Synek si před závodem pustí Kabáty

Skifař Ondřej Synek se dopoledne porve o zlato! Formu na to má. Psychickou sílu taky. "Ale to jsou takové řeči… Je to pořád jenom sport," odpálkuje to v klidu.

I když ho během olympiády stihly postihnout střevní potíže, rychle nabral váhu zpátky. A soupeřům ukazuje, jaká v něm dřímá síla.

Vypadá maximálně koncentrovaně, ale zároveň vyrovnaně. Na olympijském kanále už vyhrál rozjížďku, čtvrtfinále, semifinále…

Přijde další výhra, tentokrát zlatá?
"Kdo ví! (směje se) Jak se to říká – udělám, co je v mých silách…"

Ale působíte, že máte formu jako hrom.
"Snad něco ve mně je. Ale to nehraje roli, až tak po 1500 metrech se uvidí, jak na tom jsem."

Slyšel jste, že Novozélanďan Drysdale, váš největší soupeř, má střevní potíže a při semifinále byl velmi oslabený?
"Něco jsem četl. Snad mu ještě chvíli vydrží. (směje se) To ne, nic špatnýho mu samozřejmě nepřeju. Já to znám, sám jsem ty problémy tady měl taky. S doktorem jsme to díky práškům zastavili, chvíli je to lepší, chvíli horší. Ono je to i trochu z nervů."

Vy máte nervy? Ale nepůsobíte tak.
"To je normální, klasický závodní stresík. Nic mimořádného."

No právě. Olympijská atmosféra na vás zatím vůbec nedolehla. Nebo to jen tak hrajete?
"Vy se ptáte pořád, já jsem pořád v klidu. (směje se) Oproti minulý olympiádě už jsem se s tím naučil žít. Nepřipouštím si to."

Sledoval jste v posledních dnech, jak trénuje Drysdale?
"Viděl jsem ho ve čtvrtek dopoledne, ujel čtyři kilometry a šel domů."

A vy jste navesloval kolik?
"Šestnáct. Jenže nevím, jestli on nechodí i večer. Já trénuju dvakrát jen dopoledne, potom následuje masáž, regenerace…"

Chodíte sledovat i nějaký jiný sport?
"Radši ne, tam je moc lidí. (směje se) Potřebuju klídek. Takže se na všechno dívám v televizi."

Jste neoholený. To je před sobotou vítězný rituál?
"Ne, to je lenost! Nic jiného v tom není. Tak jednou týdně to ošmikám, ještě k tomu nahrubo. A zrovna se na to chystám."

Nebojíte se, že tím přijdete o formu?
"Jako že s vousama shodím i formu, jo? A proč? (pobaveně) Vždyť to patří k normálnímu životu, stejně jako sport. Nebudeme si tady přece hrát na něco jiného."

Máte nějaký talisman, který vám přináší štěstí?
"To nemám. Bohužel… I když proč bohužel? Stejně záleží jenom na mně, jak pojedu."

Před závody většinou posloucháte muziku. Jaká přijde na řadu před olympijským finále?
"Něco si nahraju. Ještě nevím přesně, ale řekl bych něco jako Kabáty nebo Tři sestry. Něco, co mě pořádně nabudí."

Vysvitlo sluníčko, ale vlhkost už není taková. Takže s tím jste spokojený?
"Počasí je pro mě lepší, nejhorší byla ta vlhkost, kdy mi strašně klouzala vesla."