PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Tohle byl pro lezce Adama Ondru dobrý start olymijského závodu. V náročné boulderové části semifinále jen šest lezců dosáhlo aspoň jednoho topu a on byl jedním z nich. Na posledním boulderu se v závěrečných sekundách zavěsil na vrcholu a získal za to skvělou pozici do středečního lezení na obtížnost.
Pod stěnou v Le Bourget se hned na semifinále natěsnalo šest tisíc fanoušků, kteří vytvořili kotel jak na fotbale. Tavili se v něm favoriti. Obhájce titulu Alberto Gines Lopez, Colin Duffy, Yannick Flohe či Alexander Megos netopovali ani jednou a budou mít co dělat, aby se protlačili do osmičlenného finále. Adam Ondra svůj problém vyřešil, a když ze svého topu seskočil, skákal nadšením.
Vypadalo to, že jste v pořádné euforii…
„U té čtyřky jsem věděl, že je to teď, nebo nikdy, a pokud to nevylezu, budu mít hodně špatnou pozici pro postup do finále. Byl jsem pod neuvěřitelným tlakem, zvlášť poté, co jsem na druhý pokus věděl, že je to velmi blízko a že vím přesně co dělat. Naštěstí se podařilo to vylézt. Zároveň to ale byl typ boulderu, který úplně nechcete lézt pod takovým tlakem. Záleželo na jakémkoliv pikometru, jako je natočení lezečky, jestli ho ještě ustojím, nebo ne.“
Lezečky jste taky měnil, pomohlo to?
„Bylo to velmi specifické, stupy nebyly ani malé, ani sklopené. Trochu jsem s tím laboroval, ale nakonec byl ten výběr přesně takový, jaký měl být.“
Na všech třech boulderech jste zapsal aspoň jednu ze dvou zón, jak svůj výkon hodnotíte?
„Na prvních třech boulderech nejsem úplně spokojený, možná jsem neměl na víc, ale určitě tam byly zbytečné pokusy. Naštěstí na čtyřce jsem udržel chladnou hlavu a hlavně jsem i hodně spokojený s tím, co jsme v tréninku udělali. Tyhle plotny jsme hodně nacvičovali a naštěstí to všechno vyšlo, takže velká spokojenost.“
Na prvním boulderu například Jakob Schubert uspěl takzvaně na číšníka, což je ale tlak na rameno, s kterým jste měl problémy. Šetřil jste ho?
„Ani ne. Tam jsem držel ten top a moc nechápal, co bych měl udělat, abych zatopoval. Byla to velká škoda, možná jsem tam něco neobjevil, ještě jsem se nebavil s trenérem. Ale na dvojku, trojku jsem asi neměl.“
Aspoň na jeden top se dostalo jen šest závodníků, a jen Sorato Anraku vylezl hned dva topy. Nepřehnali to trochu stavěči?
„Jsme tu všichni neuvěřitelně připravení, úroveň je skvělá, ale i tak si myslím, že to stavěči hodně osolili. Nevím, jestli to byl úplně jejich záměr. Určitě to chtěli udělat těžké, ale asi ne tak těžké. Před obtížností vím, že musím zalézt výborně a pokud zalezu, mělo by to na finále stačit, což je hlavní.“
Některá velká jména zůstala bez topu, jak to ovlivní soutěž?
„Ví, že musí na obtížnosti zalézt úplně všechno a jen tak mají šanci. Ale jsou za námi deset, patnáct, možná dvacet bodů, což je všechno na obtížnosti smazatelné. Hodně záleží i na tom, jak stěnu stavěči postaví. Po tom, jak extrémně náročné bylo tohle boulderové kolo, netroufám si odhadnout, jak moc napálí obtížnost. V tomhle kombinačním formátu je zrádná. Může se stát, že tam bude jeden nepříjemný krok, kde popadá hodně lidí, a pak to trochu zlehkne. Když se dostanete přes tenhle krok, můžete nahnat hodně bodů, zvlášť v té poslední pasáži, kde každý krok se hodnotí čtyřmi body.“
Půjdete do středeční druhé části semifinále naplno, nebo budete taktizovat?
„Člověk jde vždycky na sto procent, ale zvolí si na začátku styl, kterým chce jít. Můžete lézt trochu na riziko, nebo hodně na riziko. Můžete se smeknout v každém kroku, nebo si to trošku hlídat. Já spíš lezu na riziko a tolik si to nehlídám. Ale v Tokiu v kvalifikaci se mi to téměř vymstilo, takže já pojedu na plný plyn. Je příjemné, že jsem zalezl dobře, ale i pro případné finále je dobré se na obtížnosti cítit komfortně a nelézt tam jak vůl a nezkoušet si všechno až příliš kontrolovat.“
Co říkáte atmosféře pod stěnou?
„Je skvělá. Aréna i dav. Velkou roli hraje fakt, že je tady hodně diváků lezců a vědí moc dobře, co se dělá, kdy povzbuzovat a kdy být raději ticho. To hraje velkou roli pro nás pro lezce.“
Jaký máte program na volný den?
„Maximálně nějakou procházku. Ztratil jsem docela dost kůže, takže budu mazat prsty. Tohle počasí a podmínky jsou pro závod úplně ideální, sice ke třiceti stupňům, ale hodně sucho. A předpověď vypadá dobře i na další dny. Bude to příjemné. A je určitě fajn, že máme volno, že můžeme nechat růst kůži na prstech. Je to úplně jiná hra než kvalifikační závody v Budapešti nebo Šanghaji, kde se lezlo čtyři dny vkuse a taktizování s kůží bylo alfa a omega. Dnes jsem věděl, že mám jen čtyři bouldery, že se můžu rozlézt tak, jak chci. I když jsem nechal hodně kůže na boulderech, tak mám dost času, aby mi zase dorostla.“
Olympijská kombinace
Skládá se z boulderingu a lezení na obtížnost. V každé disciplíně můžou závodníci získat maximálně 100 bodů. V boulderingu je čekají čtyři bouldery, každý top má cenu 25 bodů. Za nižší zónu získávají 5 bodů, za vyšší zónu 10 bodů, za každý neúspěšný pokus se odečítá 0,1 bodu. V lezení na obtížnost má top cenu 100 bodů, které se načítají v posledních 40 krocích. Posledních 10 kroků je odstupňováno čtyřmi body, předchozích deset třemi body, dalších deset dvě body a nejnižších deset jedním bodem.
Pořadí semifinále po boulderingu: 1. Anraku 69,0 bodů, 2. Narasaki (Jap.) 54,4, 3. Roberts (Brit.) 54,1, 4. Avezou (Fr.) 49,2, 5. ONDRA 48,7, 6. Schubert (Rak.) 44,7, 7. Van Duysen (Bel.) 34,3, 8. McArthur (Brit.) 34,2.
Další program:
středa - semifinále - lezení na obtížnost (10.00)
pátek - finále - bouldering (12.35)
