Je to dobře prošlapaná cesta, z rychlých sprinterů bývají dobří bobisté. Na zimní Hry do Pekingu ale s českým olympijským týmem pojede dokonce nejrychlejší Čech. Se jménem Dominika Záleského poletí do Číny značka úřadujícího národního rekordmana i mistra republiky v běhu na 100 metrů. „Je to pro mě dobrý adrenalin,“ usmívá se brzdař čtyřbobu s nadějí, že se projede i ve dvojbobu.
Normální kokosy na sněhu! Takhle to Dominik Záleský zahlásil vloni v červnu, když se po řadě sezon se zdravotním deficitem konečně stal mistrem republiky na stovce. Před koncem sezony ještě vyrovnal národní rekord, ale pak už vše věnoval své misi v bobu. A vyplatilo se, dostal se do olympijské nominaci do Pekingu.
Napadlo by vás tehdy po té vítězné stovce, že se na zimní olympiádu opravdu dostanete?
„No, samozřejmě jsem v to od začátku doufal. Kdybych nevěřil, tak bych do toho asi nešel. Nahrálo mně zranění Dominika Suchého, který měl problém s achilovkami. V posádce se tak otevřelo jedno místo, bylo to o něco jednodušší. Pak jsem se hnedka od začátku snažil předvádět co nejlepší výkony, aby to stačilo na nominaci.“
Už jste si svůj úspěch v hlavě přebral?
„Přemýšlel jsem o tom… Doufal jsem, že se to povede, je to fakt super pocit. Pro mě je olympiáda ve sportu to nejvíc, odmalička jsem to hltal, každou olympiádu jsem sledoval v televizi. Že můžu být součástí olympiády, je úžasný výsledek.“
Je o to sladší, že do Tokia jste se s českou štafetou nedostal?
„Úplně nejlepší varianta by byla v létě se nominovat do Tokia a v zimě do Pekingu. Jsem rád, že to vyšlo aspoň jednou. Ve své kariéře jsem měl s nominacemi docela smůlu, na mistrovství Evropy v Berlíně jsem neběžel kvůli zranění. I před mistrovstvím světa štafet v Chořově, kde se rozhodovalo o postupu do Tokia, jsem se zranil. Jsem rád, že teď všechno vyšlo, vydržel jsem zdravý, celou sezonu jsem mohl tvrdě trénovat a dát všechno pro nominaci.“
V bobu jste to už zkoušel před pěti lety, s čím jste se při přechodu z atletiky potýkal tentokrát?
„Já jsem se hlavně snažil po sezoně přibrat, zesílit. O dost míň jsem běhal, protože čím víc člověk běhá, tím víc jde váha dolů. Zesílit se mi úplně nepovedlo podle představ. Ale na trenažéru jsem se vyběhal, nevadí mi běhat na ledě, starty jsem měl v sezoně docela dobré.“
Máte talent na to běhat po ledě?
„Myslím si, že je znát, že mi běhat na ledě jde. Když vezmu ostatní sprintery, co přešli na boby, čekal bych, že budou mít mnohem lepší starty. I když jsou rychlejší než já, ne každému to podle mě úplně sedí. Já jsem odmalička hrál hokej, všeobecně mám hodně rád zimu, nevadí mi být v mrazech. Myslím, že mi to prostě jde, že mi to sedí.“
Kde ještě máte rezervy?
„Na bobech je dost důležitý začátek, tam mám asi největší slabinu. Nejsem na to dostatečně těžký a silný, abych dal bobu takový impuls. V tom jsem se hodně zlepšil, našel jsem si pozici. I v běhu za bobem se musí běžet jinak, než je člověk zvyklý z atletiky. Je to o tom zvyku, čím víc startů, tím líp. Člověk si je v tom čím dál víc komfortní a udělá to pokaždé stejně. Další věc je, že jsem se musel naučit skákat do bobu rovně, což není tak jednoduché, jak se může zdát.“
Proč?
„Tam je drážka, v které bob jede, většinou se naskakuje na konci drážky. Když člověk skočí trošku nakřivo, bob to může rozhodit, na začátku by jel bokem a ovlivní to rychlost a celou jízdu. Musíte skočit rovně a dát bobu při dosedání impuls. Na tom jsem i v sezoně pracoval, abych naskakoval líp.“
Zvykl jste si už v pračce, jak o jízdě v bobu borci občas mluví?
„Jo, nejhorší byly první tři jízdy v září na tréninkovém kempu, od té doby s tím nemám vůbec žádný problém. Mně to nevadí, je to pro mě dobrý adrenalin, jízdu si užívám. Na některých místech na dráze, kde člověk ví, že se dá spadnout, a cítí, že jízda není úplně optimální, tak má tendenci se víc přidržet než obvykle. Jednou v sezoně jsme ve Winterbergu ve čtyřbobu spadli, to jsem si hnedka připomněl, jaké to je se otočit. Není to příjemné, jako ta jízda.“
Neměl jste po pádu obavy jít znovu na start?
„Ne, ne, vůbec…“
Čeští bobisté se podle tradice chodí před olympiádou tetovat, počítáte s tím?
„Už se domlouvá na příští týden termín, půjdeme. Já jsem jediný z kluků, kdo nemá olympijské kruhy, asi si je nechám udělat. V létě jsem byl na prvním tetování, nechal jsem si vytetovat ježka Sonica, který symbolizuje rychlost. Aspoň vím, do čeho půjdu.“
| Zatím tolik českých bobistů je v nominaci na ZOH do Pekingu. Jisté místo mají pilot Dominik Dvořák, brzdaři Jakub Nosek, Jan Šindelář a Dominik Záleský. Ve hře je ještě účast druhého dvojbobu, který by pilotoval Adam Dobeš. |
Související články
