Česká běžkyně Barbora Soukupová už byla v bezpečí v hotelu, když v cíli bostonského maratonu došlo k výbuchu. „Kamarád mi napsal, že mám oslavit, že jsem se podruhé narodila,“ říkala Soukupová do telefonu několik desítek minut poté, co exploze otřásla nejen Bostonem, ale celým sportovním světem.
Co všechno jste na místě viděla a co se kolem vás dělo?
„Byla jsem pomalejší, než jsem chtěla, ale naštěstí byla jsem dost rychlá, takže jsem v tu dobu už byla dávno v hotelu. (Soukupová zaběhla čas 3:32 hodin, k výbuchu došlo zhruba o 40 minut později, pozn. red.) Dívám se na zprávy na hotelovém pokoji a nikam nejdu, bojím se. Jen odpovídám na zprávy z Čech, kamarádům v Americe.“
Na co myslíte, když zprávy sledujete?
„Má to velkou pachuť. Leží mi tady medaile, ze které jsem měla obrovskou radost, Boston oproti všemu co jsem běžela je čtyřikrát těžší. Nebyla jsem připravena na seběhy, brečela jsem, když jsem doběhla, byla jsem ráda, že to mám za sebou, že jsem to zvládla. Radost člověku vezme, když vidí tohle. Já to nechápu. Podle toho co tady říkají, šlo asi o pokus o teroristický útok. Naštěstí podomácku udělaný, ne v takovém rozsahu. Zavírají se ještě postranní ulice, dalších hodně policejních aut přijelo. Místo tradičního vítězného hamburgeru a oslavy mě čeká restaurace v hotelu nebo room servis. Není rozumné někam chodit.“
Máte zprávy o českých běžcích?
„Přiznám se, že nevím. V tuhle chvíli stíhám odpovídat na telefony a sms od kamarádů a známých. Primárně zranění jsou ale lidi, co nejsou běžci.“
Jak to vypadalo v prostoru startu a cíle během maratonu?
„Jsou tam tribuny pro oficiální hosty, tohle (výbuch) bylo před nimi nebo za nimi. Čekají tam lidi, poslední míle nebo dvě jsou plné diváků, kteří vás podporují... psal mi kamarád z Čech, že se z maratonu tímto stává adrenalinový sport, a že mám oslavit nejen medaili, ale že jsem se i podruhé v životě narodila.“
Kdy jste proběhla cílem?
„Asi půl hodiny před výbuchy. Běžela jsem za 3:32.“
Dá se popsat, co se v Bostonu děje?
„Od cíle jsem půl míle, asi kilometr. Ale nevím, jak to vypadá. Jsem v pokoji, nevyšla jsem ven a nemám to ani v plánu.“
