V další temné sezoně českých skoků na lyžích je to osvěžující pozitivní moment. Ze sobotní kvalifikace se do závodu na středním můstku dostali Čestmír Kožíšek s Romanem Koudelkou. Ten se přesně rok a den od vážné operace kolene vešel do top dvacítky.
„Určitě mě to povzbudilo a pevně doufám, že na to navážu i v závodě,“ řekl Koudelka, který díky skoku 93,5 metru skončil devatenáctý. „Konkurence je velká, ale já se těším. Ten můstek se mi líbí, vyběhlo na mě včera, že mám dvanáct měsíců od operace, tak jsem měl takové výročí. Jsem šťastný, že tu můžu být a můžu závodit.“
Koudelka je už víc než desetiletí lídrem skokanské reprezentace. Úspěšná období má proložená horšími, vždy se ale po nich vrací zpět. V roce 2011 se rychle zotavil z drsného pádu na mamutu v Harrachově a o týden později už byl dvakrát v desítce závodu SP. Koncem roku 2013 ležel jak Lazar kvůli potížím s páteří, nakonec ale závodil na olympiádě v Soči i na MS letech v Harrachově. Tentokrát má za sebou náročný rok rehabilitace, který z velké části strávil na klinice v Planici.
„Koleno se ještě ozve hodně, tady ho cítím dost,“ říká Koudelka. „Poslední dva týdny před olympiádou se skoro pořád skákalo, dopady na to nejsou ideální. V letadle jsou nohy skrčené. Ozvalo se tu hodně, ale není to nic, co by mě limitovalo na můstku, tam to necítím vůbec.“
Koudelka začínal zase od nuly, do sezony nastoupil se zpožděním před Vánoci v Engelbergu. Na prvních dvou závodech na Turné čtyř můstků neprošel z kvalifikací, v půlce ledna byl v Zakopaném předposlední. Zatím jediné body ve Světovém poháru bral až těsně před olympiádou Titisee-Neustadtu. Do Číny ale přiletěl v bojovné náladě, v jednom z tréninků skončil dokonce pátý.
„Ze začátku to bylo hodně nervózní, nebylo to uvolněné. I když Vasja (trenér Bajc) říkal, že ty tréninkové skoky byly lepší, já jsem to tak necítil,“ líčil Koudelka. „Pak mi pomohlo, že jsme poslední víkend vynechali, jel jsem do Planice, kde jsem pět dnů skákal a myslím, že velice slušně. Kdybych na to navázal, věřím, že z toho bude pěkný výsledek. Ale tady je to hodně o větru.“
Můstky v horském středisku Čang-ťia-kchou navrhnul profesor architektury Čang Li. Jejich design připomíná čínskou Železnou berlu Ruyi a zeshora je vidět na ruiny Čínské zdi.
„Můstek je zvláštní, ale mně se strašně líbí. Mám z něj dobrý pocit, je hodně závislý na větru, ale jsme venkovní sport, to neovlivníme,“ říká Koudelka.
Na svou čtvrtou olympiádu se připravoval mentálně. Odmítl rozhovory do médií, uzavřel se v soukromé bublině se svou rodinou.
„Snažil jsem se mobil zahodit, protože by manželka nebyla nadšená, kdybych měl mobil pořád u sebe. Stačilo vyplňovat ty olympijské aplikace,“ vysvětloval Koudelka. „Cítil jsem, že s nimi delší dobu nebudu, tak jsem chtěl mít čistou hlavu a každou vteřinu doma věnovat rodině a neřešit věci kolem.“
V nedělním závodě na středním můstku má šanci vylepšit svůj dosud nejlepší olympijský výsledek, jímž je 12. místo na středním můstku z Her 2010 ve Vancouveru.
„Bývám nervózní snad víc a víc, ale je to ta zdravá nervozita, bez které by to nešlo. Když skáču a nejsem vůbec nervózní, tak jsou ty výsledky strašně špatný. Nervozitu potřebuju, ale ne takovou, která by mě svazovala. Tady to zatím drží v dobré rovině a těším se na to,“ ujišťuje Koudelka.
Do závodu z 22. místa postoupil i Čestmír Kožíšek. O jedno místo naopak zůstal mimo Filip Sakala.
Tým se musí pořád obejít bez Viktora Poláška, který měl po příletu do Pekingu pozitivní test na koronavirus. Hlavní trenér Vasja Bajc ze stejného důvodu zatím ani neodletěl, mančaft mají na starosti Jan Matura s Lukášem Hlavou.
„Je to nervózní, každý den ráno na testy, čeká se do večera, co bude. Pevně věřím, že to tu zvládneme a Viktor se k nám připojí a bude moct závodit na velkém,“ říká Koudelka. „Vasja to komentuje přes WhatsApp. Říká mi, abych z toho nebyl nervózní, ať si to užiju a nevyvíjím na sebe tlak. Protože co jsem dokázal za poslední čtyři měsíce, bylo neuvěřitelné. A že tady, ať to vyjde, jak vyjde, jsem malý vítěz. To mě potěšilo.“