Ivo Pospíšil
21. června 2020 • 15:25

E-sport Kopeckého netáhne, jezdil jen s Kubicou. Jak vybíral navigátora?

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Rallye tratě jsou jeho revírem. Sedmkrát tu vyhrál český titul, ovládl ME či světové WRC2... Co ale letos, když koronavirus zasáhl i jeho sport? „Kéž bychom odjeli alespoň domácí mistrák,“ přeje si Jan Kopecký. Po měsících klidu absolvoval v sobotu zkušební test v Sosnové. Místo e-sportů se snažil věnovat rodinnému byznysu. A složitě vybíral i své další oči do kokpitu – nového navigátora.



Je proslulým perfekcionistou. Poohlížet se, kým nahradí bývalého navigátora Pavla Dreslera, tak nebyla vůbec lehká volba. „Najít spolujezdce na plný úvazek, jenž vyhovuje mým i týmovým podmínkám, není snadné,“ říká sedminásobný mistr Jan Kopecký. Volba nakonec padla na Jana Hlouška, který s ním odjel závody na konci sezony a skončil u Filipa Mareše.

Na úvod otázka do zákulisí. Jaká kritéria platí pro výběr navigátora u sedminásobného mistra republiky?
(usměje se) „Je to těžké, ale za prvé k tomu musí mít člověk předpoklady. Musí se umět přizpůsobit a mít v sobě cit. Navigování není, jako když se čte knížka – někdo z nás čte monotónně, jiný se zase vcítí do děje. A tohle přesně musí spolujezdec umět. Je třeba, aby věděl, že jedeme rychle nebo pomalu, a na základě toho správně intonoval.“

Co dalšího je pak pro vás klíčové?
„Abychom si sedli jako lidi. Nedokážu si představit, že bych měl v autě profíka, který to sice přečte jako básničku, ale po rychlostní zkoušce bychom si neměli co říct. Takhle prostě nefunguju a věřím, že kdybych vedle sebe neměl kluka, se kterým si rozumím i mimo auto, ani mé výsledky by nebyly tak kvalitní. A pak je třeba, aby navigátor uměl špičkově řády. V Česku je situace taková, že většina spolujezdců má rallye jako hobby, chodí k tomu do práce a nemá na to tolik času. Jenže já potřebuji, aby se orientoval v pravidlech, byl na tom dobře logisticky a uměl perfektně anglicky.“

Původní fór, že novým navigátorem Jana Kopeckého bude Dalibor Gondík, nakonec tým Škoda Motorsport uvedl na pravou míru
Původní fór, že novým navigátorem Jana Kopeckého bude Dalibor Gondík, nakonec tým Škoda Motorsport uvedl na pravou míru

Načež je důležitá i vaše společná váha v autě, že?
„Ano, limit pro posádku je 160 kilo, ale my jsme teď s Honzou oba vysocí a máme přece jen víc. Zkusíme na tom zapracovat, ale abychom se dostali na limit, to je fyziologicky nemožné.“

Váš bývalý navigátor Pavel Dresler říkal, že vás občas rozptýlí i vtipy z Ostravska. Co máte společného s Janem Hlouškem?
„Honza je z Jablonecka a zatím jsem od něj ještě žádné vtipy neslyšel... Ale uvidíme, třeba něco vytasí. Je to však pohodový člověk, který nezkazí žádnou srandu. Když jsme spolu jeli na konci minulé sezony v Anglii a ve Španělsku, měli jsme si vždy co říct. Navíc jsem o něm zjistil, že sleduje v itineráři každý detail, a to je pro mě důležité. Takového profíka vedle sebe potřebuju.“

A co se týče navigování v kokpitu, kdy člověk pozná, že si to sedlo?
„Občas musíte dát na první pocit a už po prvních kilometrech byste měli získat obrázek, zda to půjde, nebo ne. Pro mě je důležité, aby ten kluk neudělal při testování žádnou zásadní chybu – ač je i tohle kolorit, často jsem si ověřoval, zda to navigátoři neberou jako rutinu, jestli se dost soustředí, jestli nejsou znudění. Pro mě je důležitý už první pocit.“

