Václavík se dočkal: Každý den jsem věřil, už to bylo trošku na palici
PŘÍMO Z ČANG-ŤIA-KCHOU | Osud má někdy svérázný smysl pro humor. Biatlonista Adam Václavík prožil doma nervozní dny s pozitivními testy na COVID. A když už odletěl, putoval jako blízký kontakt snowboardisty Radka Housera do izolace. Do olympijského sprintu se ale nakonec postavil. A aspoň malé potěšení. O dvě sekundy z 59. místa prošel do nedělní stíhačky.
Aspoň tahle náplast po tom trápení, ne?
„Jo, první vítězství pro mě bylo, že jsem mohl startovat. Další závod stíhačka, za to jsem rád, i když jsem čekal trochu víc. Musím brát i tyhle dílčí pozitivní kroky a malé radosti. Věřím, že to zítra (v neděli) zase bude o kus lepší.“
Jaká je vaše současná pozice v covidových pravidlech poté, co jste byl za letu blízko pozitivně testovanému snowboardistovi Radku Houserovi?
„Jsem close contact. Do patnáctého mám speciální režim. Jezdím sám autem, které se musí objednávat, jinak nemůžu nikam. V tom je to bohužel omezené, co se týče fyzio, masáží… Do jídelny nemůžu, nosí mi jídlo. Původně jsem myslel, že mě nepustí ani na tratě, ale nakonec mě pustili. Po tom, čím jsem si prošel, už mě to nepoloží, ale jsou to další nepříjemnosti, které psychice moc nepřidají. Musím to nějak vydržet a pak už domů…“
Jak jste se vlastně ještě v Česku dozvěděl, že jste pozitivní?
„Nejdřív jsem tomu nevěřil. V neděli o půlnoci jsme přijeli z Itálie, v pondělí ráno jsme byli na testu, který mi vyšel pozitivní. Volal mi Rybís (reprezentační trenér Ondřej Rybář), že jsem pozitivní. Tak to jsem nejdřív myslel, že to je zlý sen. Ale bohužel nebyl.“
Jak jste se s tou novinkou sžíval?
„Říkám, že to je v pytli, nejdřív jsem se modlil, aby nikdo další pozitivní nebyl. Jeli jsme jedním autem, samozřejmě jsem se chránil, ale člověk neví. Také nevím, jak jsem k tomu přišel, pravděpodobně něco lítalo na hotelu, protože tam nějací Finové také pozitivní byli. Modlil jsem se, aby to byl hladký průběh.“
Vyšlo to?
„Ve finále mi dvakrát nic nebylo. Byl jsem jen trochu unavený a měl jsem náznak lehké virózky, ani se tomu nedá říkat virózka... Vzpomněl jsem si na loňský rok, kdy mě to také vyřadilo před mistrovstvím světa a Evropy. Ale musíte to přijmout. Každý den jsem věřil a doufal, že budu brzo negativní. Což se také nestalo.“
Kdy jste mě poprvé negativní test?
„Nějaký devátý, desátý den. Ze všech sportovců, co to prodělali, jsem měl furt hodnoty nejhorší, nějak se tomu nechtělo. Byly to těžké dny. Každý den jsem jezdil na test, nic jsem nemohl, nic mi nebylo a musel jsem čekat na výsledek. Pořád jsem někam volal, každý se ptá… Už to bylo na palici, trošku.“
Věřil jste, že nakonec na olympiádu odletíte?
„Ty první dny jsem určitě věřil, že to bude dobré. Ale tím, jak se to vyvíjelo, a viděl jsem případy, kdy měli po prodělání třeba tři negativní testy a pak jim tam najednou skočila pozitivita, tak už jsem začínal být trochu skeptický. Určitě mě napadlo, že se sem nedostanu. Ale naděje umírá poslední, naštěstí to za pět minut dvanáct vyšlo. Druhý problém byl pět negativních testů v řadě, čímž se to prodlužovalo. Pozdě, ale přece. Nakonec dobré, ale člověka to mrzí, když jsem měl v Anterselvě velmi dobrou běžeckou formu. Teď to byla velká neznámá.“
Jak jste se na trati cítil?
„Pár dnů jsem byl v hypoxy komoře v Jablonci, ale na tom daném místě je to stejně… Ten jet lag je nevyzpytatelný. Na tréninku jsem se cítil docela dobře, ale od startu to bylo trápení a daleko k tomu, co jsem zvyklý.“
Zprávy ze dne 12. února 2022
HOKEJ: Obrat! Čeští hokejisté se poprvé ujímají vedení nad Ruskem. V dlouhé přesilovce se při olympijské premiéře prosadil útočník Michael Špaček - 3:2.
SKELETON: Anna Fernstädtová obsadila při své olympijské premiéře v českých barvách sedmé místo a v nejdůležitějším závodě sezony zajela nejlepší výsledek. Překvapivě zvítězila Němka Hannah Neiseová. Pětadvacetiletá Fernstädtová startovala už před čtyřmi lety na olympiádě v Pchjončchangu za Německo a skončila šestá. Poté začala závodit za rodné Česko a v ledovém korytu v Jen-čchingu potvrdila příslušnost k širší světové špičce. Ve čtyřkolové soutěži ztratila na vítězku 1,70 sekundy a překonala svůj nejlepší výsledek v tomto ročníku, jímž bylo osmé místo ze Světového poháru v Altenbergu.
HOKEJ: Češi se vrací zpět do utkání! Poté, co byl útočník Dmitrij Voronkov vyloučen na pět minut plus do konce utkání se v početní výhodě prosazuje David Krejčí - 2:2.
HOKEJ: Ruští hokejisté si berou zpět vedení. Češi sice dokázali ubránit dvojnásobné oslabení, v klasické početní nevýhodě už ale sborná trestala. Druhý ruský gól dal obránce Nikita Nestěrov - 1:2.
HOKEJ: Začala druhá třetina utkání Rusko - Česko.
HOKEJ: „Rusové mají jenom šest střel, chtějí si to hlavně přihrávat, taková klasika. Nějaké šance si vyprodukovali, ale nedáváme jim moc velký prostor. Jsou poměrně rychlí, i když se plouží, ale udělají tři kroky a jsou u branky. Pořád jsou nebezpeční, nesmíme jim dávat prostor. Malinko bych jim přitlačil více do těla,“ doporučuje Vladimír Růžička před druhou dvacetiminutovkou.
HOKEJ: „Rusáci se bojí Krejčího. Tlačí se na něj, skáčou mu do střel. Dělají pak chyby,“ prozradil Petr Klíma postřeh ke hře ruské sborné.
HOKEJ: „Zatím to je takový oťukávání. Ráz zápasu určilo úvodní oslabení, které jsme zvládli dobře. Dostali jsme bohužel gól na 0:1. Rus to trefil kolem Šimona těla. Pak jsme měli dvě přesilovky. První byla pěkná, Tomáš to trefil krásně do šibenice. Škoda, že jsme nevyužili i tu druhou. Chvíli jsme je i přehrávali,“ hodnotil Vladimír Růžička první třetinu utkání s Ruskem.
