Jsou ze hry. Tedy alespoň prozatím. Český beachvolejbalista Ondřej Perušič měl po příletu do Tokia pozitivní test na koronavirus. Důsledek? Deset dnů totální izolace a kontumační prohra v prvním olympijském utkání. „Je to samozřejmě škoda, ale nechci fňukat. Jsme v době, kdy společnost trápí daleko horší věci. To, že Perušič nemůže hrát olympiádu, fakt není tragédie,“ říká smířlivě v rozhovoru pro iSport.cz.
Ještě v neděli vyprávěl jeho parťák David Schweiner o splněném snu. O pár hodin později se však změnil v blouznění, z něhož by se oba rádi probudili. Po nedělním příjezdu do olympijské vesnice v Tokiu měl Ondřej Perušič pozitivní test na COVID-19. Stejně dopadl druhý a také třetí kontrolní test v pondělí. Byť je očkovaný a nemá žádné příznaky, spadl do desetidenní karantény. „Hlavně nechci sloužit jako střelivo pro zastánce konspiračních teorií. Bohužel někde jsem asi udělal chybu a nakazil se,“ hlásí z izolačního pokoje.
Co vás čeká dál?
„Zatím nevím, čekám. Čas trávím voláním s rodinou a četbou. Pokoj je maličký, takže nějak cvičit se tu prakticky nedá. Aspoň že knih mám dost. Jsem v kontaktu s týmem, řešíme tu situaci. Zatím to ale nevypadá nějak růžově, první zápas podle všeho nestihneme.“
Jeho posunutí není možné?
„Bohužel ne. V pravidlech je striktně napsáno, že pro takovou možnost by muselo být pozitivně testováno více týmů ze skupiny, což v našem případě není. Budeme ho muset skrečovat. Den po tom, co vylezu z karantény, bychom šli hned na Mexičany, což by byl klíčový zápas o postup ze skupiny.“
Je vůbec reálné, abyste ho důstojně odehráli? Po deseti dnech izolace, bez tréninku…
„Těžko říct. Fakt nevím. Na výkonu by se to projevilo stoprocentně. Já bych byl čtrnáct dní bez tréninku. Nemůžeme si ale vybírat, určitě bychom to šli zkusit. Určitě by to ale měnilo role favoritů. Už bychom jimi podle mého nebyli my, tlak by byl na Mexičany. My teď budeme rádi, když si vůbec budeme moct nějaký ten zápas zahrát. Doslova jakkoli. Mohlo by to hrát svou roli, mentální nastavení by třeba šlo na naši stranu. Uvidíme.“
Ještě byste mohl hrát s nasazeným respirátorem.
(směje se) „To bych možná raději zůstal v té karanténě! Hrát s respirátorem ve zdejších třiceti stupních a obrovskou vlhkostí, to by zavánělo infarktem.“
Není šance, že byste šel třeba za pět dnů znovu na test?
„Tohle je možnost, o které se bude diskutovat. Vzhledem k tomu, že jsem očkovaný a nemám žádné příznaky, dalo by se uvažovat o přetestování za několik dnů. Obávám se ale, že Japonci se budou chtít striktně držet pravidel, což je ale asi při vší mojí smůle správně. Pokud by začali dávat výjimky, celý systém by se jim mohl začít hroutit, protože si myslím, že nakažených bude přibývat, byť si to samozřejmě nepřeju.“
Nechci, ať si hrajete na virologa a experta, ale proč si to myslíte?
„Jak říkáte, sportovců, kteří se do médií vyjadřovali k otázkám, které jim vůbec nepřísluší komentovat, bylo víc než dost. Já nemám nějaká daty podložená fakta, jsou to jen moje obavy. Pozitivních testů od příjezdu už bylo docela dost, pořád přijíždějí další a další sportovci. Je to akce, které se účastní ohromný počet lidí. Organizačně odvedli Japonci kus dobré práce, snaží se minimalizovat rizika. Ani tak se ale pozitivním testům nevyhneme. Věřím, že jich bude co nejméně, ale bojím se, aby tím Hry nebyly ovlivněné.“
Jak zatím probíhá izolace? Počítám, že do osobního kontaktu nepřijdete vůbec s nikým.
„Vůbec, není šance. Pro jídlo si vždycky sjedu do přízemí po tom, co mi na pokoji zabzučí klakson. Vezmete si jídlo a jdete zpátky na pokoj. Šance, že bych potkal další zombie, moc není. (usmívá se) Dvakrát denně mi pak hlásí, abych si změřil teplotu, tep a saturaci kyslíkem. Nepotkal jsem vážně nikoho. Zároveň je ale potřeba zdůraznit, že krom smyslu pro řád mají Japonci taky báječný smysl pro humor.“
Jak to?
„Karanténní hotel se jmenuje Nice Day (Hezký den). Tohle fakt potěší, když tu máte strávit sympatických deset dní na několika metrech čtverečních. Opravdu krásný den.“
Zvládáte to psychicky? S něčím podobným jste určitě ani ve snu nepočítal.
„Zatím jsem sám sebou mile překvapený, protože to až tak tragicky neberu. V izolaci má člověk hodně času na přemýšlení, takže to na mě možná teprve dolehne, ale pro mě je opravdu důležitější se vůbec na olympiádu dostat. Obstát sám před sebou, dokázat si to. Dokázat si, že na to mám. Že si turnaj možná vůbec nezahraju? To je samozřejmě škoda, ale nechci fňukat. Jsme v době, kdy společnost trápí daleko horší věci, takže to, že Perušič nemůže hrát olympiádu, fakt není tragédie.“
Upřímně ani nijak zničeně nezníte.
„To ani nejsem. Mrzí mě to moc, to je jasné, ale přišlo by mi hloupé v době, kdy jižní Moravu zpustošilo tornádo a spoustě lidem na covid umřeli blízcí, tak já bych brečel, že jsem zavřený v hotelu v Tokiu. S jídlem, internetem a teplou vodou. To fakt ne.“
Nemrzí vás to o to víc, že pozitivním testem nejste bit jen vy, ale také váš parťák David Schweiner a celý tým?
„Rozhodně, to je na tom asi nejhorší. V tomhle je nás sport specifický. Kdyby se to stalo ve velkém týmu šestkového volejbalu, jelo by se dál. Článek by se nahradil. V individuálních sportech si to nesete sám. Tady to ale nejde. Pro mě s Davidem, trenéry, sponzory a fanoušky byla olympiáda společný sen. Na mém zdravotním stavu závisí další lidi. Kvůli nim mě mrzí, že to nabralo takový směr.“
|
18. července Ondřej Perušič měl pozitivní test na koronavirus. Stejná byla i druhá analýza stejného vzorku. |
|
19. července Pozitivní byl i další kontrolní vzorek. |
|
26. července Na programu měl být první skupinový zápas s lotyšským duem Plavinš – Točs. Ten bude pravděpodobně kontumován ve prospěch soupeře. |
|
28. července V případě negativního testu by Perušičovi měla skončit povinná desetidenní karanténa. |
|
29. července V 9 hodin dopoledne českého času je čeká důležitý zápas s mexickým párem Gaston – Rubio. |
|
31. července Závěrečné utkání skupiny s top favority olympijského turnaje, ruským duem Krasilnikov – Stojanovskij. |
