
Aktuálně je nejlepším českým rallye závodníkem. Třiadvacetiletý Erik Cais začal přitom s motorsportem až nezvykle pozdě, v 18 letech. „Táta dřív jezdil rallye a moc se mu nelíbilo, že bych závodil. Pak, ale přišel úraz, který všechno změnil,“ vypráví talentovaný fryštácký pilot. Pro web iSport.cz prozradil, jak probíhají jeho tréninky i to, jaký vztah má s pilotem formule 2 Romanem Staňkem.
Sednout, připoutat se a pak už jen zatáčet volantem doleva nebo doprava. Že to podle vás snad ani není sport? Ale jděte. Aby Erik Cais mohl patřit k nejlepším, musí poctivě trénovat fyzičku a dokonce i paměť. „Paměť je v rallye hodně důležitá. Abych ji zdokonalil, počítám matematické úlohy,“ prozradil závodník WRC 2, druhé nejvyšší kategorie na světě.
Jak jste se vůbec dostal k motorsportu?
„Původně jsem jezdil závody na horských kolech, a to konkrétně sjezd neboli downhill. Z tohoto sportu ale pramenila spousta zranění. Pak přišlo jedno, které pro mě bylo poslední tečkou - čtyřikrát zlomená klíční kost. Pamatuju si, že to bylo přesně v den mých 18. narozenin. V nemocnici jsem pak tátovi řekl, že kolo už nechci dělat. Pověděl jsem mu, že bych rád šel v jeho šlépějích. On sám totiž asi 10 let rallye jezdil. No a jak byl táta v nemocnici trošičku naměkko, tak na to kývnul.“
Takže vám rallye dřív nechtěl dovolit?
„Věděl, že je jízda v autě obrovské riziko. Asi žádnému z rodičů by nebylo příjemné, že se jeho dítě řítí 180 km/h někde lesem. Chápal jsem to, ale zároveň jsem doufal, že jednoho dne změní názor. Downhill samozřejmě také není úplně bezpečný sport. Člověk jede rychlostí 70 km/h a padá na kameny. To auto je ale určitě pořád horší a riziko opravdu těžkých zranění je tam o dost větší.“
Jaká byla zatím vaše nejhorší nehoda?
„Nejhorší byla určitě moje první velká nehoda. Bylo to v Lotyšsku a šli jsme při ní pětkrát přes střechu. Skončili jsme tenkrát s navigátorem docela potlučení,
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
Vyzkoušet za 1 Kč Více informací