170 kilový Japonec zastavil Krpálka. A co dál? Trenér: Třeba dovolená navždy
PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Kariéra judisty Lukáše Krpálka je v přelomovém bodu. Z olympijského turnaje v těžké váze v Champ de Mars odcházel už po druhém kole, když ho chvatem uči mata i díky svým 170 kilogramům přemohl Japonec Tatsuru Saito. Velkého šampiona zdrtila možná životní porážka. Co bude dál? „Jestli to už nebude třeba dovolená navždy… Ale Krpoš je schopný všeho,“ přemítá jeho trenér Petr Lacina.
Těsně před odletem do Paříže se Lukáš Krpálek na prosbu deníku Sport znovu sešel se svým kamarádem Ondřejem Vetchý a byl to rozhovor plný naděje.
„Já tam samozřejmě nechci přijet, udělat chybu, upadnout na ippon a dívat se na to zbytek života,“ řekl tehdy Krpálek.
Právě to se mu ale v olympijském turnaji v Paříži stalo. V prvním kole ještě technikou tomoe nage, strhem, kdy si opřel nohou o soupeřovo břicho a vychýlil ho na bok, na dvě wazari vyřadil Nizozemce Jelle Snippeho. Pak ho čekal téměř o šedesát kilogramů těžší Japonec Saito. I do něj se pustil s vervou. Pak mu ale nabídnul prostor k útoku, Japonec mu podkopl nohy, využil své váhy a povalil Krpálka na záda. Ippon.
„Bohužel jsem udělal chybu, na kterou jsme víceméně byli připravení. Věděli jsme, co dělá. Nesmím v tomhle zůstat stát. Bohužel jsem zastavil, nechal jsem ho vlézt do chatu a tím, že má hmotu, tak to tam dokáže dotáhnout. Bohužel jsem udělal chybu a doplatil jsem na to,“ litoval Krpálek.
Saito je vicemistr světa z roku 2022, byl to nebezpečný protivník. Krpálek je ale na takovou konkurenci zvyklý. Šel si za svým taktickým záměrem, tancoval kolem hřmotného soupeře s cílem mu sebrat sílu, připravit si ho pro moment rozhodnutí. Ten ale během mžiku přišel na druhé straně.
„Krpoš se pral velice dobře, šel se rvát. Vypadal skvěle i v tom druhém, až do toho osudného okamžiku. Japonec ale předvedl krásnou techniku. Nachytal ho. Na sto sedmdesát kilo to byla neuvěřitelná rychlost,“ uznal trenér Lacina. „Techniku oni umí. Trefil ho a je to. Judo je takové, nedá se svítit.“
Pro Krpálka to znamená konec jedné éry. Po triumfu v těžké váze na olympiádě v Tokiu se dočasně vrátil do polotěžké váhy do sto kilogramů, protože už se jeho tělu příčilo tahat se s přetěžkými medvědy. V roce 2023 přivezl ze světového šampionátu v Dauhá v polotěžké váze stříbro. Reálně se pokoušel o start na olympiádě v obou kategoriích. Tuhle myšlenku ale musel nakonec opustit. Při dlouhodobém nárůstu svalové hmoty už nebyl schopen opakovaně do nižší váhy hubnout. Znovu nabral sílu a odhodlaně šel zkusit obhájit titul mezi nejtěžšími borci. Snil o finále s legendárním Teddy Rinerem. Skončil ale příliš brzy.
„Samozřejmě to bude bolet dlouho. Já vím, že mi spousta lidí před olympiádou říkala, že nemám už komu co dokazovat. Nicméně já jsem prostě chtěl vybojovat medaili, nechat tady všecko,“ řekl Krpálek. „Tělo na to připravené bylo. Příprava byla skvělá, i jsem se cítil v zápasech dobře, bohužel člověk někdy udělá chybu a prohraje.“
Otázka, co je, co bude dál. „Bude to moje poslední olympiáda… V Paříži,“ řekl Krpálek úsměvem pár týdnů před Hrami. Do stovky už ho jeho tělo nepustí. Zbývá jediná šance, ještě znovu to zkusit v boji s medvědy.
„Je jednoznačně brzo o tom teď přemýšlet. Bude vstřebávat to, co se stalo dneska. Pak asi bude mít zaslouženou dovolenou, uvidíme, jak dlouhou. A jestli to už nebude třeba dovolená navždy…“ řekl Lacina. „Ale Krpoš je schopný všeho. Musíme vzít v úvahu, že je hodně služebně starý, už v juniorské kategorii byl ve světové špičce a to je sakra dlouho. Jestli ho něco zastaví, tak to nebude jeho hlava, ale může to být jeho tělo.“
