Marie Sehnálková
27. ledna 2022 • 15:20

Fyzioterapeut: Dobře, že už Davidová nestuduje. Co trápí biatlonisty?

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Letos to budou jeho třetí hry. Fyzioterapeut Roman Karpíšek se už více než deset let stará o zdraví českých biatlonistů a nechyběl u žádného z velkých olympijských úspěchů posedních let. „Sportovci jsou letos perfektně připravení. Bude to chtít ale asi ještě více štěstí než v Soči nebo Pchjongčchangu,“ míní odborník, kterému rukama prošly hvězdy jako Gabriela Soukalová, Ondřej Moravec či Markéta Davidová.



Ve své ordinaci denně přijímá pacienty z řad profesionálních sportovců i běžné populace. Často taky vyjíždí do terénu. Už za pár dnů jej čeká například třítýdenní výlet do Pekingu, kde se bude starat o tělesnou schránku členů českého biatlonového týmu. Jak hodnotí letošní medailové šance? A proč čerstvé majitelce malého křišťálového glóbu Markétě Davidové po zdravotní stránce prospělo, že nemusí chodit do školy? 

Jak se chystáte na letošní olympiádu?
„Přípravy jsou teď docela náročné. Odlétáme pět dnů před zahájením a těsně před tím je nutné dodržovat karanténu. Kontakty musíme omezit na minimum, abychom minimalizovali riziko toho, co se stalo výpravě v Tokiu. To pro mě znamená různě přeobjednávat pacienty v ordinaci, takže je toho docela hodně. Samozřejmě o nás zase tolik nejde, když nepoletíme, nějak se to udělá, nejdůležitější je, aby mohli letět sportovci. Kdyby se něco stalo, byl by to průšvih.“

Dokument s upřímnou Davidovou: Jsou dny, kdy si říkám, že už prostě nemůžu
Video se připravuje ...

S českým biatlonovým týmem spolupracujete přes deset let. Jak prožíváte úspěchy závodníků?
„Já jsem spíš takovej uzavřenej. Nedávám to moc znát, ale prožívám to hodně. Za sebou mám už dvě olympiády a každá byla úplně jiná. V Soči to bylo neuvěřitelné. Přijeli jsme tam s ne úplně silným týmem a odjížděli jsme jako jiní lidé. Snad v každém závodě jsme získali nějakou medaili. Už jsme ani nevěděli, jak to máme slavit. Do Pchjongčchangu se jelo s tím, že nevíme, co máme čekat. Když najednou Verča Vítková získala bronz, byl to naprostý výbuch euforie. V koutku duše jsme v to věřili, ale bylo to velké překvapení. Pak dva dny na to přidal medaili i Michal Krčmář, to jsme nikdo nečekal.“

A jak to se šancemi vidíte letos?
„I když se to člověk bojí říct nahlas, všichni víme, že by úspěch mohl přijít. Bude to chtít ale asi ještě více štěstí než v Soči nebo Pchjongčchangu. Sportovci jsou výborně fyzicky připravení, ale je potřeba, aby přišel den D, ve kterém všechno sedne jako zadek na hrnec. Nejsme teď takoví lídři, u nichž by bylo dopředu jasné, že uspějí. Je to pořád nahoru a dolů. Je potřeba chytnout vlnu a na té se udržet, jako se to podařilo například Jessice (biatlonistka Jessica Jislová pozn. red.) ve Francii.  Medailové šance určitě jsou.“

Do jaké míry můžete ovlivnit, jestli se sportovec umístí na stupních vítězů?
„Když budu pracovat se sportovcem, jako byla například Gábina Soukalová, která závod co závod stála na bedně, napomoct vítězství opravdu můžu. Gábinu například docela často trápila bolest hlavy. Kdybychom s tím nic nedělali, odjela by závod v diskomfortu a třeba by na té bedně opravdu nestála. Byla by ale i přesto velmi blízko medailovým pozicím. Není to tak, že ze sportovce, který jezdí okolo dvacátého místa, uděláte vítěze tím, že mu uvolníte žebro. O pár míst se ale díky vaší práci posunout může.“

Jaké problémy nejčastěji řešíte u biatlonistů?
„Pro biatlonisty je typická tuhost a zvýšené napětí hrudních partií. Často pociťují tenze a stažení dýchacích svalů. Proto si musí preventivně hlídat správné dýchání. Kdybychom to neřešili preventivně ale až v momentě, kdy se problémy opravdu dostaví, mohly by se na to nabalovat další věci, jako je například bolest ramen nebo hlavy. Jiná zranění, jako jsou třeba natažené svaly, biatlonisté překvapivě zase tak často neřeší.“

Roman Karpíšek je fyzioterapeutem českého biatlonového týmu
Roman Karpíšek je fyzioterapeutem českého biatlonového týmu

Proč biatlonisty trápí zrovna problémy v oblasti hrudníku?
„Ono to možná vypadá, že biatlonisté jedou jenom nohama, ale tak to není. Opravdu hodně jim zabírá i trup a břicho. Kvůli tomu, že hodně zapojují trup, dochází k zatažení krku. Ve chvíli, kdy máme stažený krk, jdou nám nahoru ramena a stahují se dýchací svaly. Celý problém ještě prohlubuje střelba, při které se mění práce dýchacích svalů. Biatlonisté jednou ve vysokém tempu, před střelbou se rychle vydýchají a při samotném výstřelu pak zadrží dech. Pro rozpumpované dýchací svaly je to šok. O to rychleji dochází k přetížení trupu.“

