Plavkyně Seemanová: Rekord při „svaťáku“, čeká Dostojevskij | iSport.cz
18. května 2019 • 20:00

Plavkyně Seemanová: Rekord při „svaťáku“, čeká Dostojevskij

Autor: nit
TOP VIDEA
Kulka nebo plakát Kmotra. Prošli jsme si kancelář Jaroslava Starky Kulka nebo plakát Kmotra. Prošli jsme si kancelář Jaroslava Starky
Litvínov - Plzeň: Premiérovou trefu si zapsal za domácí Akim Aliu, 3:1 Litvínov - Plzeň: Premiérovou trefu si zapsal za domácí Akim Aliu, 3:1
VŠECHNA VIDEA ZDE

Žádný stres. Plavkyni Barboru Seemanovou už v úterý čeká maturita, na závěr tradičního svatého týdne ale v Pardubicích vypálila národní rekord v závodě na 200 metrů kraulem. Loňská dvojnásobná vítězka OH mládeže časem 1:57,40 minuty o 74 setin sekundy zlepšila svůj předchozí nejlepší výkon z roku 2016 a jen těsně zůstala za olympijským limitem. Za odměnu si dala smažený sýr.



Strávila týden v knihách a od školy odpočívala při tréninku v bazénu. První část svého neobvyklého dvojboje Barbora Seemanová zvládla skvěle. Na Velké ceně Pardubic nechala na kraulařské dvoustovce slavnou španělku Mireiu Belmonteovou daleko vzadu a v sólo závodě významně vylepšila národní rekord. V úterý ji na Českoslovanské akademii obchodní Dr. Edvarda Beneše čeká maturita.

Rekord v rámci svatého týdne? To je teda paráda…
(úsměv) „Tak nějak… Bylo to samozřejmě trošku náročnější. Spíš mi to pomohlo, že když byla ve vodě, odreagovala jsem se od učení na druhou stranu. Už je to fakt finále. Tím, že mám míň tréninků, tak na učení mám víc času. Když plavu, tak se odreaguju od školy, na učení bylo docela dost času, několik hodin denně. Dá se to, s tím, že nemusíme chodit do školy.“

Na čem jste při učení nejvíc ležela?
„Na knížkách, musela jsem dočítat knihy, co mi chyběly, ujasnit si literaturu, všechna období. Poslední knížku jsem dočetla Něžnou od Dostojevského. Je to zajímavá knížka, nebyla to zrovna ta, kterou bych řekla, že byla otrava…“ (úsměv)

Jak si v takové chvíli ceníte národního rekordu?
„Moc, je to pro mě hlavně hrozně velký úspěch, co se týče českého rekordu. Je to po třech letech, co jsem překonala hranici minuty a 58 sekund, o což jsme bojovali celé tři roky, od té doby, co jsme se kvalifikovali na olympijské hry do Ria. Je vidět, že práce se vyplácí, jen tak dál.“

A to šlo o sólo závod, soupeřkám jste dala několik metrů…
„Někdy je to lepší, člověk jede na sebe, nesoustředí se na lidi kolem sebe. Nevěděla jsem, jestli mě někdo předjíždí, soustředila jsem se na to, jak to mám jet, na detaily, na co myslet při startu.“

Klaplo všechno?
„Všechno. Od startu, obrátky, cítila jsem sílu záběru, což je důležité. Ruce mi neprojížděly vodou, cítila jsem posun. Hlavně jsem nevytuhla ke konci.“

Dvanáct setin sekundy vám chybělo k olympijskému limitu, mrzí to moc?
„Je to samozřejmě škoda, ale zlepšila jsem si osobák o hrozně moc, nemůžeme hned chtít všechno. Doufejme, že se to posune ještě dál, ještě níž, někdy příště, až budu plavat dvoustovku. Vidíme, že to není nereálné.“

Plavete v Pardubicích ještě nějaký závod v neděli?
„Nic, nakonec jsme usoudili, že odjíždím domů, v úterý už dělám maturitu, dám přednost škole, doženu, co potřebuju.“

Z čeho vlastně maturujete?
„Už mi chybí jenom čeština, angličtina a španělština, praktickou už mám.“

Ještě mi řekněte, jakým jídlem jste se za rekord odměnila?
(smích) „Nevím, jestli to můžu říct veřejně… Za odměnu jsem si dala klasiku, smažený sýr s tatarkou a hranolkama. Máme radost. Další týden vyběhám a vyplavu.“

 

 
Články odjinud


Články odjinud