Velké jméno. Vzpomínky na staré úspěchy. Dobrodružná současnost a víra v budoucnost. Ondřej Synek to má před nedělním startem mistrovství světa ve veslování v Račicích coby sportovní ředitel svazu hodně podobné jako Tomáš Rosický, muž stejné moci ve Spartě. Má ale bonbonek navíc. Na závěr MS se v exhibici rozloučí s kariérou. „Už jsem byl třikrát na vodě,“ směje se.
Žádné sako a kravata. Na tiskovce před startem světového šampionátu, který se po 29 letech od neděle vrátí do Račic, byl šampion Ondřej Synek navlečený do reprezentačního trička, stejně jako závodníci na židlích vedle, kterým teď šéfuje.
„Nestýská se mi, ale dostal jsem za úkol mít stejný dress code jako závodníci. Patříme k sobě jako tým, jsem za něj zodpovědný. To břímě nesu na svých ramenou,“ říká Synek.
Paralela s Rosickým se opravdu nabízí. Zatímco někdejší malý Mozart se snaží někdejší dominantní fotbalovou značku vyvézt z osmiletého sucha bez titulu, pětinásobný mistr světa a trojnásobný olympijský medailista dostal veslařský národní tým do ruky ve chvíli, kdy v něm chybí pevné opory nedávné zlaté éry.
„Je to těžké, je to pro mě nová role. Těžko se něco ovlivňuje,“ vysvětluje Synek. „Mým největším úkolem je vytvářet servis a podmínky pro závodníky a pro trenéry, aby měli od soustředění, peníze na přípravu a tak dál. Nemůžu tahat za vesla, co jsem mohl ovlivnit já, už jsem asi ovlivnil.“
Naděje, že by on sám měsíc před svými čtyřicátými ještě naposledy šel v Račicích do boje o medaile, pohasly už vloni, kdy jeho mnohaletou dřinou poznamenané tělo už nevydrželo zátěž vrcholového veslování.
I bez něj má Česko na startu v Račicích třináct lodí. Většina závodníků je teprve na startu kariéry a čeká je teprve rozhodnutí, jestli jim vůbec bude stát za to obětovat mládí krušné veslařské práci. Letní výsledky drtivou většinu nejlepších českých posádek ukotvily na elitní úrovni ve finále B.
„Béčka jsou standard. Ale v domácím prostředí by jim to mohlo sednout,“ upozorňuje Synek. „Budu rád, pokud některá posádka zabojuje třeba v semifinále, i když těsně vypadne. Pro nás je hodně důležité, že ti holky a kluci dostanou impuls, že to jde, že když vydrží, může se to za rok, za dva povést.“
Nadějemi nejtěžšího kalibru je pro Račice paradoxně dvojskif lehkých vah. Miroslav Vraštil s Jiřím Šimánkem už vloni na olympiádě v Tokiu překvapili euforickými výkony a čtvrtým místem. Před měsícem na ME v Mnichově skončili pátí a jako jediná česká posádka jsou ukotveni v elitním finále A.
„Myslím, že kluci na lehkém dvojskifu by o tu medaili díky domácímu prostředí mohli jet,“ říká Synek. „Věřím tomu. Cítí se dobře, sebevědomě, ví, že mají dobrou formu, že se povedla závěrečná příprava. Nerad bych předbíhal, ale když se všechno sejde, tak věřím, že by se tenhle úspěch třeba i mohl povést.“
Na závěr šampionátu si Synek sedne do lodi sám, aby se při exhibičním závodě na 500 metrů naposledy potkal s velkými soupeři i kamarády své éry.
„Moje příprava probíhá zdárně. Byl jsem třikrát na vodě, jsem už schopen ujet dvě stě padesát metrů v kuse. Doufám, že to do závodu stihnu, protáhnu to na pět set a bude to v pohodě,“ směje se Synek. „Všichni kamarádi, kteří se mnou pojedou, se moc těší. Myslím, že jsou tak na sto padesátce…“
Synkovi vzdají poctu dvojnásobní olympijští šampioni Olaf Tufte a Mahé Drysdale, bronzový olympijský medailia Alan Campbell, olympijský vítěz na dvojskifu Iztok Čop a Lassi Karonen, čtvrtý na OH. Půjdou na to v neděli 25. září.
„Olaf přijede až v sobotu večer, ale náš manager meeting stihne,“ usmívá se Synek. „Doufám, že se ve mně zase probudí závodník. Zatím jsem takový trochu líný. Na druhou stranu musím říct, že jsem měl větší břicho. Jak jsem začal něco dělat, tak se to zlepšilo. Oproti závodní váze budu mít asi sedmnáct kilo navíc. Na břehu se mi smáli, že je loď trošku víc potopená. Ale zatím mě uveze…“
ČESKÉ HITY NA MS V RAČICÍCH
Miroslav Vraštil, Jiří Šimánek (dvojskif lehkých vah)
4. na OH 2021, 4. na ME 2021, 5. na ME 2022
Lenka Antošová (skif)
mistryně Evropy na dvojskifu 2017
Pavlína Flamíková, Radka Novotníková (dvojka bez kormidelníka)
letos 4. na SP v Lucernu
