PŘÍMO ZE SOČI | Celkem šest střeleckých položek, 30 přesných zásahů. Ondřej Moravec si v Soči drží stoprocentní palebnou bilanci. Zejména výtečná střelba vyšvihla českého biatlonistu na druhé místo ve stíhacím závodě. "O tomhle jsem snil," neskrýval nadšení třetí medailista olympijské výpravy.
Při dojezdu do cíle jste křičel víc než vítěz Fourcade. Prožíval jste závod hodně emotivně?
„Ten už něco podobného zažil několikrát, pro mě to je premiéra, něco neskutečného. Doba bramborová skončila (
Moravec
loni na domácím šampionátu v Novém Městě dojel dvakrát čtvrtý, ve smíšené štafetě bral bronz). Ne, že bych byl loni kvůli těm čtvrtým místům naštvaný, ale člověka to mrzí. Tohle je něco, na co jsem čekal docela dlouho, v co jsem snil. Olympiáda je pro mě vrchol, nádherná odměna."
Jak vám bylo, když jste projel cílem?
"Obrovská úleva i radost dohromady. Dneska to strašně bolelo, závod byl opravdu těžký. Teprve podruhé v životě jsem dal nulu ze všech položek."
Čistě jste střílel i ve sprintu. Povedlo se vám dohromady šest nul poprvé?
"Asi jo, takhle dobře jsem nikdy nestřílel, že bych dva závody neminul."
V olympijských závodech vám ještě zbývá 60 ran. Zvládnete je všechny trefit přesně?
"Dovolím si říct, že ne (směje se). Beru to reálně, zas takový snílek nejsem. Asi je to nemožné. Najednou začne foukat, nastane tu Indočína, to nikdo nemůže předpovědět."
Motivovala vás bronzová medaile Jaroslava Soukupa , se kterým jste na pokoji?
"Trošku jsem té Jardově medaili koukal, ležela tam na stolečku…"
Věřil jste po poslední střelbě, že už náskok udržíte?
„To už jsem věděl, že to dám. Hlásili mi patnáct vteřin náskok, tušil jsem, že to nepustím. Nevím, co by se muselo stát, abych se nechal dojet. Ale strašně to bolelo, začátek závodu byl přepálený, takhle špatně se mi první tři kola snad nikdy nejelo."
Dozrál jste k téhle medaili?
"Asi jo. Říkal mi to i pan Fiřtík, šéf svazu. Už to není jako dřív, že jsem to na střelnici kropil tak bezhlavě, nebo skoro bezhlavě. Teď si to přece jen hlídám o trochu víc a ono se to vyplácí."
