PŘÍMO Z BULHARSKA | Má za sebou nejobávanější závod celého roku. Semifinále na mistrovství světa není místo pro zaváhání, skifař Ondřej Synek ale v Plovdivu možné problémy smáznul z cesty. V jízdě se sešel s velkým konkurentem Oliverem Zeidlerem z Německa a protivníkovi dal pocítit, jak jezdí pětinásobný mistr světa. Synek suverénně vyhrál a zvýšil si sebevědomí před nedělním finále.
Jak se vám jelo?
„Jo, semifinále dobrý. Jsem rád, že je za námi. Potvrdilo se, že horší závod není. Jelo se mi hůř než včera, byl jsem trochu zatuhlý, nějak se to rozjelo, pak to bylo dobrý…“
Co jste říkal na úsilí mladého Němce Zeidlera, který byl většinu trati ve vedení?¨
„Bylo vidět, že jel naplno, chtěl vyhrát za každou cenu. Už před kilometrem tam dával nástupy, snažil jsem se na to reagovat, jel jsem si své. Pak jsem si řekl, že počkám až na tu poslední pětistovku. Posledních tři sta metrů věděl, že je rozhodnuto. Už jsme byli oddělení, nebylo se kam hnát.“
Byla to od vás plánovaná demonstrace síly?
„Jo, určitě. Soupeř ví, že na to nemá… (smích) Bylo na něm vidět, že se opravdu snaží. Na břehu na něj řvali, což jsem vyrozuměl. Je dobře, že ví, že není nejlepší. Zatím…“
Co říkáte na výkon hlavního favorita Novozélanďana Robbieho Mansona, který byl ve druhém semifinále třetí a tvrdě bojoval o samotný postup?
„On je psychouš. Mahé (Drysdale) mi to říkal a i je známé, že když jezdil dvojskifa, vyhráli semifinále a finále totálně zametli. Uvidíme, nemůžeme podcenit nikoho. Němec se může líp vyspat, já hůř a může být všechno jinak. Zatím to vypadá, že Němec bude největší soupeř. I Nor jel včera taky super. Manson… Nevím, je to nevyzpytatelné.“
Pro váš jde zatím vše, jak má?
(úsměv) „Tři závody, třikrát jsem vyhrál, všechno jde, jak má. Ještě vyhrát ten čtvrtý a bude to úplně nejlíp, jak to má být. Zatím je to tady pěkné, fouká všem stejně, kromě jednoho dne. Podmínky jsou super, nejsou extrémní vlny, zatím to běží. Teď jsme to s trenérem počítali, že to je sedmnácté finále v řadě, což je docela dost.“
Taky se od vás finále vždycky čeká…
(smích) „No, to se čeká, ale ono už je to sedmnáct let. První finále 2002… To je strašná doba. 2001 jsem byl v B finále, což je taky dobrý. Je to kus, pro někoho je to třeba třetina života.“
Bude pro vás těžké se na další finálový boj nahecovat?
„Pro mě je hlavní Tokio. Tohle je krůček k tomu se utvrdit, že jdu správnou cestou, že výkonnost neklesá. Když bude jakákoli medaile, myslím, že to bude furt super a bude to úspěch. Neúspěch by pro mě asi byl, kdybych neměl medaili, ale udělám všechno pro to, aby se to nestalo.“
