Jak se žije v olympijské vesnici

Stejně tak devítipatrový dům s označením B3, v němž se usídlili také čeští sportovci. A připadají si opravdu jako doma – i od čínských pomocníků je slyšet čeština!

U vchodu do vytáhlé budovy neustále postává mladík, který vždycky dveře zdvořile otevře, hluboko se ukloní a pozdraví. Ovšem ten češtinu neovládá, na rozdíl od svých kolegů a kolegyň uvnitř

. „Osm z devíti česky umí. Studují tady na univerzitě mezinárodní vztahy,“ vysvětluje šéf olympijské mise František Dvořák. Právě stojí v přízemí ve vstupu do kanceláře, za ním je pořádný cvrkot.

Kde bydlí olympionici

- čeští sportovci obývají devítipatrový dům a mají k dispozici i dvě patra ve vedlejší budově (plavci zde žijí spolu se sportovci z Kataru) - brzy se přistěhuje americký střelec Matt Emmons, manžel české střelkyně, budou obývat dvoulůžkový pokoj - jako jediná nebydlí ve vesnici veslařka Miroslava Knapková, zvolila ubytování přímo u kanálu

Pracovníci ČOV i dobrovolníci řeší příjezdy sportovců, odjezdy na tréninky, dolaďují podrobnosti ohledně čtvrtečního slavnostního vyvěšení české vlajky.

Dveře se netrhnou, sportovci neustále pendlují sem a tam. Když se z tréninku vrací kajakář Vavřinec Hradílek, u dveří chvíli zapózuje, jako by jezdil na koloběžce. „Tu jinak nejvíc využívají veslaři,“ reaguje Dvořák, jenž s každým procházejícím prohodí pár slov.

„Hezký tričko!“ plácá po ramenou střelce Martina Tenka. „To je ze Sydney?“ Ten se jen uculí a v žertu prohodí: „Ani nevím. Já už byl na tolika olympiádách…“

Sportovci si pochvalují zázemí. „Nejlepší vesnice, co pamatuju od roku 1998,“ říká i Dvořák. Pokoje jsou prostorné, klimatizované, nechybí internet, společenské místnosti, dokonalé prostory pro lékaře a fyzioterapeuty.

„Opravdu tady nic nechybí. Vážně je to super,“ pochvaluje si také mladičká gymnastka Kristýna Pálešová. Na nástěnce u vchodu visí i seznam všech 250 filmů na DVD, které si mohou všichni vypůjčit. Od komedií až po akční trháky.

Vesnice nabízí i bazén, posilovny, knihovnu, tělocvičny, obchody, ale i učebnu, kde se zájemci mohou učit čínsky.

Je vidět, že se nejedná o provizorní ubytování. Jde o honosné apartmány, které budou po hrách přestavěny a prodány jako byty. Nechybí ani typický červený čínský klášter, jenž na místě dnešní vesnice stával i v minulosti.
Takže ho jen lehce přetřeli, aby do prostředí dokonale zapadl. Teď v něm sídlí starosta vesnice.

Výprava zatím řešila jen menší problémy. Třeba kvůli špatně řešené koupelně neodtékala správně voda a rozlévala se. Nebo šéflékař Jaroslav Větvička našel při zabydlování v klimatizaci mrtvou krysu.

Nastoupená dezinfekční jednotka všechno zvládla. A doktor podruhé v akci. Když ukazuje filtr, který byl instalován do každého pokoje, aby čistil vzduch, je už celý černý. „Takhle vypadá po čtyřech dnech.“

Sportovcům jako dobrovolnice pomáhá i Libuše Tůmová, jež pochází z Čech a v Pekingu žije už šest let. S telefonem u ucha neustále něco řeší. „Číňané jsou přátelští, ale ne moc kreativní.

Pokud je nějaký problém, neodváží se ho sami rozhodnout a ptají se výš a výš. Takže pořád volají,“ s úsměvem to komentuje.