Ta, co porazila Sáblíkovou. Visserová ve 22 letech překvapila i sama sebe
PŘÍMO Z KOREJE | Podařilo se jí něco, na čem si ostatní osm let lámaly zuby. Snažila se o to Stefanie Beckertová, Ireen Wüstová, Claudie Pechsteinová... uspěla ale až ona. 22letá okatá slečna Esmee Visserová, jež včera jízdou snů (6:50,23) sesadila z pětikilometrového olympijského trůnu Martinu Sáblíkovou. „Stále to nechápu,“ přiznala nizozemská rychlobruslařská kometa, která závodí mezi elitou sotva pár měsíců.
Tak dlouho se nechali „oranžoví“ od Martiny Sáblíkové porážet, až letos vytasili raketu ostrou jako její brusle. „Kluci, já vás na to upozorňoval, že to je hlavní kandidátka,“ přikývl jen trenér Petr Novák. Jenže znáte to, dokud neuvidíte, neuvěříte.
A že v případě Esmee Visserové skutečně nebylo opravdu co vidět. V seniorském Světovém poháru debutovala teprve před pár měsíci. V listopadu ve Stavangeru byla ještě v divizi B – už tehdy však na pěti kilometrech zajela čas 6:58,04 a pak dokonce vyhrála nizozemskou kvalifikaci.
Volba reprezentačních trenérů byla jasná: Žádná Ireen Wüstová nebo Antoinette de Jongová. Budeš to ty, kdo Martinu Sáblíkovou sesadí!
„Můj cíl byl v letošním roce se hlavně dostat do SP, takže účast ve Stavangeru pro mě byl velký úspěch. Měla jsem však za cíl hlavně olympiádu v roce 2022. Přijde mi proto neuvěřitelné, že jsem nyní Martinu porazila, protože to nejlepší jsem plánovala až za čtyři roky,“ přiznala pak Visserová.
„Ještě vloni jsem na Martinu koukala v televizi a říkala si: Wow, ta je dobrá. Ona fakt jezdí krásně a dobře. Takže to, že jsem ji teď porazila, si vlastně nedokážu představit,“ netajila se.
Jenže to bylo zasloužené. Další náznaky ukázala během lednového ME v Kolomně, kde brala zlato na tříkilometrové trati. A včera i v Kangnungu nastavila čas, proti němuž nebyla odpověď.
6:50,23. Bylo to její životní maximum. V posledním kole Sáblíkové si tak jen udiveně držela ruce před pusou. Ani v Soči, ani tady ale Sáblíková tak rychle nejela.
„Nevím, jestli ale o ní nikdo nevěděl. Ve Stavangeru jela třeba super. To je prostě Holandsko, mají tolik lidí, že nikdo neví, kdo vyleze nahoru. Když od nich někdo přijede na závody, tak musíte počítat, že jede na placku. Kdo se kvalifikuje, jede na medaili,“ krčila rameny česká rychlobruslařka a Novák uznal: „Jela v sezoně dobré časy. Patří se jí jen pogratulovat.“
Přičemž je to právě ta konkurence v národním týmu, která Visserovou jinak vytvarovala. Ženu, která ve volném čase jezdí na kole nebo hraje tenis, perfekcionalistku, jež trénuje i šestadvacet hodin týdně a podle svých slov dobře zvládá stresové situace na startu. Včera to bylo vidět.
„Je to pro mě přesto hodně překvapivé. Věděla jsem, že ve mně něco je, ale nikdy jsem nejela proti těmto velkým jménům. Bylo to poprvé, a jsem tímhle výsledkem překvapená, o tomhle jsem snila. V Nizozemsku je tvrdé bojovat o místo a každá se musíme snažit dosahovat nových levelů a jezdit stále rychleji. I proto jsme asi tak dobří,“ dodala Visserová.
