PŘÍMO Z ČANG-ŤIA-KCHOU | Poslední rána? To už je snad prokletí! Českého biatlonového týmu se na olympijských hrách v Číně drží. Po Markétě Davidové a Lucii Charvátové nespadnul poslední terč ani Michalu Krčmářovi. Ten si ve sprintu i tak šestnáctým místem spravil polámanou duši po pokaženém individuálním závodě, za který se fanouškům omluvil na Twitteru.
Trenér Ondřej Rybář se v soustředění upíral na střelecký stav. A když práskla poslední rána, zklamáním zacvičil ukázkový oblouk nazad.
„Já, kdybych nemusel spěchat na trať, tak bych ho asi předvedl taky,“ líčil Michal Krčmář.
Devět ran padlo, kam mělo. Byly to dokonce tzv. centry, jisté rány do středu. Ta desátá ale znovu ulétla někam do nebes.
„Pěkně to tady obstřelujeme,“ ulevil si šéf biatlonového svazu Jiří Hamza v uličce za střelnicí.
V pondělí měla Markéta Davidová jednu rána ke zlatu ve vytrvalostním závodě. V pátek scházela Lucii Charvátové jedna střela k premiérovému čistému nástřelu. A tentokrát závod s nulou uniknul Krčmářovi.
„Tohle jsou chyby, které samozřejmě mrzí, ale nejsou to takové chyby, za co by se člověk řekl: To jsi jouda! Tohle je biatlon. Někdy to vyjde, někdy ne. To je taková chyba, která se v zápalu boje stává,“ vysvětloval.
Tady zřejmě nešlo o medaili, ale málo ve hře nebylo. Krčmář mohl být v top desítce a mít ideální pozici k útoku pro nedělní stíhačku. První čtyři terče na položce vestoje přitom rychle vyčistil.
„Myslím, že jsem tu stojku střílel docela v tempu, že jsem ji přitiskoval. Na druhou stranu jsem to takhle střílel i v tréninku a docela to vycházelo. Samozřejmě vím, že ta pátá rána už byl extrém. Tam mělo přijít odložení rány, prodýchnutí a bylo by to lepší,“ připustil Krčmář. „Žádná euforie v tu chvíli nebyla. Spíš, jak jde člověk v tom rytmu. Jestli jsem měl vteřinu a půl mezi ránami, tak během vteřiny je hrozně těžké vyhodnotit, že člověk najíždí špatně, že ta rána už je mimo. To je celá ta chyba. Během vteřiny tam proběhne tolik úkonů. Někdy to člověk vyhodnotí, někdy ne.“
Poslední rána mimo byla mrzutým vyústěním sobotního sprintu. I tak si jím ale Krčmář vzal zpět svou sebeúctu. Úterní kalamita v individuálním závodě s pěti chybami na střelnici a devětapadesátým místem ve výsledcích jím tvrdě otřásla.
„Byl jsem naštvaný na sebe za to, že když jsem si ten závod promítnul v hlavě, tak jsem to nebyl já,“ líčil Krčmář. „Nejvíc mě štvalo, že jsem ten závod svým způsobem hodil do vzduchu.“
Krátce po závodě se na svém twitterovém účtě za svůj výkon omluvil. A pak ze sociálních sítí zmizel.
„Já jsem sám cítil, že jsem jim nedal to, co jim mám dávat,“ promluvil Krčmář o fanoušcích. „Kdybych ten závod odjel a on se nepovedl, tak se jim omlouvat nebudu. Ale já jsem k němu opravdu nepřistoupil tak, jak jsem měl. Za to jsem cítil potřebu se omluvit.“
Upřímný vzkaz veřejnosti byl pro něj ale teprve začátkem cesty. Po závodě dlouho nemohl usnout. Nakonec své pocity zformuloval do dlouhé zprávy, kterou poslal trenéru Ondřeji Rybářovi a svému psychologovi Petru Žídkovi.
„Ondrovi Rybářovi jsem poslal ve dvě ráno docela dost dlouhý odstavec do zprávy. On si to četl až ráno. Ale ani nebyla podmínka, aby si to přečetl, já jsem se z toho potřeboval vypsat, dostat si myšlenky z hlavy. A zároveň jsem chtěl, aby viděl, co se mi v hlavě honí,“ líčil Krčmář. „Druhý den jsme si o tom povídali. Ten samý text jsem zkopíroval a poslal jsem to i Petrovi Žídkovi. Aby věděl, co mi tou hlavou probíhá.“
Výlet a zákaz focení
Český biatlonový tým na olympiádě nezažívá snadné chvíle. Všechno začalo špatnými lyžemi pro Markétu Davidovou, té pak těsně uniklo zlato ve vytrvalostním závodě. A pak průšvih v mužském individuálu. Trenér Rybář reagoval a vzal mančaft na malý výlet na nedaleké rozvaliny Čínské zdi, které jsou pro pohledy ze závodního areálu zvýrazněny světelnou výzdobou.
„Dostali jsme černý puntík od organizátorů, že jsme tam byli,“ říká Krčmář. „Od Ondry to byl dobrý tah, abychom trochu zapomněli na biatlon a vyfiltrovali jsme se.“
Drobný incident způsobila fotka, kterou ze společného výletu vyvěsil na Instagram Mikuláš Karlík, který se ve sprintu i s třemi chybami vestoje vešel do nejlepší třicítky.
„Úplně mi vypadlo, že nemůžeme fotit mimo areály. Viděl jsem spoustu fotek z běžeckého areálu, tak mi to nepřišlo divné. Hned jsem to smazal,“ vysvětloval Karlík. „Přišlo mi jen vtipné, jak je to tady osvětlené. Když tam dojdete, tak je to jen kovová konstrukce. Je tam upravená řada kamení, přes to jsou hozené kilometry světýlek. Dělá to pěknou kulisu. Zblízka ve dne to zas takové nebylo, ale výlet dobrý.“
Léčba zřetelně zafungovala. Krčmář si pak vzal sílu ještě z pohárového triumfu své oblíbené fotbalové Sparty, která po letech vyhrála v Edenu.
„Potěšila mě, koukal jsem. Trenér říkal, ať jdu spát a vykašlu se na to. Ale mě to nedalo a tím, že tu mám posunutý režim a vstávám v deset, tak to nevadilo. Houževnatost a tak. Mohl jsem si z ní vzít příklad do dneška,“ usmíval se Krčmář.
Do sprintu pak nastoupil s číslem 36, což bylo jeho stříbrné numero na minulých Hrách v Pchjongčchangu. A neudělal mu ostudu.
„Mám ho vryté v paměti. Usmál jsem se, když to takhle vyšlo,“ líčil Krčmář.
