Konečně jeli Velkou pardubickou spolu a hned dokázali, že je to vítězné spojení. Žokej Josef Váňa v říjnu 1987 v cíli slavil první ze svých rekordních osmi vítězství. Dovezl ho k němu Železník, kůň, kterého stáj ve Světlé Hoře kupovala skoro jako mrzáka. „Já jsem tenkrát věděl, že je to nejlepší kůň v Evropě,“ vzpomíná Váňa.
Takže jste věřil, že spolu vyhrajete?
„Proč ne? Navíc jsem si na něj sem tam sedl i doma. I když já jsem jezdil spíš koně, kteří to potřebovali, on to moc nepotřeboval.“
Tehdy jste vyhráli suverénně, Železník jako první v historii zvládl dostih pod deset minut a v cíli vás od druhého Formana dělilo pohodlných dvanáct délek…
„Mohl jsem si dělat, co jsem chtěl, jako dneska v Pardubicích Faltejsek. Když jsem na to sednul, tak jsem přesně věděl, že ať už pojedu první nebo poslední, stejně vyhraju.“
Velká pardubická 2017: Vše, co potřebujete vědět o legendárním dostihu »
Jaké pokyny jste měl před dostihem od trenéra Čestmíra Olehly?
„On mně toho moc říkat nemohl, ten na tom koni nikdy pořádně neseděl. Jednou, když jel v Pardubicích dostih, praštil sebou na Velké vodě, že to bylo slyšet až v Austrálii, a od té doby na to nelezl.“
V Aintree u Liverpoolu měl legendární šampion Velké národní Red Rum svůj stálý box, bylo to tak i s Železníkem v Pardubicích?
„To asi ne. Tenkrát jsme byli jednou tam, podruhé tam, byli jsme rádi, že jsme byli ustájení. To Tiumen pak samozřejmě vždycky stál v boxu, kde byl předtím. Ale tehdy se Železníkem to ještě takhle nefungovalo, bylo to volnější.“
Velká pardubická 2017: ONLINE přenos sledujte v neděli od 16:30 ZDE »
Velká pardubická se od těch dob zásadně změnila. Překážky jsou menší a bezpečnější, zato se běhá o hodně rychleji. Uspěl by Železník i dnes?
„Určitě. Tam šlo o to, že on měl Pardubice tak přečtené, že každý skok skočil, jak bylo potřeba. Na velkém skoku udělal velký skok, na malém skoku jen zvedl nohy, odrbával to, jak to šlo. V průběhu dostihu šetřil síly na finiš. Bylo to vidět, když spadl na tom Popleráku. Dohnal pak třistametrovou ztrátu a ještě byl schopen podat takový výkon ve finiši proti koním, kteří šli celý dostih na pohodu (při Železníkově čtvrtém vítězství v roce 1991 -pozn. red.).“
Vy letos slavíte také dvacet let od vítězství s Vronskym. Jak vzpomínáte na slavný finiš proti Marketplaceovi?
„Vnímal jsem to tak, že jsem ten dostih stejně vyhrál já. Vronsky měl s nohama tolik problémů Rok předtím ho jezdil v práci jeho majitel Viktor Komárek, který měl třeba sto dvacet kilo. Kůň byl unavený. Ten rok jsem ho v práci jezdil já. On byl taky dobrý kůň. Market byl lepší, ale myslím, že já jsem byl lepší žokej.“