PŘÍMO Z BUDAPEŠTI | Poslední finálová naděje českého plavání na mistrovství světa splaskla. Barbora Závadová ve své hlavní disciplíně na 400 metrů polohový závod zůstala časem 4:46,75 minuty víc než 11 sekund za svým národním rekordem a z osmnáctého místa nepostoupila.
Co k tomu závodu říct?
„Nebyl to povedený závod, myslím, že už od začátku. Mám, bohužel, takové obavy, že mě dost svázala nervozita. Mně se předchozí dva závody plavaly dobře, takže jsem měla velká očekávání. Chtěla jsem to finále, věděla jsem, že bych na to měla mít. Nepovedlo se… To je právě ta daň toho posledního dne, kdy se čeká na ten hlavní start. Já jsem si tu daň dneska vybrala se vším všudy.“
V čem vám čekání uškodilo?
„Vždycky jsem plavala líp na mistrovství světa, když to byl poslední den, ale letos mi to nevyšlo. Letos jsem čekala, čekala, čekala… Možná jsem trénovala víc, než jsem musela. Do tréninků jsem šla víc, než bylo třeba. Možná jsem měla víc odpočívat, užívat si. Já jsem si to užila i tak, chodila jsem podporovat ostatní. Ale na mě to letos nezbylo, ta šťastná chvíle finále…“
Jak jste se cítila během závodu?
„Cítila jsem se hrozně, abych pravdu řekla. Skočila jsem do vody a… Čtyřstovku polohovku plavu x let, takže na první padesátce poznám, jak to bude vypadat. Já jsem se cítila hrozně. Šlo to od desíti k pěti.“
Zarazila vás ztráta po prvním motýlkářském úseku?
„Nejde ani o ten čas, ale o spíš o to úsilí, kolik dáváte do první stovky. Ke konci první stovky jsem cítila, že to není ono, že to není uvolněné, že jsem stažená. Nevím, čím to je, jestli tím, že jsem byla nervozní, nebo že jsem měla očekávání a ta mě svázala. Nebo jsem byla prostě unavená, což je možné taky.“
S jakými dojmy budete z Budapešti odjíždět?
„Mrzí mě to hrozně, nebudu vám tady říkat, že ne. Myslím, že jsem na finále podle všech ukazatelů měla. Nezvládla jsem to, mám se pořád co učit.“
