Van der Poel bojuje i pro zesnulou mámu: Za každým smutkem je schovaná radost
Po minulé olympiádě na dva roky zahodil brusle a hlavu si čistil v armádě. Švédský rychlobruslař Nils van der Poel (25) se na ledové ovály po pauze vrátil. Ve velkém stylu. V Pekingu vyhrál závody na pět i deset kilometrů, na obou tratích navíc překonal olympijské rekordy. A znovu mluví o přerušení kariéry. Definitivním? Nebo půjde o další „čistící“ a motivační pauzu? „Cíl byl dosažen. Sen je splněn. Kniha se uzavírá,“ má jasno šampion.
Nepolapitelný! Švédský rychlobruslař Nils van der Poel se na olympiádě nehnal pouze za blýskavým leskem zlatých medailí. Jel pro svoji mámu Agnetu, která před rokem zemřela. Jen chvíli poté, co vyhrál dva tituly na mistrovství světa v Heerenveenu. Na deseti kilometrech tam tehdy pokořil světový rekord. Po návratu z šampionátu se dozvěděl, že se do mámy znovu zakousla rakovina. Boj s těžkou nemocí po dvou týdnech prohrála.
„Už nikdy nebudu jako dřív,“ hledal slova Nils van der Poel v rozhovoru pro švédský web ttela.se. „Máma ale říkala, že smutek si vás někdy hledá a má svůj účel. A že za každým hlubokým smutkem je schovaná radost. Tento směr nesmíme ztratit.“
I proto třeba teď po zlaté olympijské jízdě bavil fanoušky i přítomné novináře tím, že si při oslavě na ledě půjčil od reportérů fotoaparát a všechno kolem sebe zaznamenával. „Vyfotil jsem od všeho trochu. A můžu vás ujistit, že to dopadlo strašně špatně,“ komentoval originální oslavu.
Brusle si půjčil od sestry
Zajímavé je, že navzdory nizozemskému jménu nemá Nils van der Poel se světovou rychlobruslařskou velmocí nic společného. Vysvětlení je prosté – děda z tátovy strany má holandské kořeny. Aby nebylo geografie málo, tak babička z máminy strany je pro změnu maďarské národnosti. Ovšem van der Poel se narodil ve Švédsku, vyrůstal tam a Tři korunky také od začátku reprezentuje.
V rodném Trollhättanu původně začínal v šesti letech jako hokejista. „Táta chtěl, abych byl trochu rychlejší, abych zlepšil bruslení. Tak mě přihlásil i na rychlobruslení,“ vzpomínal na své začátky. „Brusle jsem měl půjčené od sestry, líbilo se mi to.“
Dokonce tak, že u rychlobruslení už zůstal. Přesněji řečeno, zůstal s přestávkami. Úspěšnou kariéru totiž hned dvakrát přerušil. Poprvé začátkem roku 2015. Sport ho omrzel, brusle na půl roku úplně odložil. „Bylo mi osmnáct a jediné, co jsem dělal, že jsem chodil do školy a bruslil,“ vysvětloval. „Chtěl jsem prostě dělat věci jako ostatní kluci mého věku.“
Přihlásil se do armádního kurzu, na tři měsíce k vojákům utekl. Prakticky to samé si zopakoval i po minulé olympiádě. V Pchjongčchangu 2018 skončil na pěti kilometrech na 14. místě a znovu si potřeboval hlavu vyčistit. Tentokrát si přestávku natáhnul dokonce na dva roky.
První rok sloužil ve švédské armádě, potom se začal věnovat extrémním sportům. Běhal ultramaratony, jezdil na kole, skákal s padákem. Brusle? Ani vidět. Nesáhnul na ně ani jednou. „Ale vrátil se mnohem motivovanější,“ pochvaloval si jeho kouč Johan Roejler pro schaatsen.nl.
Dopingové dusno neřeší
K návratu na ledové ovály van der Poelovi pomohl i německý expert Wolfgang Pichler, který je v prvé řadě známý jako biatlonový trenér. Byl u německých úspěchů, trénoval švédské i ruské biatlonistky, celkem se podepsal pod třináct olympijských medailí. Vedl například Magdalenu Forsbergovou, osminásobnou vítězku Světového poháru, byl i u začátků švédské hvězdy Hanny Öbergové.
Také však čelil dopingovým spekulacím. U ruské reprezentace byl totiž Pichler v době, kterou dopingové skandály provázely. Před čtyřmi roky ho kvůli tomu ani na olympiádu nepustili, ale nakonec byl očištěn. Teď pro Švédský olympijský výbor pomáhá s rozvojem sportovních talentů. Od rychlobruslení, přes skeleton až po skoky na lyžích. „Na mém úspěchu má opravdu velký podíl,“ pochvaloval si van der Poel.
Pichler pro změnu oceňoval jeho tréninkovou píli a zaujetí. „Nils trénuje víc než kterýkoli jiný sportovec, jakého jsem kdy potkal,“ říkal německý expert. „Je jako Björn Borg, Peter Forsberg a Ingemar Stenmark. Švédsko má spoustu výjimečných sportovců, Nils je jedním z nich.“
Rýpance ohledně Pichlerova dopingového stínu z minulosti van der Poel neřeší. „Mluvil jsem s ním hodiny, než jsme začali spolupracovat. Vysvětlil mi, jak pracoval v minulosti, jaké podmínky nastavil svým sportovcům. To mě utvrdilo v přesvědčení, že neudělal nic špatného.“
V současné chvíli drží Nils van der Poel světové i olympijské rekordy na pětce a desítce. Stal se prvním Švédem od roku 1973, který získal titul mistra světa v rychlobruslení. Před ním to dokázal Göran Claeson. Teď ukončil 34 let dlouhé čekání Švédska na olympijskou medaili v tomto sportu. Naposledy bral v Calgary 1988 dvě zlata Tomas Gustafson (5 a 10 kilometrů). Van der Poel má splněno. I proto plánuje pauzu. Definitivní? To se teprve ukáže.
34 |
| Tolik let čekali Švédové na olympijskou medaili v rychlobruslení. Naposledy bral v Calgary 1988 dvě zlata Tomas Gustafson (5 a 10 kilometrů). Nils van der Poel předvedl v Pekingu stejný kousek. |
