PŘÍMO Z BUDAPEŠTI | Dvanáct gólů v semifinále s Métami, sedm ve finále s Györem. Navrch cena pro nejužitečnější hráčku Final 4 Ligy mistrů a hlavně – nejcennější klubová trofej nad hlavou české házenkářky Markéty Jeřábkové (26)! Hvězda norského Vipers Kristiansand dovršila v Budapešti společně s nezlomnou krajankou Janou Knedlíkovou (ve finále 5 branek) snovou sezonu. „Nejlepší víkend v kariéře,“ shrnula v rozhovoru pro iSport.cz dojatě triumf nad zbytkem Evropy.
Pro tohle jste si před rokem do Kristiansandu přišla?
„Může to tak vypadat. (úsměv) Nechci říkat, že to bylo úplně něco přirozeného, ale když jde člověk krok po kroku, je všechno možné.“
Získala jste cenu MVP pro nejužitečnější hráčku závěrečného turnaje. O tomto člověk snad ani nesní, co?
„Určitě ne. Hlavně jsem šťastná, že jsem mohla pomoct týmu. Tohle ocenění není jenom moje, ale všech. Mít na krku zlatou medaili je víc. Ale nemůžu samozřejmě říct, že bych se na Final Four necítila dobře.“
Je prostor na oslavy?
„Je. Noc bude dlouhá. Je konec sezony, vypukne to. Měla jsem v hale celou rodinu, za což jsem strašně vděčná. To co se tu odehrálo, se nedá srovnat s žádným turnajem předtím. Byl to nejlepší víkend v mé kariéře a atmosféra v hale nepopsatelná.“
Na čem mají Vipers založenou hru?
„Začínáme od obrany a od toho, co se děje mezi devítkami. Takže rychlý útok a rychlý návrat do obrany. Když si v tomto udržíme dobré procento, dokážeme zápasy zvládat. Navíc máme super partu.“
Co byste pronesla k výkonu druhé Češky Jany Knedlíkové, která vyhrála Ligu mistrů už popáté?
„Řekla jsem jí, že jí v novinách naložím. Že už je zralá.“
Na důchod.
(směje se) „Můžu o ní říct jen pozitivní věci. Jsem strašně ráda, že jsem s ní mohla odehrát tuhle sezonu. Klobouk dolů. Ona je opravdu paní Hráčka.“
Ve druhém poločase vás trenér na dvacet minut stáhl ze hry. Proč?
„Dostala jsem dvě minuty a už před víkendem jsme trénovali určitou taktiku. Využili jsme ji a myslím, že to rozhodlo zápas. Věděli jsme, že to bude víc hraní si s naší psychikou. Györ má hráčky na stejné úrovni jako my a víme, že se dají porazit.“
Dá se říct, že se vaše role v týmu s průběhem sezony po přestupu z Německa zvětšovala?
„Určitě ano. Když člověk změní klub a dokonce zemi, tak se zpočátku hledá. V Norsku je jiná mentalita. Nakonec si to všechno sedlo a tohle je výsledek.“
Jaké další mety jsou před klubem?
„Není to jeho první titul a první Final Four, takže další cíle jsou jasné.“