Dlouhé tři roky teď byl český kajak bez slavného jména Hilgertová. Dvojnásobná olympijská vítězka Štěpánka už dřív ukončila úspěšnou kariéru. A její neteř Amálie ne a ne přejít přes síto domácích nominací. „Myslím, že jsem si v ty důležité chvíle málo věřila,“ přemýšlela pětadvacetiletá sportovkyně. Letos to ale prolomila a do A-týmu se dostala. A u rozhodujícího závodu nechyběla ani teta. „Byli na závodech po strašně dlouhé době,“ byla Amálie ráda za podporu.
Představit si od devadesátých let minulého století vodní slalom bez jména Hilgertová? Prakticky nemyslitelné. Štěpánka, nejslavnější nositelka tohoto příjmení, získala dvě olympijská zlata, k tomu hned několik cenných kovů z mistrovství světa a Světových pohárů. V roce 2017 ale ukončila v neuvěřitelných 49 letech definitivně závodní kariéru a předala žezlo své neteři Amálii.
I ta si vedla dobře, z juniorských soutěží i šampionátů závodníků si mladá kajakářka přivezla několik medailí, řada z nich byla zlatých.
Jenže až do letoška byl jejím posledním rokem, kdy se dostala do seniorské reprezentace, ten 2019. Tam ovládla evropský šampionát, jenže od té doby se jí nedařilo dostat se do reprezentační trojice.
„Myslím, že si v tu chvíli, kdy se rozhoduje, málo věřím. Třeba na mě dolehne i to, jak se počítají body, všichni to pořád řeší. Možná i tohle byl jeden z těch důvodů. Do jisté míry minulý rok i trochu smůla. Myslím, že loni jsem byla připravená dobře, ale… Občas to na vodě nevyjde,“ zamýšlela se nedávno nad tím, proč nemohla projít přes domácí nominace.
To už ale bylo v době, kdy měla pro tuto sezonu zase po tříleté pauze místo v A-týmu jisté. „Byla to strašná úleva, zadostiučinění, štěstí, všechny tyhle pocity se tam mísily. A dlouho jsem tomu ani nevěřila, že se to povedlo prolomit. Protože když se vám to děje tři roky po sobě, tak už si říkáte: Už ne znovu! Ještě když se třetí ze čtyř nominačních závodů nepovedl, tak jsem si říkala, že to už není možné. V neděli po tom čtvrtém, který se mi vydařil, se mi strašně ulevilo,“ hlásila s úsměvem od ucha k uchu.
Není to ale tak, že by slavné jméno úplně upadlo v zapomnění. I když nebyla v reprezentaci, téměř každý rok některý z velkých závodů jela. „Bylo to fajn v tom, že jsem se pořád trošku držela v kontaktu. Vlastně jsem měla i zpětnou vazbu. Přestože jsem nebyla v repre, v roce 2020 jsem měla placku z Evropy. Přestože jsem tam nebyla minulý rok, měla jsem medaili ze svěťáku. To mi hrozně pomáhalo věřit, že jdu správnou cestou, jen to musím prolomit na nominacích.“
Povedlo se, ale pětadvacetiletou rodačku z Brandýsa nad Labem to stálo velké nervy. „Nevíte do poslední chvíle, jak to všechno dopadne a v tom je to hrozně těžké v hlavě udržet, aby si člověk říkal, že přece o nic extrémního nejde. Je to přece stejný závod jako každý jiný, ale psychika pracuje a je to hrozně těžké. Dřív jsem bývala nervózní třeba týden dopředu, ale letos to na mě skočilo o něco dřív a od doby, co jsme se vrátili ze zimního soustředění, což bylo na začátku března, tak jsem to měla někde vzadu v hlavě,“ vzpomínala Hilgertová.
A také přiznala jednu věc: „Posledních 14 dnů před nominacemi bylo se mnou nesnesitelných. Přítel by měl dostat nějakou cenu, protože ten to se mnou měl těžké.“
Čím to, že se to tedy letos povedlo všechno překonat? Vedle toho, že kajakářka spolupracuje s mentálním koučem, změnila i toho kanoistického. Tím aktuálním je Jiří Rohan, což jistě mnohé znalce vodního slalomu trochu překvapí. Jde totiž o otce Lukáše Rohana, který svého syna a svěřence dovedl ke stříbru na olympijských hrách v Tokiu. Ovšem na kanoi!
„Cítila jsem, že bych potřebovala něco jiného a myslím, že mi změna prospěla. To, co jsem od toho chtěla, to přesně přineslo. A myslím, že je vidět, že to funguje. Samozřejmě když jsme s Jirkou tuto změnu řešili, tak na to hrozně upozorňoval a říkal, že si nevěří v tom, že mi bude schopný dobře radit v kajakářských věcech,“ vzpomínala Amálie, které nikdo neřekne jinak než Amy.
Proč tedy chtěla právě tohoto trenéra? „On má vodu nakoukanou víc než kdokoliv jiný a jeho největší plus je právě v tom, že mi umí velice dobře poradit, co mě na trati může potkat a že máme připravených víc scénářů na různé části trati. Takže mi to v tomhle dodává klid, že vím, do čeho jdu, co se mi tam může stát, co se tam může změnit na vodě. To, jaký záběr si tam mám dát, myslím, že už moc dobře vím sama. A myslím, že to krásně dohromady funguje,“ chválí si Hilgertová novou spolupráci.
I kdyby si přece jen nevěděla rady s některými záběry, nabízí se, že si může pro radu zajít za slavnou tetou. „Já bych asi za ní nešla. Vždycky tvrdí, že je dobré, když do toho kecá co nejmíň lidí, a myslím, že má pravdu. Třeba Jirka Rohan často využívá to, že když neví, tak se zeptá Jíři Prskavce staršího. A teta? Teď mě potěšilo, že se přišli po dlouhé době podívat na poslední nominační závod do Troje. Tak jsem byla ráda, že mohli být u toho a mohli si znovu zažít ty emoce. Říkali, že byli hrozně nervózní,“ usmála se sympatická sportovkyně.
Očima experta Jiřího Rohana, kanoistického trenéra |
|
Amy má potenciál |
