Pro diváky to bylo velké překvapení, šestinásobný mistr světa ve sjezdu na divoké vodě Tomáš Slovák na něm ale pracoval dva měsíce. Během víkendového světového šampionátu juniorů a závodníků do 23 let ve sjezdu na divoké vodě v Roudnici nad Labem si sednul do deblkajaku s prezidentem Petrem Pavlem a spolu projeli část oficiální závodní trati. „Nebyla to jednoduchá trať. Věděl jsem, že hrozilo riziko, že bychom se mohli převrátit. Ale projeli jsme to skvěle,“ pochvaloval si.
Pro Tomáše Slováka už je Petr Pavel stabilní parťák. Vloni v říjnu si s ním tehdejší kandidát na prezidenta projel na pramici tradiční Krumlovský vodácký maraton, tehdy v lodi s dalšími výtečnými borci, například s dvojnásobným olympijským medailistou ve vodním slalomu Jaroslavem Volfem.
Teď ale prezidenta čekal mnohem vratší deblkajak v závodních peřejích, vše samozřejmě pod dohledem ochranky. „Základním stavebním kamenem bylo, aby si to užil, aby nebyl středem pozornosti,“ vysvětlil Slovák.
Do jaké míry v celém nápadu hrála roli předchozí prezidentova zkušenost z Krumlovského vodáckého maratonu?
„Tím to celé začalo. Já jsem s Lukášem Novosadem jedním ze dvou zakladatelů toho závodu. Tenkrát mi Lukáš volal, jestli bych do toho nešel. Dal jsem do kupy docela zajímavý tým, tím vznikl základní vztah, na kterém jsme pracovali. Snažili jsme se mu i pomoct v kampani.“
Kdy jste se začali bavit o jízdě v Roudnici?
„V prosinci jsme se s ředitelem závodu Robertem Knebelem rozhodli, že převezmeme pořadatelství mistrovství světa po Číně, která to nemohla udělat kvůli covidu. Začal jsem jednat s týmem pana prezidenta, jestli by nebyl schopný dát na tuto akci záštitu. Kousíček od Roudnice na Labem sídlí, věděli jsme, že k vodě má blízko. Tohle nebyla megaakce, ale juniorská kategorie, mistrovství světa v neolympijské disciplíně. Nebylo to o tom, že by potřeboval velkou mediální pozornost. Vnímal jsem, že on v současné době takové akce nevyhledává, ale že ho potěší, když mu připravíme osobní program, který je v jeho pozici hodně netradiční.“
Co všechno jste museli zorganizovat?
„Příprava začala dva měsíce zpátky, ladili jsme optimální program. Tím základním stavebním kamenem bylo, aby si to užil, aby nebyl středem pozornosti, dokázal vypnout od každodenních reálií a hlavně oficiálních věcí. Připravili jsme harmonogram v různých variantách. Samotná příprava před akcí byla komunikace s jeho ochrankou a nejbližším týmem, abychom to co nejlíp vyladili. Potěšilo mě, že jsme měli možnost strávit spolu dvě hodiny bez dalších lidí, že si dokázal odpočinout. Jen s ochrankou v zádech.“
Neměl jste obavy, zda prezident náročnou závodní trať zvládne?
„Samozřejmě jsem z toho měl trošičku vítr, nebylo nic jednoduchého. Věděl jsem, že hrozí riziko, že bychom se mohli převrátit. Měl jsem nachystané dvě varianty a čekal jsem na reakci. Buď jsme mohli jet po Labi na klidné vodě, nemuseli jsme se pouštět do kanálu s divokou vodou. Jedna z mých prvních otázek byla, jestli si troufne na závodní trať. Odpověděl: Od toho jsme tady, ne? Věděl jsem, že když je takhle odhodlaný, tak to dá.“
Měli jste čas na nějaký trénink?
„Hodinu jsme si procvičovali základní záběry. Já jsem předtím zjistil, že u lidí bez zkušeností s pádlováním je lepší, když v těžkých pasážích nepádlují. Byli jsme s panem prezidentem domluvení, že když vjedeme do těžkých pasáží, dám mu pokyn a přestane pádlovat. Ale když jsme vjeli na kanál, viděl jsem, že mu to jde. Projeli jsme to skvěle. Tu jízdu moderoval Dan
Stach
pro diváky, byla tam atmosféra, jako když se jede finále mistrovství světa.“
Jak jste byli domluveni na komunikaci?
„Bavili jsme se heslovitě. Museli jsme použít i kontra záběr, který se používá, když je problém. Měli jsme signály, jestli je kontr na pravé, či na levé straně. Jen jsem pana prezidenta upozornil, že tam bude takový humbuk, že na něj budu muset křičet. Vyrovnali jsme se i se složitější situací. Jeli jsme úsek klasického dlouhého sjezdu. Bylo to fajn, fakt si to užil. Sice říkal, že mu teď fyzická aktivita chybí, ale rozhodně nebyl zaskočený a nepřipravný. V kondici je.“
Co jste říkal na reakce na sociálních sítích, včetně srovnávačky populárního instagramového účtu TMBK se slavným gumovým člunem bývalého prezidenta
Miloše Zemana
?
„My jsme i očekávali, že TMBK se tohohle tématu chytne, nabízelo se to. Když jsme vyšli ven s tiskovou zprávou, sledovali jsme z povzdálí, kdy TMBK něco vypustí. Trošku se to nabízí, to srovnání je dostatečně charakteristické pro celé účinkování současného a bývalého pana prezidenta a jejich zapojení do veřejného života.“
Jakou loď jste použili?
„Byl to deblkajak. Jsem hrdý na to, že jsme vybrali loďku české výpravy, není to nic laciného, je to opravdu nádherný kus lodě. O to víc, že je vyrobená v České republice. Mám dojem, že nejenom panu prezidentovi, ale celému týmu na těchto věcech záleží, jsem za to rád.“
Co si ještě z odpoledne s prezidentem zapamatujete?
„Když jsme si šli dát po jízdě lehké občerstvení, viděl jsem tam kluka z Ukrajiny z našeho olomouckého oddílu. Když začala válka na Ukrajině, přes Český svaz kanoistiky jsme poslali dopis na ukrajinskou federaci, že se můžeme postarat o deset lidí. Založili jsme transparentní účet, dali do kupy bydlení. A tenhle kluk Denis byl z rodiny, která téhle nabídky využila. Pan prezident zavolal, že by se s ním rád vyfotil. Denis byl zaskočený. On mu řekl, že ho těší, že se s ním může potkat na takové akci. Že se včera potkal s ukrajinským prezidentem a dneska si udělá fotku s Denisem. Bylo to tak dojemné, že jsme měli na krajíčku. Budu to mít v paměti dlouho.“
Neuvažovali jste o tom, že uděláte akci reklamu předem?
„Nám bylo velmi sympatické, že tam pan prezident nechtěl být oficiálně. Možná je teď na něj upřeno víc pozornosti, než by si přál. Měli jsme notičky. Ale když viděl otevřenost organizátorů, jak to všichni dělají na dobrovolnické bázi, je tam vidět srdíčko, jeho závěr byl, že s jakýmkoli propagačním materiálem můžeme naložit nejlíp, jak dovedeme. Pro nás to byl signál, že to pustíme do světa. Musím poděkovat celému organizačnímu týmu. Bylo vidět, že tam nechali kus sebe.“
