9. února 2022 • 08:08

Smutná Shiffrinová: Spousta práce na nic. A ani nemůžu zavolat tátovi...

Autor: nit, rb
Vstoupit do diskuse
3
TOP VIDEA
Zimák k play off NHL. Lener i analytik tipují postup Bostonu. V čem se Nečas blíží Pastovi?
Mám rád, když Ostrava žije Baníkem, říká Buchta. Je rychlejší než Tanko?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Jedna z největších osobností pekingských Her zažívá kolosální fiasko. Americká lyžařka Mikaela Shiffrinová skončila ve středečním slalomu už v páté brance, stejně jako v pondělním obřím slalomu. „Takové práce za pět branek v obřím slalomu a pět branek ve slalomu,“ povzdechla si Shiffrinová. Na startu stála odhodlaná se svou vítěznou mentalitou. Za pár sekund přišla chyba a Mikaela Shiffrinová byla znovu ze hry. Ještě dlouho zklamaně seděla na svahu. Pak však statečně přišla do novinářské mixzony pod slalomovým kopcem v Jen-čchingu a znovu dlouho vyprávěla.



Co se přihodilo?
„Začala jsem se silnou mentalitou. Šla jsem do toho naplno a asi to bylo trochu nad limit. Měla jsem v úmyslu předvést své nejlepší lyžování a nejrychlejší oblouky. Ale věci se dějí rychle. Není prostor ani na malé podklouznutí.“

Na co jste myslela, když jste po pádu seděla na svahu?
„Bylo to zřejmě vyvrcholení toho předchozího dne. Cítila jsem velké zklamání. Snažila jsem se ohlédnout za posledními dny, co jsem dělala se svým lyžováním, co by mohlo naznačovat, že na páté bráně bych na sebe až příliš tlačila, abych se udržela na trati. Ale mé lyžování bylo solidní. Celá má kariéra mě naučila věřit mému lyžování, pokud je dobré, a to bylo vše, na co jsem spoléhala v těchto závodních dnech. A když je obrovský tlak - a samozřejmě ten teď velký byl, ale to si nemyslím, že byl dnes největší problém - a k tomu se přidají nervy a pocit, že chci předvést to nejlepší, vždycky se vracím k základní myšlence, že dobré lyžování tady pro mě zase bude. Není to konec světa a je pitomost se tím tak zaobírat. Ale cítím, že se teď musím hodně ptát.“

Máte teď pocit, že jste všechny zklamala?
„Cítím, že jsem zklamala sebe, zklamala jsem ostatní. Myslím, že tady byli lidé, kteří čekali, že můžu vyhrát, možná věřili, že můžu vyhrát. Vím, že všichni, kteří se mnou úzce spolupracují, i já jsme si drželi palce a také dělali všechno pro to, abych měla co největší šanci. Je to pro ně zklamání, všichni jsme tomu šli vstříc.“

Na olympiádě ale ještě nekončíte.
„Ano, ještě jsme neskončili, ale na obří slalom a slalom jsem se zaměřovala nejvíc. A teď to vypadá, že to byla spousta práce pro nic. Všichni se mi teď snaží říkat: To se stává a je to v pohodě, nebuď na sebe tak tvrdá. Ale je to spousta práce pro pouhých pět bran v obřím slalomu a pět ve slalomu. To jen tak z hlavy nepustím.“

Měl na to vliv neustálý tlak, který ležel na vašich bedrech?
„Mým záměrem, a to už od letní přípravy, bylo jet tyto závody agresivně. A to jsem taky dělala. Hlavní věcí je to ale dokončit, a to je teď můj problém. Nikdy během kariéry to nebylo na pořadu dne. Cítím, že je toho hodně, co bych na tom mohla analyzovat, ale mým cílem bylo do toho tlačit, a to jsem taky dělala. Nejspíš jsem do toho šla ale přes limit. Možná je to kvůli tlaku, ale na to by bylo asi lepší zeptat se nějakého psychologa. Každý si na to stejně udělá svůj názor. Upřímně, jsem z toho teď v rozpacích, je těžké opravdu říct, co se stalo, kromě toho, že jsem v jedné z bran trochu uklouzla a neměla jsem dost prostoru to napravit.“

Je asi obtížné se psychicky srovnat v závodech, kde jedna chyba může znamenat konec, že?
„Mám za sebou spoustu závodů, kde jsem byla na pódiu, vyhrála jsem, kde jsem musela něco bránit. Kdybych mohla dnes něco udělat, chtěla bych to odzávodit, protože jsem věděla, jak dobrý by to byl pocit. Věděla jsem, že když by můj záměr vyšel, byla to nejlepší cesta k tomu předvést mé nejlepší lyžování. Koneckonců nejrychlejší způsob lyžování je ten agresivní, protože celou svou myslí a tělem jste v dostatečné pohotovosti, jste připraveni přijmout výzvy, které vás čekají.“

Kdybyste si mohla směrem k tomuto závodu něco přát, něco změnit, co by to bylo?
„Přála bych si, aby tady bylo víc prostoru, víc času udělat to lépe, ale myslím, že mít víc času si přeje spousta lidí. Takže jestli to nejhorší, co se stane, je tohle, že jsem nedokončila olympijský závod, tak ať. Bolí to, ale za 24 hodin už to nebude nikoho zajímat. No, možná za trochu delší dobu… Ale není to to nejhorší, co jsem v životě zažila. Je to teď těžké, ale nedá se to vůbec srovnávat s nejhoršími věcmi, které mě potkaly.“

Narážíte jistě na smrt vašeho táty v roce 2020, který vám hodně chybí.
„Ano, právě teď bych mu tak ráda zavolala. Takže jeho nepřítomnost to rozhodně neusnadňuje. Nejspíš by mi řekl, ať se přes to přenesu. Ale není tady, aby mi to řekl, takže ke všemu jsem na něj taky pěkně naštvaná.“

Co vám do dalších dnů může zvednout náladu?
„Navzdory všem mým pocitům teď, když se podíváte kolem, je to nádherný den. Mám tady neuvěřitelné týmové parťáky. Jeden z nich (Ryan Cochran-Siegle) získal v úterý stříbro v super-G. Můj přítel (Aleksander Aamodt Kilde) je tady, má bronz. Makal celou svou kariéru tak tvrdě, aby získal olympijskou medaili a měl taky dost smůlu. Navíc já už tři olympijské medaile mám, mám je doma ve skříni. Takže jakkoliv jsem právě teď zklamaná, je tady tolik důvodů k tomu být optimistická. Jen mám prostě pocit, že je toho teď hodně, z čeho být zklamaná.“

Vstoupit do diskuse
3
Aktuální události
Články odjinud


Články odjinud