10. července 2021 • 11:25

Choupenitch vyhlíží Tokio. Pomáhá mu slavný kouč, šermoval i Blackjack

Autor: Miroslav Mazal
Vstoupit do diskuse
0
Video se připravuje ...
TOP VIDEA
Řepka vzpomíná: Chacharem ve Spartě, taxikářem s corvettou i konec na ibalginu
Zřekne se Trpišovský na Letné rokenrolu? Podzimní Panák je zpátky
VŠECHNA VIDEA ZDE

Nejnáročnější dril v Itálii má již z významné části za sebou, šermíř Alexander Choupenitch tak ladil formu před odletem na olympijské hry v domácím prostředí. Jak vypadá tréninkový den české naděje pro Tokio?



„Na šermu mě nejvíc baví kreativita. K úspěchu nevede jedna cesta. Důležité je, aby si každý našel tu svoji,“ říká Alexander Choupenitch. Sedmadvacetiletý fleretista si svoji cestu dokázal vyšlapat a díky triumfu v evropské kvalifikaci v Madridu bude startovat na svých druhých olympijských hrách.

V přípravě nic nepodcenil, svědomitě dřel v Itálii. A poslední volnější dny pak mohl strávit doma v Brně. I tak stihl dvoufázové tréninky. Nejdřív v posilovně, kde se zaměřil na výbušnost, rychlost a sílu. Druhá fáze se odehrávala se šermířským sparingpartnerem v domovské hale Sokola Brno I.

„Ze začátku se snažíme rozšermovat, udělat nějaká cvičení. Pak šermujeme na pět, na deset, na patnáct zásahů. Nebo simulujeme nějaké situace, aby to bylo zajímavější,“ líčí Choupenitch zatímco si navléká dres.

Šermířské hry? Třeba Blackjack

Obléká kalhoty, podvestu, pak dres z kevlaru. „Prý se z toho dělají neprůstřelné vesty,“ prozrazuje. Navrch nasazuje elektrickou vestu, připojuje zbraň do navijáku, nasazuje masku. „Fleret je pružná bodná zbraň. Jejím koncem musíme bodnout do elektrické vesty soupeře. Když se to podaří, rozsvítí se světlo, které signalizuje zásah.“

S osmnáctiletým reprezentantem Markem Totuškem absolvují různé tréninkové varianty. Jedna z nich se jmenuje Blackjack. „Je to taková hra, při které má každý zásah jinou bodovou hodnotu. V šermu to tak samozřejmě není,“ popisuje Choupenitch jednu ze zábavných vložek tréninku. V hlavě už má turnaj pod pěti kruhy.

„Na olympiádě pojedeme zápasy na patnáct zásahů. Nalosuje se soupeř, vítěz postupuje do dalšího kola, poražený jde ven z turnaje. Je to K.O. systém, není tam nějaká skupina,“ vyhlíží k Tokiu.

K vítězství na turnaji šermíř potřebuje zvládnout šest zápasů na patnáct zásahů. Tomu taky Choupenitch přizpůsobil přípravu, která se z valné části odehrála na Apeninském poloostrově. „Šermovat zápasy v Itálii bylo těžké i kvůli vedru. Člověk má na sobě strašně moc věcí a po tréninku se cítil, jako by šel ze sauny. Bylo to náročné, ale věřím, že mi to může pomoct a že to využiju,“ usmívá se.

Šermíř Alexander Choupenitch
Šermíř Alexander Choupenitch

Za finální přípravu v domácím prostředí je rád. Sparing se skoro o deset let mladším Totuškem si pochvaluje. „Nemám tady trenéra, který by mě sledoval, ale s Markem se už fakt dobře známe. Sice nedokážeme jeden druhého extra překvapit, ale na udržení, zašermování si a zopakování reflexů je to super,“ říká 196 centimetrů vysoký reprezentant.

„Jsem typ šermíře, který se snaží soupeři navázat svůj styl. Snažím se ho dostat do tlaku, aby on dělal chyby. V tu chvíli toho využívám a dám zásah. Samozřejmě chci těžit z toho, že jsem vysoký,“ netají se. „Byla by hloupost, kdybych svoji výšku považoval za nevýhodu. Snažím se dělat věci v té mé správné vzdálenosti. To, že je člověk nízký, ale v šermu nemusí být nevýhoda. Třeba kluci z Koreje jsou rychlí a mají úplně jiný styl. K úspěchu skutečně nevede jen jedna cesta.“

Tréninkový stereotyp

Zastávka na několik dnů v Brně je dobrá také pro psychiku. „Je náročné bydlet dva měsíce v hotelu, když je denní rytmus stále stejný: v 7 budík, snídaně, trénink, oběd, odpočinek, nějaké jídlo, trénink... I když jsem tady, tak trénuju a ještě se mi trochu rozbortí stereotyp. Je to super i pro osvěžení hlavy, že vidím třeba i kamarády,“ vysvětluje Choupenitch.

A jak se vlastně dostal ke spolupráci s věhlasným koučem Stefanem Cerionim? „Po MS v Budapešti 2019 jsem se rozhodl pro změnu trenéra. Oslovil Stefana Cerioniho, Itala, který trénoval národní tým, vyhrál s ním olympiádu v Londýně a sám je olympijský vítěz. Potom trénoval ruský tým, s kterým ovládl olympiádu v Riu. Napsal jsem mu, jestli by měl zájem spolupracovat se mnou. Letěl jsem do Říma, abych se domluvil,“ prozrazuje Choupenitch.

„Jsem za to strašně rád. Přijde mi, že do sebe všechno zapadá. Mám v něj velkou důvěru, stejně tak on má důvěru ve mně. Baví mě to, oba máme strašný drive pro práci. On mě tlačí, já ho tlačím, navzájem se posouváme,“ usmívá se Choupenitch.

Odlet s klidem v duši

O ambicích v Tokiu nerad mluví, rozhodně by ale rád zašermoval líp než před pěti lety v Brazílii. „Do Tokia jedu v první řadě s klidem v duši, což je velká změna oproti tomu, když jsem jel do Ria. Měl jsem totální zmatek v hlavě. Teď vím, že jsem odvedl opravdu hodně práce. Jsem sám se sebou spokojený, že jsem se po celou dobu připravoval,“ vzpomíná na dobu, kdy byly kvůli koronaviru prakticky pozastaveny všechny závody a zásadně byly omezeny i tréninkové možnosti.

„Cítím klid, jsem spokojený za odvedenou práci.“

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud