Házená v Německu jede, po fotbale je nejsledovanější, říká Malá a věří v treble
Česká házenkářka Veronika Malá dosáhla v Bundeslize na mistrovský titul. Ve své první sezoně v německém Beitgheimu neztratila s týmem ani bod a díky třiceti výhrám v řadě a nedostižnému počtu bodů mohly oslavy vypuknout už tři kola před koncem soutěže. Osmadvacetiletou oporu národního týmu nyní čeká Final4 Evropské ligy a finále německého poháru. „Získat tři trofeje v sezoně by byl ohromný úspěch,“ uvědomuje si rodačka z Písku.
Proběhla už malá oslava zisku titulu?
„Malá oslava proběhla už minulý víkend, kdy jsme hrály v Dortmundu důležitý zápas, jelikož Dortmund byl za námi druhý v tabulce. A tím, že jsme dokázaly zvítězit, tak bylo takřka jisté, že titul Bundesligy získáme. Slavilo se na cestě zpátky v autobuse, zpívalo se… Myslím, že se slavilo tak, jak se slavit má. Potom jsme ještě hrály v tomto týdnu doma, kde jsme ten zisk německého titulu už potvrdily oficiálně, což se oslavilo hned po zápase na tribuně. Přišlo hodně diváků, kteří pak mohli jít za námi na palubovku a slavit s námi, vyfotit se, popovídat. Bylo to moc fajn."
Během celé sezony jste neztratili ani bod. Kde se vzala taková dominance?
„To, že jsme neztratili ani bod, je podle mě tím, jak máme poskládaný tým. Máme tu skvělé hráčky, všechny posty máme kvalitně zdvojené a myslím, že si ten tým hodně sednul jak na hřišti, tak i mimo něj. Atmosféra v týmu je dobrá a samozřejmě když se vyhrává, tak je o to ještě lepší."
Vedle triumfu v německé lize vás čeká také Final4 v Evropské lize a finále německého poháru. Jak velkou motivací je zakončit sezonu ziskem treble (tří trofejí)?
„Motivace je velká, protože to byly naše cíle před sezonou, když jsme si je určovaly: tedy dostat se do Final Four Evropské ligy, vyhrát Bundesligu a vyhrát německý pohár. Pokud by se nám podařilo získat tři trofeje v jedné sezoně, byl by to ohromný úspěch. Věřím, že se nám to povede."
Jak speciální je atmosféra a sebevědomí v týmu, který už 30 zápasů nepoznal hořkost porážky?
„Musím říct, že atmosféra v týmu je skvělá – mezi hráčkami, trenéry, přes realizační tým až po lidi v officu. Je to prostě super, jsme na skvělé vlně. A hlavně cítíme podporu ze všech stran, což je podle mě hodně důležité, aby se i hráčky cítily v bezpečí a tím pádem jsme podávaly ty nejlepší výkony."
Do Bietigheimu jste přišla v roce 2021. Věřila jste už v tu chvíli, že by mohla takhle brzy přijít takto úspěšná sezona?
„Věděla jsem, že když mi Bietigheim nabídnul kontrakt, tak že staví velice kvalitní tým a chce dosahovat na ty nejvyšší mety. Tyto cíle se ztotožňovaly s mými cíli, takže pro mě bylo cekem snadné rozhodnutí se k nim připojit a zažít tuhle skvělou sezonu."
Jak byste hodnotila dosavadní sezonu také z osobního pohledu?
„Hodnotím ji velice úspěšně, cítím se fyzicky i psychicky na hřišti výborně. Musím říct, že se mi po celou sezonu daří mít i velkou efektivitu vstřelených branek, za což jsem ráda."
Jaká jsou specifikace německé házené a je znát například na fanoušcích, že po fotbale jedná o druhý národní sport?
„V Německu házená jede, tady je to po fotbale druhý nejsledovanější sport. Všichni vědí, co je házená, ve školách se to hraje v tělocviku, všichni umí házet, od dětí až po důchodce. Když máme třeba jeden den o víkendu volno, tak občas navštívíme chlapy ve Stuttgartu, kteří hrají Bundesligu, a ta atmosféra, když se naplní 5 až 10tisícové hala, je úžasná. My máme dvě haly – malou, kde hrajeme domácí soutěže, a velkou, kde hrajeme evropské poháry a kde je kapacita necelých 5 tisíc diváků, takže ta atmosféra je také úplně skvělá."
Pomáhá klubový úspěch trošku zahojit zklamání z národního týmu, kde se po vítězství nad Francií nepodařilo přes Chorvatky postoupit na ME?
„S národním týmem to bohužel bylo jak na horské dráze, kdy jsme byly nahoře při fenomenálním vítězství nad Francií, což se jen tak někomu teď v Evropě ani ve světě nepodaří. Takže ohromný úspěch pro českou házenou, kdy jsme je v Plzni porazily za doprovodu skvělé kulisy. A potom jsme na té dráze sjely hrozným způsobem dolů, kdy jsme prohrály v Chorvatsku. Myslím, že jsme všichni věřili, že můžeme Chorvatky i doma porazit, přestože jsme věděli, že mají silný tým. Za mě bych řekla, že jsme udělali maximum, a to jak v přípravě, tak i na hřišti. Všichni jsme chtěli vyhrát a postoupit na mistrovství Evropy, ale bohužel se to nepovedlo. Mrzí to hodně a mrzí to doteď. Každopádně bych ráda poděkovala všem fanouškům v České republice, protože nám posílali moc hezké, pozitivní zprávy, a bylo vidět, že je naše házená zasáhla. Věřím, že nás budou sledovat dál – myslím, že máme na to patřit v budoucích letech do evropského nadprůměru a určitě na tom ještě zapracujeme."
Jaké volno si dopřejete po takto dlouhé a náročné sezoně?
„Pro sportovce je samozřejmě velmi důležité si odpočinout, trošku zregenerovat, uvolnit si i hlavu. Já nejraději trávím čas s rodinou doma v jižních Čechách, v kruhu svých nejbližších, se psem, v přírodě. Taky máme dohodnutých pár dní, že pojedeme s přítelem do hor na vandr, ale nic velkého. Během té sezony není moc času, protože hodně cestujeme a jezdíme po celé Evropě, takž pro mě je nejdůležitější potom na té dovolené trávit čas s rodinou a v kruhu svých nejbližších."
