PŘÍMO Z ČANG-ŤIA-KCHOU | Prožili spolu dětství, které odpovídalo pětiletému rozdílu mezi dvěma bratry. „První roky mi dával pěkně zabrat,“ směje se norský biatlonista Johannes Thingnes Bö s odkazem na svého staršího sourozence Tarjeie. Na čínské olympiádě spolu tvoří historii. Získali už osm medailí, celkem jich mají ze ZOH třináct a blíží se rekordu jiné bratrské dvojice – Björndalenů.
Je to jen pár dní. Tarjei Bö byl smutný, protože si ve vytrvalostním závodě v Čang-ťia-kchou na poslední položce jednou chybou odstřelil šanci na svou první olympijskou medaili mezi jednotlivci.
„Cítil jsem, jako by nad mou olympijskou kariérou visela nějaká kletba. Proč někdy nemůžu mít trochu štěstí?“ zlobil se Tarjei.
Po týdnu je všechno jinak. Třiatřicetiletý veterán, který se na svých čtvrtých Hrách loučí s olympiádou, dosáhl toho, po čem snil. A štěstí? Na Nory v úterý sáhlo prostřednictvím střelecké kalamity finišmana ruské štafety Eduarda Latypova, který svému týmu pokazil téměř vyhraný závod pěti chybami a dvěma trestnými kolečky. A užaslí bratři Böové pak sledovali, jak jejich podceňovaný týmový kolega Vetle Sjaastad Christiansen tápajícího Latypova předjel a přivezl tak do jejich rodiny další dvě zlata.
„Myslím, že to byl největší zázrak v historii našeho sportu,“ řekl Tarjei Bö pro VG. „V tuhle chvíli se naráz splnilo hned několik snů.“
Na olympiádě v Číně jsou to především bratři Böové, kteří si plní své dávné tužby. Pět let mezi nimi je přitom rozdělovalo v dětství i v začátku jejich kariér.
„Dával mi zabrat. Proto jsem teď v závodech tak odolný, hodně jsme se prali. Biatlon je snadný ve srovnání s tím, co jsem zažíval s ním,“ usmívá se mladší Johannes Thingnes.
Tarjei ale moc dobře viděl, že v jeho sourozenci vyrůstá nové biatlonové eso.
„Mým cílem bylo vyhrát toho co nejvíc do chvíle, než vyroste. A povedlo se mi to, start kariéry jsem měl docela silný. Teď je on jasně nejlepším na světě,“ chválí Tarjei, který vládl světu přibližně před desetiletím.
V sezoně 2010/2011 vyhrál celkové pořadí Světového poháru, začátkem dekády získal také dvě individuální zlata ze světových šampionátů. Pak přišla éra jeho bratra, která vrcholila v právě končícím olympijském cyklu. Jeho mladší bráška, přezdívaný často podle zkratek svým jmen prostě JTB, je kromě pravidelného sbírání medailí na vrcholných akcích také vítězem posledních třech ročníků Světového poháru.
V Česku mají pro oba svou vlastní přezdívku. Jsou to prostě Béčka, jak jinak. I když český význam toho slova samozřejmě vůbec nesedí. Na olympijských tratích se jim daří. Oba si sáhli na zlato hned v úvodní smíšené štafetě, v níž Johannes Thingnes předvedl úchvatný finiš, v němž o 0,9 sekundy vzal vítězství Francii. Ve vytrvalostním závodě urval bronz. A pak to přišlo. Ve sprintu stáli na stupních vítězů oba dva. Mladé Béčko bralo zlato, to starší bronz. Vůbec poprvé v olympijských dějinách biatlonu brali v závodě jednotlivců medaile dva bratři. V jiných sportech se to stalo pouze nizozemským rychlobruslařům Michelovi (zlato) a Ronaldu (bronz) Mulderovým v Soči v závodě na 500 metrů.
„Jsem víc pyšný na něj než sám na sebe. Bronzová medaile pro něj znamená zlato,“ zahlásil Johannes Thingnes. „Jsme hrdí, že jsme tady, na prvním a třetím místě jako bratři. Byl to náš velký sen.“
Mladý Bö pak sice pokazil stíhačku, Tarjei v ní ale přidal další stříbro. Teď mají za sebou zlaté vyústění mužské štafety a před sebou poslední šanci v pátečním závodě s hromadným startem. Dohromady už mají doma třináct olympijských medailí a jen jedna jim schází k bratrskému rekordu bratří Björndalenů, u nichž však dominátora Ole Einera doplnil starší Dag jediným stříbrem ze štafety v Naganu.
„Přijde nám to normální. Ale je potřeba se na to podívat trochu z nadhledu. Je to neuvěřitelná story,“ usmívá se Tarjei.
| MEDAILE BÖOVÝCH V PEKINGU |
| Johannes Thingnes Bö |
| Smíšená štafeta zlato Vytrvalostní závod bronz Sprint zlato Štafeta zlato |
| Tarjei Bö |
|
Smíšená štafeta zlato Sprint bronz Stíhací závod stříbro Štafeta zlato |