Markétě Davidové prý po zdravotní stránce hodně pomohlo to, že letos dokončila školu.
„To je pravda. Místo toho, aby si šla po závodě lehnout a odpočala si, většinou ještě něco dělala do školy. Jenže když si v pozávodním napětí sednete k počítači a stresujete se, dochází opět k zatažení krku a negativním dopadům na dechové svaly. Markéta si za léta, která se o ni starám, docela často stěžovala na bolesti nohou. Ty byly způsobené právě tím, že hodně času trávila u počítače. V sedě se vám stahuje břicho do pánve, z čehož vzniká napětí v nohou. Školu ale loni v létě dokončila, takže je to letos první období po třech letech, kdy s bolestmi nohou nechodí tak často.“

Co ještě může ovlivnit fyzickou připravenost závodníka?
„Všiml jsem si, že když mají sportovci čistou hlavu v tom smyslu, že mají zajištěné bydlení a nemusí se o nic moc starat, výkony jsou opravdu výborné. V momentě, kdy začnou řešit vlastní bydlení, rodinu nebo auto, je to pro ně velká životní změna. Například trojnásobný medailista z Pchjongčchangu Johannes Boe nemá letos úplně excelentní výsledky. Je to samozřejmě moje spekulace, ale myslím, že se na něm hodně podepsalo to, že se setkal s běžnými starostmi. Najednou se mu narodily děti a už to není jen o něm. Děti jsou krásná věc, ale v životě sportovce je to změna, která nabourá váš komfort. I tohle se pak odráží na fyzické připravenosti a výkonu. Mezi vrcholovými sportovci nejrůznějších disciplín se pohybuju zhruba patnáct let a tohle je opravdu častý scénář.“

Běžecké lyžování teď zažívá boom i mezi amatérskými sportovci. Jak tento sport hodnotíte z pozice fyzioterapeuta?
„Běžecké lyžování je pro tělo skvělé. Zapojují se u toho všechny partie a nedochází k otřesům jako při klasickém běhání. Taky je dobré, že se u toho běhu na lyžích hodně zadýcháte, čímž se vyventilujete, tělo dobře okysličíte, uvolníte napětí, které v sobě máte a pročistíte si hlavu. Doporučuju ho například i lidem s vyhřezlými ploténkami. Podle konkrétního nálezu je pak potřeba vybrat klasický styl nebo bruslení.“

Kromě sportovců se staráte i o běžné pacienty. Jaký je mezi těmito skupinami rozdíl?
„Pacienti, kteří nesportují, tvoří zhruba 70 % mé klientely. Tito lidé mívají daleko víc problémů, které je limitují. Často bolest už ani nevnímají a berou to jako standard. Práce s nimi je jednodušší v tom, že stačí jen lehký zákrok a poznají obrovskou změnu k lepšímu. U sportovců to tak není. Profík k vám přijde a má tělo v naprosto dokonalém stavu. Kvůli tomu, ovšem cítí jakoukoliv lehkou anomálii. Profíkovi nestačí, že ho to bude bolet jen o padesát procent míň. Nesmí ho to bolet vůbec. Sportovec je rozhodně náročnější pacient.“

Jsou podle vás profíci disciplinovanější pacienti?
„Sportovci často přijdou až v momentě, kdy to hoří a potřebují to hned. Ve chvíli, kdy to bolet přestane, jen málokdy kvůli nabitému programu cvičí preventivně. Ostatní pacienti jsou naproti tomu ochotni docházet za mnou i z důvodu prevence a pravidelně doma cvičit. V tomhle jsou tedy disciplinovanější pacienti, kteří nedělají sport vrcholově. Na druhou stranu většina lidí je sice ochotna cvičit i doma, ale málokdy to dělají stoprocentně správně. Sportovci umí výborně pracovat s tělem a cokoliv jim ukážu, nemají pak problém provést technicky správně i doma.“

Který sport je podle vás nejrizikovější?
„Pro každý sport jsou specifické jiné potíže, ale hodně složité je to u tenistů. Tam jsou časté problémy s bolestí v oblasti ruky a bývá to dost komplikované. Navíc mají strašně moc turnajů a nemohou moc vynechávat. Vy se jim tedy snažíte pomoct od bolesti, ale oni do toho naplno trénují a hrají zápasy. To je opravdu těžké. Často bývá navíc zranění tak vážné, že je zcela indisponuje. To se třeba u biatlonistů moc neděje. Závodníci se spíše cítí unavení a vyčerpání, ale z tréninku je to většinou nevyřadí.“

Roman Karpíšek

  • Narozen: 1. ledna 1981
  • Profese: Fyzioterapeut
  • fyzioterapeut týmu oštěpařky Barbory Špotákové (od 2015), hlavní fyzioterapeut české biatlonové reprezentace (od 2012), fyzioterapeut tenisové ATP Challenger Tour (od 2012), fyzioterapeut reprezentace běžeckého lyžování (2010 - 2014), fyzioterapeut plavecké reprezentace (2008 - 2016), fyzioterapeut golfové akademie (2006 - 2012), hlavní fyzioterapeut florbalové reprezentace (2006 - 2012)

Vstoupit do diskuse
0
Aktuální události
Články odjinud


Články odjinud