Musel jste měnit i něco na své přípravě kvůli pandemii koronaviru a stopce v rallye?
„Ani ne. Už v roce 2006 jsem pochopil, že potřebuju pracovat na své fyzičce, a začal jsem dvakrát týdně jezdit do posilovny. Byla ale vzdálená asi 30 kilometrů od domu a jen cestami jsem ztratil spoustu času, a rozhodl jsem se proto přesvědčit otce, který si tehdy stavěl dům, aby místo pokoje pro hosty udělal menší fitko. Museli jsme pak sice tu prostoru zvětšit, aby se tam vešly základní stroje, které jsem potřeboval, ale de facto mám od roku 2008 k dispozici vše u svých rodičů. A protože sám bydlím u lesa, mohl jsem si jít kdykoliv zaběhat.“

Jaké partie tedy musíte coby rallye závodník posilovat nejvíce?
„Hlavně krk a záda, ale obecně je třeba cvičit celý trup. Mám například vysokostabilizační přístroj iMove, který dokáže stimulovat vnitřní svaly. Dá se přitom trénovat koncentrace i soustředěnost. S naším týmovým doktorem, panem Jiříkem, jsem si vytipoval řadu věcí, takže tam mám bench press, leg press, lavici, další přístroje na záda nebo protisměrné kladky. Víc toho nepotřebuju.“

Zkoušel jste se během pauzy zapojit i do různých e-sportových výzev jako třeba jezdci F1?
„Ne. V tomhle jsem měl volant v ruce tak deset let zpátky, kdy mě do toho zatáhl Robert Kubica, ten to hrál snad každý večer... Já mám ale rodinu a chodím normálně pracovat do naší firmy v Kostelci nad Orlicí, neměl jsem na to čas. Navíc jsem se u žádného ze simulátorů necítil jako v klasickém autě. Dovedu si představit, že pro okruhové závody se dá trať třeba nasimulovat a na základě pevných bodů naučit určitá robotika, ale v rallye moc ne.“

Jak se tváříte na to, že už i Škodovka má svůj e-sportový tým?
(rozesměje se) „Já do něj nepatřím. Já bych v něm byl úplně poslední! Ale vážně: Fandím tomu a přeju klukům, ať si to užijí, když je to baví a mají na to čas... Nicméně to už není má parketa.“

Co nového vám pak do života přineslo narození syna Josefa?
„Málo spánku. A to o dost! Díky tomu, že jsem mohl v poslední době strávit víc času doma s rodinou, poznal jsem, že starat se o dítě každý den není vůbec jednoduché. Velký dík proto patří mé ženě, ale i babičkám a dědům. Na druhou stranu je úžasné, když vidíte, jak ten klučina vyrůstá, dělá první krůčky nebo začíná žvatlat.“

Táhne ho to k autům?
„Jo, na dílně je spokojený. Když ho do ní beru, troufnu si ho dát kamkoliv, protože je to tam možná ještě čistší než u nás v obýváku. Stará se o to táta, a ten si na to potrpí.“ (směje se)

Pomohl vám syn i k rozptýlení právě během karantény a krize?
„Určitě ano, ale tím, že máme firmu v Kostelci, bylo třeba zajistit její chod, abychom se uživili a zvládli tu situaci co nejlépe. Nebylo to jednoduché, museli jsme s tátou podniknout určité kroky, aby firma běžela dál.“

S jakými plány proto nyní do sezony ovlivněné koronavirem vyrážíte?
„Uvidíme, co bude. Přál bych si, aby se situace zlepšila a odjely se všechny šampionáty. Pokud zvládneme celý český mistrák, budu nejšťastnější člověk pod sluncem, a pokud by se k němu stihly i nějaké závody v cizině, byl bych ještě šťastnější. Věřme, že se situace s koronavirem nezhorší, že se pásky nebudou zase utahovat a naopak dojde ještě k většímu uvolnění.“

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud