Po Liboru Podmolovi bude historicky druhým Čechem, který bude startovat na letních X Games. Prestižní americké akce, která je považována za olympiádu extrémních sportů, se každoročně účastní jen hrstka vyvolených z celého světa. „Je to pro mě splněný sen,“ usmívá se freestyle motokrosař Matěj Česák (23), který v dětství kvůli vážné nehodě málem přišel o nohu.
Jak jste se k freestyle motokrosu vůbec dostal?
„K motorkám mě přivedl táta, který na nich jezdil už od mládí. Nikdy to ale nedělal závodně, vždycky jezdil jen tak s kamarády. V pěti letech mi koupil první motorku a já začal s klasickým motocrossem. Ten jsem dělal do nějakých osmi let, než jsem si poprvé vyzkoušel skákání z ramp. Hrozně mě to začalo bavit a od té doby dělám freestyle motokros.“
A nebáli se o vás rodiče? Není úplně obvyklé, že pětileté děti jezdí na motorce.
„Napřed to byla spíš taková sranda. Jezdil jsem na louce, pomalu a neskákal jsem žádné triky. Přišlo jim to tedy docela v pohodě. Když jsem ale později začal obrážet závody v motokrosu, už se trošku báli. No a nakonec přišlo ještě skákání. To už se popravdě báli docela dost. Třeba mamka se na mě raději ani nejezdí moc koukat. Maximálně jednou ročně na Gladiator Games do Prahy, protože je to taková tradiční akce. I přesto mě v tom vždycky podporovali a nikdy mi to nerozmlouvali. Asi i viděli, že mě to strašně baví, takže by to nemělo moc cenu.“
Kombinoval jste v mládí motorku i s nějakým jiným sportem?
„Dřív jsem hrával tenis a měl jsem rád i fotbal. Tyhle sporty vlastně dělám do teď. Kromě toho chodím taky na beachvolejbal, squash, badminton, do fitka… Když nejsem na motorce, sportuju vlastně nonstop. Bez sportu si vůbec nedokážu představit život.“
Jak moc je fyzicky náročná jízda na motorce?
„Hodně lidí si myslí, že jen sedíte a maximálně přidáváte plyn. Ale tak to vůbec není. Musím pravidelně posilovat a hlídat si stravu. Je to jako u každé jiné disciplíny. Freestyle motokros je komplexní sport, u kterého dostává zabrat doslova celé tělo. I když se snažím hodně posilovat, jízdu na motorce nic nevynahradí. Můžu cvičit klidně tři měsíce v kuse, ale když pak sednu na motorku, přesto cítím svaly, které by mě ani nenapadlo, že mám.“
X Games
| Místo konání | Kalifornie |
|---|---|
| Datum | pá 21. 7. 2023 – ne 23. 7. 2023 |
| Kdy sledovat Matěje Česáka | sobota 5:00 – 8:00 |
| Kde sledovat | YouTube kanál X Games |
Která partie trpí nejvíc?
„Asi nohy, které to hodně odnáší při dopadu. Já jsem v minulosti navíc prodělal vážné zranění kotníku, takže je to pro mě o to náročnější.“
Co se vám stalo?
„Bylo to někdy v roce 2013 a do teď je to můj zatím největší úraz v kariéře. Trénoval jsem tenkrát u Libora Podmola a měl jsem novou motorku. Jenže, jak jsem na ní neměl ještě odhad plynu, tak jsem přidal trošičku víc a přeskočil jsem dopad až na rovinku. Sice jsem nespadl, ale byla to hrozná rána. Noha se mi otočila v kotníku tak, že jsem měl zlomené hlezno a konec holeně. Hned jsem to cítil, takže jsme sedli do auta a jeli do Motola. Tam mi sundali botu a zjistili, že mám úplně černé prsty. Nevypadalo to vůbec dobře a chvíli se zdálo, že mi nohu budou muset amputovat. Doktoři si totiž mysleli, že tam budou zpřetrhané cévy a další věci uvnitř. Nakonec to ale nějakou sedmihodinovou operací dokázali dát dohromady. Ukázalo se, že to tam mám jen skříplé a zapletené mezi kostmi. Takže mi to nějakými šrouby a dráty dali dohromady a jakž takž to funguje.“
Dělá vám to pořád nějaké problémy?
„Mám de facto trvalé následky. Jak jsem říkal, snažím se hodně sportovat. Když mám nějaký intenzivnější trénink, druhý den se mi hůř chodí. Doktoři říkali, že už to tak bude celý život. Naučil jsem se s tím ale nějak žít. Jsem hlavně rád, že mi ta noha zůstala. Na motorce mě to naštěstí nějak zásadně neomezuje. Samozřejmě když jezdím nějak víc, tak to pak cítím a otéká mi to. Při jízdě samotné to ale nevnímám.“
Neměl jste po operaci strach znovu usednout na motorku?
