Železný: Jsem na Kubu hrdý! Kolik by z toho bylo medailí na jiných Hrách
PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Nejdřív promluvil se zahraničními reportéry, pak se s ním chtěli i někteří fanoušci vyfotit. Jan Železný, sám trojnásobný olympijský vítěz, potom s českými novináři rozebíral výkon Jakuba Vadlejcha. „Řekl jsem mu, že jsem na něj hrdý. Vytáhl ze sebe obrovský výkon,“ říkal legendární oštěpař, teď veleúspěšný trenér. Ale na to největší zlato svého VIP svěřence si musí počkat. Vydrží až do Los Angeles?
Když hodnotil čtvrté místo, kdy na medaili nestačilo ani 88,50 metrů, vedle něj vítězoslavně hulákala celá pákistánská výprava. Právě Naršad Nadím všechny šokoval hned druhým pokusem (92,97 metrů).
Jak závod hodnotíte?
„Dalo se čekat, že se bude házet daleko. Už podle kvalifikace. Pákistánec dal jeden hod, bylo vymeteno. Čopra vypadal strašně dobře, pak chtěl hodit, stáhnul se... No a Kuba o 4 centimetry v oštěpu… To je holt osud. Člověk nemůže mít všechno. Strašně bojoval, byl stažený, že šel moc po ráně. Petters ho přehodil, přitom letos házel chvíli prd, pak se najednou zlepšil. Já někdy říkám, že tomu oštěpu tak moc nerozumím… Někteří lidi se zničehonic zlepšují, ale nechci to říkat ve zlým. Až o iks metrů. Třeba Yego… Když házíte 79, 81 metrů a najednou jste jako politý vodou. Ale byl to krásný závod, škoda, že to nedopadlo na stříbro.“
Co Vadlejchovi chybělo?
„Uvolněnost, počkat si zády. Hodně to házel rukou. Takže být dlouhý, nechat trup vzadu, potom to dohodit. Ale je to těžký, když vidíte, že se hází daleko. Všichni s tím bojovali. I ten Čopra to najednou rval, nelítalo mu to. On mohl hodit určitě za 91 metrů, i Kuba mohl hodit za 90. Weber taky… Takový závod s vámi strašně zamává. Bylo to šíleně kvalitní.“
Nejde to brát jako neúspěch s takovým hodem, že?
„Ne, to vůbec ne. Když to vezmu, že po tom šel… Je to super výkon. Že to nestačí? Čtvrté místo, je to sport, no. Já bych to otočil s Evropou a bylo by to lepší. Ale když to srovnám, sezona je i teď s tím čtvrtým místem skvělá. Konečně vyhrál velký závod, což Evropa je. Tady skončil čtvrtý o čtyři centimetry. To je v oštěpu nic. Jsem na něj hrdý, bojoval, holt někdo musí být čtvrtý, to je to nejhorší místo. Ale za ten výkon, za výsledek se nemusí vůbec stydět, protože to by všude jinde bralo medaili.“
Asi je těžké hodit za hlavu, když hned v úvodu soutěže někdo hodí takový megahod jako Pákistánec.
„Je to hrozně těžké. Výkon Nadíma to zavřel. To byl neskutečný výkon. Neříkám, že kdyby někdo udělal něco extra mimořádného, tak ho nepřehodí, ale v takovéhle soutěži, v takovouhle chvíli, se to nedá. Říkám si, jestli nebudeme s Kubou házet jen jednou dvakrát do roka, ale to by asi nestálo za to. Ten kluk (Nadím) je šikovný. Přijel do Afriky, trénoval ho tam můj kamarád Terši (Terseus Liebenberg), který je super trenér. A když ho začal trénovat, tak ho letos učil obyčejnou dětskou abecedu. A v tu dobu jsem si říkal s prominutím: Ty vole, to je průser, protože ten ví, že mu musí dát jenom základ, který mu hrozně pomůže. Tady se to ukázalo. Musím Teršimu pogratulovat. Tady sice slaví jiní trenéři z Pákistánu, ale Terši ho udělal.“
Má na to, aby Vadlejch zaútočil na zlato za čtyři roky v Los Angeles? To mu bude 37 let.
„Zeptejte se za tři roky, protože teď je to hrozně dlouhá doba. Strašně moc se promění lidi, závodníci… Jste starší, ale to ještě neznamená, že nemůžete házet. Když bude chtít Kuba házet i za čtyři roky, tak určitě musí změnit charakter házení, vrátit se zpátky do mladých let. Být trošku lehčí, rychlejší. Ale je to fakt dlouhá doba. Právě v tom je neopakovatelnost olympiády. Teď byla po třech letech, ale ty čtyři roky jsou dlouhá doba. On už medaili z olympiády má, tak proč by to ještě nezkusil. Kdo ví, jak to bude i se mnou, protože tyhle stresy a cestování už mě taky trápí.“ (pousměje se)
Co jste Vadlejchovi řekl?
„Že jsem na něj hrdý. Vytáhl ze sebe obrovský výkon, co mu můžu říct? On vám sám poví, kolik by z toho bylo medailí na jiné olympiádě, mistrovství světa i Evropy. Je to prostě smůla. Nebo smůla... Je to takové, jak to je. Češi tady bohužel ta čtvrtá místa sbírají. Ale tohle čtvrté místo je krásné a kruté.“
