Na Korsice je krásně. Moře, kopce, promenády. „Ale teď je mi to houby platné,“ povzdechne si Jan Bašný, trenér házenkářské reprezentace žen a občan malebného ostrova u Francie. Ve středu měl v Zubří vést národní tým v kvalifikaci EURO 2020 proti Švédsku. Místo toho nemůže vyrazit dál než dva kilometry od bytu a vždy musí mít s sebou podepsaný arch papíru.
Zástupy turistů v sedmdesátitisícovém Ajacciu, centru Korsiky, vystřídaly pusté ulice a strach. Pandemie viru Covid-19 naplno udeřila i tady. „Jsme jedno z epicenter. Vláda rozhodla, že ty nemocné, kteří jsou na respirátorech, budou převážet lodí na pevninu. Aby se uvolnila lůžka pro další,“ vypráví házenkářský kouč Jan Bašný v rozhovoru pro isport.cz. Jeho manželka má tu hrůzu u nosu, pracuje jako zdravotní sestra.
Co se dá dnes dělat na Korsice, kde žijete už devětadvacet let?
„Sami od sebe nemůžeme vůbec nic. Roušky povinné nejsou, zatím jen doporučené. Abych mohl jít ven, musím mít s sebou čestné prohlášení, vlastnoručně podepsané. Je tam jméno, datum, adresa a důvod. Když ten papír u sebe nemáte, zaplatíte pokutu 135 eur. Dost po tom jdou. Je pět možností, kam můžete. Do obchodu, do práce, k lékaři, z vážných rodinných důvodů a se psem. S ním ale můžu maximálně pět set metrů od domu. Nemůžu si třeba zajet na nákup přes záliv. Pokud by mě zastavili, ptali by se, proč jsem tam, když mám obchod v Ajacciu. Města si sama můžou regulovat omezení. Třeba v Nice se od pátku vůbec nesmí vycházet po dvacáté hodině.“
Neradostný život…
„Je to náročné na hlavu. Pláže jsou zavřené, nesmíte ani do lesa, na ryby. Chtěl jsem se projet na skůtru. Nemůžu. Na promenádě běhali denně lidé, teď je tam prázdno. Restrikce jsou čím dál větší, ale někteří lidé to pořád neberou dost vážně a jsou nezodpovědní. Já jsem zavřený doma. Člověk si v takových chvílích uvědomí relativitu své práce. Vše zlé je k něčemu dobré.“
Máte aspoň čas na jiné věci, že?
„Doháním resty. Přečtu si knížky, na které jsem doteď neměl čas. Byl jsem blízko tomu, abych odletěl do Česka. Dva dny předtím se sraz v Rožnově pod Radhoštěm zrušil a v pátek ve Francii zrušily soutěže. Určitě se nedohrají. Nepůjde to. Měl jsem to naplánované tak, že v sobotu po našem ligovém zápase zůstanu na pevnině a v neděli poletím. Ale už bych se stejně nedostal zpátky. Musel bych hned do karantény. Po srazu jsem ještě měl mít pracovní týden na svazu. Reprezentační komisi a podobně. Všechno padlo. Možná to probereme přes videokonferenci. Systém práce se trošku změnil.“
Dostal byste se dnes na pevninu?
„Nedostal. Lodě sice jezdí, ale jen s jídlem. Letadla lítají jednou za den. Vezmou vás jen ze zdravotních či rodinných důvodů. Na Korsice není komplexní zdravotní péče. Když máte rakovinu, musíte na onkologii do Marseille. Že bych si tam zaletěl za kamarádem, abychom se prošli po městě, to teď opravdu nejde.“
Co rodina?
„Mám ve Zlíně mámu, chtěl jsem se za ní podívat. Jsme denně v kontaktu. Jinak mám všechny blízké tady. Syn bydlí dvě stě metrů ode mě, ale teď se nestýkáme. Hodím mu věci do schránky anebo se bavíme po telefonu. Žije tu i bratr, ale rodinné sedánky nyní nepořádáme.“ (úsměv)
Kolik času věnujete házené?
„Každodenní házenkářské věci musely jít stranou. Měl jsem být na repre srazu, všechno bylo nachystané na dva zápasy se Švédskem. Byly odloženy na červen, ale silně pochybuju, že se bude hrát. Nicméně s holkama a celým realizačním týmem jsem v kontaktu. Máme skupinu na WhatsApp, komunikujeme i individuálně. Funguju teď jinak než dřív.“
Jak tahle situace ovlivní házenou ve Francii?
„Stát zaplatí klubu čisté mzdy do výše 84 procent. To je pozitivní. Francie je hodně sociální země. Je jasné, že se do sportu sponzoři nepohrnou. Lidé budou mít míň peněz. Ekonomický dopad bude ohromný. Dá se čekat krize.“
Francie na tom není dobře, nakažených a mrtvých rychle přibývá. Jak to vypadá na ostrově?
„Postup pandemie je bohužel stejný jako v Itálii. Dělá se vše pro to, aby nebyly podobné následky jako tam. Ajaccio je dost zasažené, je to jedno z epicenter. Máme tady i mrtvé. Znám lidi, kteří byli v osobním kontaktu s někým nakaženým. Vrchol se očekává tento víkend. Moje žena pracuje jako zdravotní sestra, takže je v první linii. Stará se o staré lidi. Je to psychicky náročné.“
Máte obavy i o sebe?
„Možná jsem nakažený nebo jen přenašeč. Určitě je plno nakažených, kteří o tom ani neví.“
Témata:
házená, sport, Česko, Itálie, Francie, Švédsko, papír, WhatsApp, Korsika, Jan Bašný, Zubří, Ajaccio, Míče na házenou Míč na národní házenou na Heureka.cz
Související články
