je nastupující generace, i když už je etablovaný mezi top světovými gólmany. Každý brankář mi měl co říct.“
Máte něco společného se sochou, kterou Jícha od hráčů dostal?
„Původní myšlenka byla Dominika Kleina. My jsme se na to složili, Filip o tom neměl ani ponětí.“
Líbí se vám tohle dílo?
„Nejsem odborník na umění. Nebudu to hodnotit.“ (úsměv)
Dal byste si tu sochu na zahradu?
„Jíchu nikdy!“ (smích)