„Doktoři mi řekli, že bude trvat rok a půl než začnu po rehabilitacích zase normálně jezdit. Nakonec jsem to dal za čtyři měsíce. Jak jsem byl mladej, tak se to asi hojilo rychle. Byl jsem úplně v pohodě a celou dobu jsem se na motorku těšil. Vůbec jsem nepřemýšlel, že bych s tím přestal. Když jsem se pak vrátil, jediné o co jsem se bál, byla noha. Nechtěl jsem udělat nějakou zbytečnou chybu, aby se zase něco nepokazilo. U tohohle sportu se prostě může stát cokoliv.“
Libor Podmol má po sérii operací v těle prý 35 šroubů.
„Z našeho odvětví neznám snad nikoho, kdo by za sebou neměl nějaké úrazy. Někdy za to může jezdec, jindy počasí. Stalo se mi například i to, že silně foukal vítr a já kvůli tomu nedoskočil skok. Tímto způsobem jsem si zlomil ruku. Je to bohužel součást našeho sportu, ale to nás neodrazuje. I přesto máme freestyle motokros rádi a žijeme tím.“
Freestyle motokros vás živí, nebo k tomu máte ještě nějakou jinou práci?
„Živím se tím už od nějakých dvanácti let. Člověk vydělává exhibicemi a závody. Promotér dané akce si nás musí nejprve pozvat. My přijedeme a dostaneme za to nějaké peníze. Teď na X Games v Kalifornii to ale funguje trošku jinak. Jelikož je to něco jako olympiáda extrémních sportů, promotér vám neplatí nic. Všechno si musíte hradit sami - letenky, půjčení auta… V tomhle mi zase pomáhají sponzoři. Primární výdělek mám ale z exhibicí a závodů.“
Na kolik přijde vaše sezona?
„Celoroční částka je asi milion korun. Něco z toho padne samozřejmě na motorku. Potřebujeme minimálně jednu, lepší jsou ale dvě. Taky hodně cestujeme, a to nejen kvůli závodům ale i tréninkům. Často jezdíme trénovat třeba do Španělska, někdy i dál. V zimě se totiž v Česku moc jezdit nedá, protože jsou tu nízké teploty a sněží. Proto se potřebujeme uchýlit někam do tepla.“
V jaké disciplíně budete přesně závodit?
„S motorkou jsou tam letos tři disciplíny – skok do výšky, soutěž o nejlepší trik a best Whip, v kterém budu soutěžit já. Best Whip je trik, při kterém se snažíte motorku co nejvíc otočit, ideálně o 180 stupňů. Existuje více stylů, jak to provést. Tenhle trik mě baví odmala snad úplně nejvíc ze všech a snažím se ho pořád zdokonalovat.“
Jak jste do Kalifornie na X Games přepravoval vaši motorku?
„To je asi nejsložitější věc, kterou jsem řešil. Motorka se dá poslat letadlem nebo lodí. Lodí to ale trvá hrozně dlouho, a jelikož jsem dostal pozvánku teprve před měsícem, už by se to nestihlo. Letadlem to bylo zase hodně finančně náročné. Nakonec to dopadlo tak, že jsem se rozhodl koupit si v Kalifornii novou. Ze své současné si vezmu nějaké nezbytné věci jako řidítka, tlumiče, sedlo a další vychytávky. Všechno tohle si pak v Kalifornii namontuju na novou motorku. Po skončení X Games si ji pak nechám poslat lodí do Čech. To už mi bude jedno, že to trvá dlouho.“
Není to riskantní závodit na motorce, kterou neznáte?
„Je to podobné, jako když máte řídit cizí auto. Manipulovat s tím dokážete, ale není to úplně to samé jako to, co máte doma. Je to tedy trošku nepříjemné, ale i na to jsou závodníci zvyklí. Občas přijedete někam na exhibici a motorku si půjčujete od pořadatelů. Před vypuknutím X Games navíc budeme mít dva dny tréninku, takže věřím, že všechno vychytám.“
X Games se prý mohou účastnit jen pozvaní závodníci. Jak probíhá výběrové řízení?
„Organizátoři sledují celou světovou motokrosovou scénu a podle toho vybírají, koho tam pozvou. Každý rok je tam většinou jen 8 volných míst. No a letos jsem tu pozvánku dostal jako první Čech v historii já (v rámci své disciplíny). To, že by mě mohli pozvat, jsem tušil už trošku déle. Nikdy ale nevíte, jestli to nejsou nějaké fámy. Když se to pak potvrdilo oficiálně, měl jsem hroznou radost. Pro nás je to něco jako olympiáda. Není jednoduché se tam dostat a pro Evropany už vůbec. X Games sleduju už odmala. Pamatuju si, když tam Trevis Pastrana udělal jako první na světě dvojité salto. Každý rok jsem to hltal, vstával jsem kvůli tomu brzo ráno, abych se na to mohl koukat. Byl to tedy velký sen a je neskutečné, že si ho teď splním.“
