Nápad z hospody: Dostálova blondýna pojede na OH, přítel skákal radostí
Takových příběhů moc není. Anežka Paloudová byla před pár lety hvězdou úplné jiného sportu, zářila ve sjezdech na divoké vodě. Kvůli odvážnému hospodskému nápadu ale vyzkoušela i rychlostní kanoistiku a po šesti letech je na olympiádě. Ve čtvrteční dokvalifikaci v Szegedu vyjela přítelkyně hvězdného Josefa Dostála na kajakářské pětistovce potřebné druhé místo a vybojovala pro Česko místenku pro OH v Paříži.
Česká olympijská výprava bude mít o jeden výrazný úsměv navíc. Anežka Paloudová je díky němu u vody populární. A bude ho moc ukázat i na jezeře ve Vaires-sur-Marne, kde se v létě pojede kanoistická olympiáda.
„Když jedou na startovní čáru, je jediná holka, která se do kamery usmívá, zamává a pošle pusu. Je to prostě pěkná blondýna, sympatická holka,“ řekl o ní kdysi její přítel Josef Dostál.
Paloudová je na vodě podobnou všeumělkou jako Ester Ledecká na sněhu. Začínala ve sjezdu na divoké vodě, kde se stala na mistryní světa na kánoi i v kajaku. Vyzkoušela si i slalom. Svůj talent ale prodala až na klidné vodě rychlostní kanoistiky. Má za sebou už čtvrté místo na MS na neolympijském kilometru. A teď se může těšit na olympiádu.
„Zatím si to nedokážu sama v sobě zpracovat. Nemůžu tomu uvěřit,“ radovala se. „Nevěřím, že já, sjezdařka, jsem se v rychlostní kanoistice dokázala nominovat na olympijské hry. Je to pro mě něco neskutečného.“
Na tribuně v Szegedu své lásce fandil i Josef Dostál, čtyřnásobný olympijský medailista, kterého o víkendu čekají na stejném místě úvodní závody Světového poháru.
„Musím se ti přiznat, že jsem takhle v životě snad nervózní ještě nebyl. Když jsi dojížděla do cíle, tak jsem skákal na tribuně, řval jsem nekontrolovatelně: Áňo pojeď! A přál jsem ti to z celého srdce,“ říkal Dostál své milé po závodě.
Pro Paloudovou je to zatím vrcholný moment hodně neortodoxní cesty. K prvnímu závodu v v rychlostní kanoistice se před lety nechala vyhecovat.
„V hospodě se domluvilo, že zkusím jet závody na mistrovství republiky. Nejdřív jsem protestovala, pak jsem jim na to kývla. Prvním závodem jsem se na pětistovce dostala přímo do finále. A další den jsem na kiláku získala stříbrnou medaili. Takže za mnou přišli přímo z USK, jestli bych nechtěla závodit za ně,“ vzpomínala.
V Szegedu si před rozhodující rozjížďkou dávala sílu motivační hláškou.
„Řekla jsem si, že jsem dobrá, mám na to a pojedu rychle. To si říkám hodně často. Dokonce jsem řekla nahlas, že mám moč,“ usmívala se Paloudová. „V některých balkánských jazycích to znamená I've got the power – Mám sílu. Vzniklo to na závodech v Číně, kde jsem si zpívala I've got the power a přišel za mnou jeden Slovinec, který mi říkal, ať si říkám: Já mám moč! Nakonec jsem si to řekla, závod tenkrát vyhrála a už mi to zůstalo jako moje šťastná věta před startem.“
Pro Hry v Paříži byly volná jen dvě místa a Paloudová se musela ve finále porvat i s dvěma neutrálními soupeřkami ze zemí válečných agresorů, které mezinárodní federace ICF připustila na start. Ve své dráze měla z každé strany jednu.
„Úplně jsem si nebyla jistá, co od nich čekat. Přece jenom, nějakou dobu se na závodech neukázaly, Vůbec jsem nevěděla, jak jejich příprava probíhala,“ líčila Paloudová. „Říkala jsem si, že nesmím zmatkovat, nesmím se nechat vyhecovat a musím jet svůj závod a udržet to až do cíle tak, abych se nenechala zbytečně vybláznit na začátku a ušetřila nějaké síly na konec, což se mi nakonec podařilo.“
Paloudová zažívá teď skvělé chvíle i v osobním životě. Cestou na start v Szegedu jí bleskla hlavou vzpomínka na to, že za necelé dva týdny na fakultě architektury odevzdává diplomovou práci.
„Anežka je neskutečný člověk. Já nechápu, jak to všechno zvládá, má můj obrovský obdiv,“ chválí ji Dostál.
