Ledecká po sjezdu: Trochu mě to tam zmáčklo... Je mi líto fanoušků
Na závěr oslav čínského nového roku si pořadatelská země olympiády užívá svátku lampionů. Ester Ledecká se mohla do nálady přidat svou jízdou ve sjezdu, kterou v Jen-čchingu na sjezdovce Rock rozpálila na hraně medaile. Jeden moment ve dvou třetinách trati všechno zhatil. „Mrzí mě to vůči lidem, kteří kvůli mně vstávali ve čtyři ráno,“ povzdechla si Ledecká.
Zpětně jsou to už zbytečná čísla, ale aspoň na ukázku si je dejme. Na třetím měřeném mezičase byla Ledecká s číslem 5 o 19 setin sekundy v průběžném vedení před nakonec pátou Elenou Curtoniovou. V cíli bronzová Nadia Delagová byla v této fázi trati jen o čtyři setiny rychlejší než Ledecká. Medaile byla reálně ve hře. Pak se vše zbortilo, Ledecká se nechala zamáčknout v zatáčce a byla ráda, že zůstala na trati, na níž pak bojovala dál ve ztraceném závodě až do cíle.
Co se v kritickém momentu přihodilo?
„Myslím, že jsem tam měla docela dobrou rychlost, protože mi to tam trochu hopslo do té komprese. Bohužel potom jsem nebyla v tak dobré pozici, v jaké bych měla být. Trochu mě to tam zmáčklo, nezvládla jsem to ukorigovat.“
Bylo to zrádné místo?
„Včera se tam jedna Švýcarka rozšlehala, takže jednoduché místo to není, ale takový je sjezd. Dneska jsme měly zase o trochu větší rychlost, ale tu chybu bych viděla spíš na mé straně než na straně sjezdu, ten je fajn. Akorát já jsem tam nebyla ve správné pozici.“
Ve sjezdovém lyžování se občas takové chybě asi nejde vyhnout, že?
„Jasně, nejenom ve sjezdovém lyžování. Je to sport, s tím se musí počítat, někdy se vyhraje, někdy prohraje. Dělala jsem, co jsem mohla, spíš mě to mrzí vůči lidem, kteří kvůli mně vstávali ve čtyři ráno. To mě mrzí, že jsem jim nemohla předvést něco hezčího po ránu.“
V Pekingu už máte u fanoušků možná splněno, ne?
„Já nevím, já se je snažím potěšit každým závodem, když už vstávají, tak jim něco předvést. To byste se musel zeptat jich, jestli mají pocit, že mám splněno, nebo ne. Samozřejmě jsem se snažila i na lyžích něco předvést. Myslím si, že v super-G jsem zajela výbornou jízdu, ale dneska se to prostě nepovedlo. Je mi to líto. Já strašně nerada vstávám, nevím, jestli bych udělala to samé, kdyby jela nějaká moje oblíbenkyně. Asi bych taky vstala, ale hrozně by to bolelo. Já se dokážu vykopat snad jenom na trénink, když se o něco jedná, tak klidně ve tři ráno, ale jinak to je těžký…“
Těší vás aspoň, že jste situaci ustála?
„Jo, jsem ráda, že jsem se nerozsekala, to je určitě pozitivní. Ale musím hlavně vymyslet, aby se to příště už nestalo vůbec, protože takové chyby se můžou stát, ale musím si pohlídat, aby se to příště nestalo. Dobře to zanalyzovat a vymyslet.“
Nenapadlo vás, že by bylo lepší zastavit?
„Samozřejmě mi bylo jasné, že nebudu bojovat o největší příčky, ale chtěla jsem bojovat a dojet do cíle. Tak nějak to v sobě mám nastavené, že ať se stane cokoliv, tak pokud to jde, zvednout se a dojet do cíle.“
Jaké bylo dojíždět poslední stovky metrů s vědomím, že je závod ztracený?
„Nevím, nad tím tak nepřemýšlím. Dřepnu a snažím se jet pořád tu stopu, kterou jsem měla vymyšlenou, i když je z toho nemožné tu ztrátu dojet. Já to nechci vzdát, bojuju až do cíle, i kdybych měla dojet poslední.“
Jak se vám vaše jízda líbila do momentu osudné chyby?
„Doteď jsem neviděla mezičasy, takže úplně nevím. Ale myslím, že ta jízda byla docela dobrá. Dobře mi jely lyže, povedla se mi ta zatáčka, kterou jsem na tréninku minula, to pro mě bylo zásadní, protože jsem přesně nevěděla, jak se zkorigovat v té rychlosti, kterou jsme na tréninku měly. Jsem ráda, že jsem to tam zvládla.“
Start byl o půl hodiny odložen kvůli větru, foukalo nahoře hodně?
„Trochu foukalo i při té mé jízdě, ale určitě to bylo lepší než na prohlídce. Myslím, že to načasovali docela dobře tím, že to o půl hodiny odložili a mohli jsme jet.“
Jak jste na startu zvládala teplotu pod minus dvacet stupňů Celsia?
„Byla tam zima, dneska je všude. Jsme tu od rána, nasedala jsem na gondolu někdy v sedm, od té doby jsem tady. Naštěstí máme nahoře hospitality, tak jsme se tam mohli schovat. V klidu jsme si tam v teplíčku odpočinuly, mohly jsme jet uvolněné, nebyly jsme zmrzlé.“
Dnes slaví padesátiny váš idol Jaromír Jágr, co mu popřejete?
„Už jsem mu přála asi v deseti video příspěvcích, ale klidně mu popřeju zase. Myslím, že by ho tady kluci docela potřebovali na hokej. Žádný velký oslavování, ať přijde pěkně pomoct!“
Zprávy ze dne 20. února 2022
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: „Zakončení se sportovci je vždy krásné, ale já upřímně mám radši zahájení. Když vidím, jak zhasíná oheň, tak končí čtyřletá etapa a mně to přijde hrozně smutné,“ řekla česká vlajkonoška Martina Sáblíková. Přiznala, že před začátkem her měla strach, jak bude olympiáda v Číně vypadat. „A myslím si, že jsem nebyla jediná. Ale myslím, že to bylo zvládnuté na jedničku,“ uvedla čtyřiatřicetiletá rychlobruslařka a pochválila vedení české výpravy za servis pro sportovce.
Osmou držitelkou Ceny Věry Čáslavské za mimořádné zásluhy žen ve sportu a olympijském hnutí je bývalá mistryně světa v trojskoku Šárka Kašpárková.
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: Podívejte se na sestřih z krásného loučení s olympiádou!
