Bratři Fuksové bojovali se soupeři, ale i s větrem. Na finále to nestačilo | iSport.cz
Ivana Jakoubková
26. srpna 2018 • 12:12

Bratři Fuksové bojovali se soupeři, ale i s větrem. Na finále to nestačilo

TOP VIDEA
Dvě minuty od LM. Ulich prozradil, o kolik milionů přišel. Co ho živí dnes? Dvě minuty od LM. Ulich prozradil, o kolik milionů přišel. Co ho živí dnes?
Duda o konci Rolinka: Zaráží mě, v jaké se situaci se nachází hokej v Pardubicích Duda o konci Rolinka: Zaráží mě, v jaké se situaci se nachází hokej v Pardubicích
VŠECHNA VIDEA ZDE

„Zkušenost! Díky, brácho, tohle je náš start,“ napsal Martin Fuksa na Instagramu a k fotografii deblkanoe připojil číslo 11. Takové bylo jejich první společné umístění na mistrovství světa. „Budoucnost,“ přidal na svém instagramovém účtu dvacetiletý Petr, o pět let mladší sourozenec jednoho z nejlepších kanoistů na zeměkouli.



V portugalském Montemoru musel Petr Fuksa vyčkat, až velký brácha odzávodí a uklidí si do kufru své dvě singlové medaile, bronz z pětistovky a stříbro z kilometru.

„Teď se teprve začnu věnovat bráchovi, doteď jsem o něm ani nevěděl. Byl jsem ten namyšlený Martin, co se stará jen sám o sebe,“ žertoval starší z bratrské dvojice. „Já jsem zatím trénoval na singlu, ale bylo to nervní čekání, těšil jsem se moc,“ připustil mladší Petr.

Pak konečně spolu zaklekli do deblkanoe, poprvé na velké soutěži. A dvakrát, v rozjížďce i v semifinále, jim připadla ta nejnevýhodnější dráha, devítka, v níž po většinu času řádí vítr od Atlantiku. „Dělali jsme, co jsme mohli, ale proti větru víc nešlo,“ řekl háček Petr po semifinále, v němž Fuksové dojeli pátí, bez nároku na postup, a zařadili se na konečné jedenácté místo.

„Nebyl jsem po svých závodech nijak moc unavený, cítil jsem se dobře. Možná jsem to byl já, kdo to Petrovi kazil,“ krčil po závodě slavnější z Fuksů. „Po singlu jsem říkal, že se nemůžu vymlouvat na dráhy, a to se nechci vymlouvat ani teď. Ale my jsme jeli dvakrát v devítce a prostě se nám nepovedlo z toho vytěžit víc. Zatím nemáme takovou kvalitu, abychom dokázali bojovat s těmi nejlepšími a ještě s nepříznivými podmínkami. Udělali jsme maximum a jedeme dál,“ dodal.

„Jasně, hodíme to za hlavu a příště to bude lepší,“ souhlasil benjamínek posádky. Současně přiznal, že devátá dráha má ještě jednu nevýhodu. Trenéři jezdí podél trati na vzdáleném konci kanálu, takže do devítky není dobře slyšet. „Moc jsem nevěděl, jak na tom vlastně jsme,“ vysvětlil.

Martin Fuksa nezastíral, že na postup do finále (jak je ostatně zvyklý) reálně pomýšlel. Součastně smířlivě připomněl, že s bratrem jsou teprve na začátku. „Na deblu jsme nijak extra netrénovali, ale to není výmluva. Cítili jsme se suprově, věřím, že jsme na to měli. Ten los mě hrozně mrzí, do finále jsem hrozně chtěl, ale semíčko bylo lepší než rozjížďka, takže příště…furt je to můj cíl.“

Vzhledem k menšímu počtu přihlášených posádek nejely deblkanoe na pětisetmetrové trati finále B. „Škoda, klidně bych zvládl ještě jeden závod,“ zalitoval Martin Fuksa. „Taky bych dal,“ přikývl Petr. „Doufám, že teď jsme si vybrali to špatný, a příští rok budeme mít víc štěstí my,“ dodal.

 
Články odjinud


Články odjinud