V náročném sprintu ve větru brala před necelým týdnem bronz. Jenže klidnější podmínky ve vytrvalostním závodě k úspěchu nevedly. „Bohužel jsem toho nedokázala využít,“ pokrčila rameny Veronika Vítková, která ve vytrvalostním závodě na ZOH v Pchjongčchangu až osmnáctá. Na střelnici udělala tři chyby.

Litujete třeba teď, že se závod nejel včera, když vám těžší podmínky sedí?
„Já si nemyslím si, že by to bylo nějak horší než včera, protože když jsme tu byly na tréninku, tak trochu pofukovalo, ale strašné to nebylo. Dalo se to odjet i včera a hlavně jsme všichni měli ten program takhle nastavený. Před půl pátou jsme se pak dozvěděly, že se nezávodí, takže jsme celý den čekaly, jestli to bude, nebo ne.“
Byla jste tak naštvaná, že se nejelo?
„Na jednu stranu jo, na druhou jsem ale byla smířená, že takhle rozhodli. Brala jsem to tak, že to tak je.“

Takže?
„Když jsem viděla, jak to venku bylo, tak si myslím, že bych radši jela včera.“
Co říct pak k těm třem ranám vedle? Tušíte, co se tam stalo?
„Šly mimo, no. Nevím vůbec kam.“
Navíc se nepovedla hned ta první rána v závodě…
„Tohle se mi stávalo, ale tady se mi to zatím nestalo ani jednou. Nejde to takhle říct, že moje první rána je kritická.“
Po stíhačce, která nebyla běžecky nic moc, to nyní bylo alespoň lepší?
„No dneska to bylo zase úplně jiné, jelo se mi dobře. Dalo by se to přirovnat i k tomu sprintu.“
Čeká vás nyní den volna, vyhovuje vám tento rytmus?
„Spíš by mi vyhovovalo, kdyby mezi těmi dvěma nejdelšími závody byly dva dny volna. Teď nám to narušilo počasí, protože ten včerejšek se nedá brát jako odpočinkový den, protože jsme opravdu na ten závod čekaly. Ale musíme se s tím poprat.“
Co pak říct i k překvapivé vítězce Hanně Öbergové?
„Předváděla hodně dobré výkony. I ve stíhačce tady byla někde kousek přede mnou. Určitě byla do šesti si myslím. Je to další překvapení olympiády.“