Boj o olympiádu je náročnější než MS. Chceme házenou zviditelnit, velí opora
Dva dny po postupu na mistrovství Evropy oslavila Markéta Šustáčková sedmadvacáté narozeniny. Jako nejhezčí dárek by si představovala letenku do olympijské Paříže, kterou se s reprezentací pokusí vybojovat na nacházející kvalifikaci ve Španělsku. „Házená by se tím u nás v Česku zviditelnila. Za to bych byla ráda,“ prohlásila spojka, která na klubové úrovni působí v norském Molde. Turnaj se bude hrát od čtvrtka do neděle, v cestě stojí domácí výběr, Nizozemsko a Argentina. I když české házenkářky nejsou favorit, Šustáčková věří, že tým má na to vybojovat jedno ze dvou míst na olympiádě.
Co by pro vás postup do Paříže znamenal?
„Byl by to splněný sen. Myslím, že za to, co jsme předvedly na mistrovství světa, si zasloužíme hrát kvalifikaci o olympijské hry. Samozřejmě to bude strašně těžké. Pro mě je to trochu zvláštní v tom, že jsem tenhle sen ani nikdy moc neměla. Dřív jsem nevěřila tomu, že by se tohle mohlo stát. Ale za poslední dva roky se tým hodně posunul, předvádí lepší a lepší výsledky, tak jsem tomu trochu věřit začala.“
Reprezentace na tuhle šanci čekala hodně dlouho. Probírala jste to i s hráčkami, které už nejsou v týmu?
„Ano, bývalá kapitánka Kristýna Mika mi říkala, že musíme zabojovat, že ony tuhle příležitost nikdy ani neměly. Budeme se snažit udělat maximum pro to, aby se nám to splnilo.“
Je to životní šance?
„Olympiáda je jednou za čtyři roky. Teď mi bylo 27 let, takže při další olympiádě mi bude 31. Házenou samozřejmě ještě můžu hrát, ale určitě to bude něco jiného. Takže teď je nejlepší načasování pro to, aby se to povedlo.“
Vlastně by to byl úspěch tak trochu nad plán, že?
„Když přišel nový trenér (Bent Dahl), naším cílem bylo postupně se každý rok zlepšovat a hrát kvalifikaci o olympijské hry v Los Angeles 2028. Splnilo se to už teď, trochu jsme předběhly náš cíl. Myslím, že je to dobře. V těchto letech můžeme mít i lepší formu než za čtyři roky.“
Jaké reálně vidíte šance na turnaji, který rozehrajete ve čtvrtek soubojem s domácím Španělskem?
„Určitě nám nehraje do karet, že se hraje ve Španělsku. Vrátily se jim včetně gólmanky tři opory, takže jejich tým bude v jiném složení, než když jsme s nimi hrály na mistrovství světa (výhra 30:22). Ale já úspěchu věřím, možná větší tlak bude na Španělsko než na nás. Kdybychom třeba vedly o dva tři góly, doufám, že by se třeba Španělky začaly trochu stresovat. Uvidíme, jak se to vyvine. Čekají nás tři utkání.“
Ale hned to první je klíčové, což potvrdil i trenér Dahl…
„Všichni tomu zápasu dávají strašně velkou váhu. Já doufám, že vyhrajeme, všichni pro to uděláme maximum. Ale i kdybychom se Španělskem prohrály, musíme mít v hlavách, že pořád ještě budeme mít dvě utkání. Proti Holandsku hrajeme tuto sezonu docela často. Doma jsme byly kousek od remízy nebo výhry. Na začátku sezony jsme si řekly, že je jednou zkusíme porazit... Na závěr nás čeká Argentina, což by měl být papírově nejslabší soupeř. Možná nejsme favoritem na postup, to je Nizozemsko a Španělsko, ale uděláme maximum. Věřím, že tým na to má.“
Bude nadcházející turnaj srovnatelný třeba s pokročilou fází mistrovství světa?
„Možná to bude i náročnější. Na šampionátu máte zápas, pak den volna. Ale v kvalifikaci hrajeme ve čtvrtek se Španělskem a hned v pátek s Nizozemskem. Bude to složitější i po mentální stránce, přece jen olympiáda je jen jednou za čtyři roky.“
Jak moc je důležité, že se stihla uzdravit kapitánka Veronika Malá?
„Pro mě osobně je nejlepší levé křídlo na světě. Myslím, že je to hodně stěžejní, že je zpět. Ona není extrovertní typ, ale vede tým tím, jak se chová na hřišti. Je výborná kapitánka, má respekt a je lídrem.“
Jak si sedl tým složený kolem top hvězdy Markéty Jeřábkové a v čem jsou vaše největší zbraně?
„Markéta je neskutečná ikona házené. Tým je fakt dobře složený, každá z hráček má svoji kvalitu. Největší zbraní by měla být obrana v čele s dobrou gólmankou a přechod do rychlého útoku. Snažíme se hrát rychlou házenou a v tom je naše síla.“
Nechtěly se některé hráčky vrátit do týmu kvůli kvalifikaci?
„Samozřejmě Iveta Korešová podává výborné výkony v interlize, to samé Jana Knedlíková v Lize mistryň a v Kristiansandu. Ale po našem zápase v norské lize jsme se spolu bavily a říkala, že holky, které byly na mistrovství světa, si to zaslouží a ony by měly hrát kvalifikaci na olympiádu.“
Dá se říct, že současná reprezentace je nejsilnější za poslední roky?
„Těžko soudit, před tím měly hráčky v týmu taky obrovské kvality. Míša Hrbková, Jana Knedlíková, Kristýna Mika, Iveta Korešová… My teď hrajeme trochu jiný styl házené. Nedokážu říct, kdyby kdo by vyhrál, kdyby nastoupil v uvozovkách starý národní tým proti novému.“ (směje se)
Vnímáte, že postupem na Hry můžete udělat ženské házené reklamu, která se asi nedá srovnat ani s tím, když hrajete na mistrovství světa?
„Házená není v Česku nejvíc populární a má to své výhody i nevýhody. Ve fotbale a v hokeji je víc sponzorů, diváků, může tam být lepší atmosféra. Ale na nás se zase nevytváří takový tlak jako na fotbalisty a hokejisty. Byla bych ráda za to, že by se házená u nás v Česku zviditelnila. Kdyby se nám to povedlo, možná bychom byly jediný kolektivní sport, který se do Paříže dostal.“
Je výhodou, že na vás není vyvíjen takový tlak?
„Řekla bych, že ano. Třeba konkrétně ve Španělsku je teď neuvěřitelný tlak – hlavně před zápasem proti nám. Neskutečně se připravují a já jsem ráda, že to máme takhle. Náš trenér bral i na mistrovství světa tlak spíš sám na sebe, na nás jej vůbec nepřipouštěl a snažil se nás neustále uklidňovat.“
