Šéf hodnotí OH: Finiš famózní, ale… Chtěl víc českých fandů. Co boxerky?
PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Podle počtu medailí nejhorší Hry v historii samostatné republiky. Čísla mluví jasně. Ovšem Jiří Kejval, šéf Českého olympijského výboru (ČOV), připomíná hlavně zisk tří zlatých medailí. „S tím je určitě spokojenost,“ hlásí někdejší veslař, který při hodnocení pařížské mise zmínil i to, jak ho zklamalo, že do francouzské metropole nedorazilo víc českých fanoušků.
Konec dobrý, všechno dobré? S tímhle vědomím nádherného finiše, kdy po strádání posbírali Češi tři medaile (dvě zlaté a jednu bronzovou), se nesly dojmy předsedy českých olympioniků. „Finiš byl famózní,“ hlásí Kejval.
Takže nevnímáte, že to byla medailově nejhorší bilance?
„My jsme určitě spokojení s tím, že jsme získali tři zlaté medaile. To je vynikající. Stejně jako závěr. Na začátku jsme dlouho medaili neměli, to na atmosféře ve vesnici nepřidalo. Když dlouho medaile nepřichází, trošku se dostaví ne úplně deka, ale sportovci potom vnímají větší zodpovědnost.“
Ale zlatí vodáci Martin Fuksa a Josef Dostál si ji nepřipouštěli.
„Naopak. Když vyhrál Martin, tak jsem si říkal, co Pepa. Ale bylo jasné, že nepřipustí, aby jeho parťák byl olympijský šampion, a on sám ne!“
I tak zavládl výrazný medailový propad oproti Tokiu, kde bylo 11 medailí. Změnilo se něco zásadně mezi tím? Třeba ohledně finančního zabezpečení?
„Nic zásadního se nezměnilo. Jediná věc, kterou jsme si s Martinem (Doktorem, šéfem výpravy) říkali, že možná českým sportovcům víc vyhovují prázdné tribuny. Vezměte si třeba divokou vodu, před takovou atmosférou nejezdí každý den, je to pro ně psychicky náročné. Závodníci z větších států se s tím lépe vyrovnávají. Jinak bych to ale neviděl tak tragicky, máme hodně cenných čtvrtých míst.“
Co říkáte celkově na olympiádu?
„Po dvou Hrách, které byly ovlivněny covidovými restrikcemi, se náramně vyvedly. Budou to jedny z nejkrásnějších, které jsem zažil. Chtěl bych dát organizátorům kredit, že měli odvahu dát většinu sportovišť do centra. Paříž považuju za město, které se Hrám otevřelo úplně nejvíc. Dalo jim k dispozici památky a významné budovy. Prostě celé centrum. Takže záběry třeba z cyklistického závodu nebo z plážového volejbalu budou ikonické. Navíc byla skvělá fanouškovská atmosféra, absolutně vyprodané stadiony. Ale jedna věc mě trochu zklamala.“
Jaká?
„Že nedorazilo víc fanoušků z Česka. To je potřeba zmínit. Je to škoda, přitom Paříž byla hodně blízko, velmi dosažitelná. Navíc město během olympiády vypadalo úplně jinak. I místní říkali, že i když se jim kvůli nejrůznějším opatřením obrátil život naruby, tak byli nadšení z toho, jak bylo město čisté, příjemné, lidi se usmívali.“
Ale třeba na tenisu nebo ve vodáckém areálu bylo českých příznivců hodně, nebo ne?
„Ale celkově jsme lidí čekali víc. Paříž, jak byla blízko, by si to zasloužila.“
Čím to podle vás bylo?
„Možná celkovou atmosférou okolo Her, hodně se mluvilo o bezpečnosti. Když už jsme u toho, tak veškeré bezpečností složky podle mě odvedly skvělou práci. Je potřeba jim dát velký kredit. Nikoho policisté neobtěžovali, přitom se člověk musel cítit bezpečně. Měli to pod kontrolou.“
Nemohla české fanoušky odradit finanční náročnost?
„To si nemyslím.“
Ani to, že dlouho nepřicházely úspěchy?
„Věříme v přenos energie. Když národ za sportovci stojí, což jsme viděli třeba nedávno u hokeje, je v tom trochu nadpřirozenost. Závodníci v tom případě do toho jdou s jinou energií než v komorní atmosféře.“
Pokud jde o mezinárodní dění, hodně emocí vyvolaly dvě boxerky, které podle boxerské asociace prokazovaly vysokou hladinu testosteronu. Jak jste to vnímal?
„Víte, z toho bych hlavně vinil ruskou propagandu, která je začala dávat za exemplární příklad, jak to tady nefunguje. Opravdu v tom vidím silnou ruskou stopu, což je pro mě vždycky podezřelé. Existují obecná exaktní pravidla, kdy se definuje, kdo je a kdo není žena. Co vím, tyto dámy testy prošly. Informace od mezinárodní boxerské federace nebyly podložené žádným seriózním průzkumem. A nemůžeme dělat závěry podle toho, jestli v televizi někomu přijde, že tohle není žena a je to muž.“
V čem podle vás obecně český sport zaostává?
„Pochopitelně ve špatné fyzické kondici dětí. Když je základna malá a špatná, tak ta špička nemůže být velká a dobrá. V tom je přímá úměra. Výběr talentů se zužuje. A to je taky odpověď na to, proč tady na olympiádě nemáme kolektivní sporty.“
A co dalšího byste vypíchnul?
„Propojení vědy, nových trendů a sportu. V dnešní době se trénuje úplně jinak. Biomechanika je zásadní. My jsme za vozem, nejsme na špici těch trendů. Nejsme schopni ty věci ani kopírovat, protože nechápeme souvislosti. Čest výjimkám. V obecné přípravě máme rezervy. Pokud se to nezacelí co nejdřív, ujede nám vlak. Za to je zodpovědné celé sportovní prostředí.“
Působíte i v exekutivě Mezinárodního olympijského výboru. Je nějaký aktuální vývoj ohledně ruských a běloruských sportovců, kteří tady startovali pod neutrální vlajkou?
„Myslím si, že je to vyřešené. Na začátku jsme v MOV neměli v rukách právní zdůvodnění, abychom řekli, proč nemají startovat. Ale to se změnilo, když Rusové anektovali část ukrajinského území. Takže už je to i právně dané. A navrácení Rusů na olympijskou scénu vidím jako extrémně složité. Jak už na začátku válečného konfliktu predikoval Henry Kissinger (slavný americký diplomat): Buď se to vyřeší okamžitě, nebo to bude trvat desetiletí. Myslím, že platí druhá varianta a že to bude na strašně dlouhou dobu. (že Rusové a Bělorusové nebudou moct na OH startovat)"
