Táta staví Třinec, on nakopl kariéru ve Slovanu. Teď Peterek získá slovenské občanství
Českou extraligu si krátce střihl v Třinci, později ve Vítkovicích i v Liberci, ovšem ani na jedné z adres se na delší dobu nezabydlel. Jonáš Peterek vždycky platil za šikovného hokejistu s potenciálem, hrál na MS osmnáctek i dvacítek. Zároveň jste cítili, že potřebuje delší čas na to splatit důvěru, kterou by třeba i on sám čekal trochu delší. Vypadá to, že všechno si konečně sedá, po loňském přesunu do Slovanu Bratislava 24letý útočník chytil slinu a začal slušně úřadovat. K tomu přichází nečekaná novina: stane se slovenským občanem.
Ne snad, že by extra tíhnul k zemi, kterou s názvem Československo pamatuje jeho otec Jan, dlouholetý ligový útočník a v posledních letech úspěšný sportovní manažer třineckých Ocelářů. Nápad opatřit si slovenské občanství má čistě pragmatický původ: uvolnit místo ze seznamu zahraničních hráčů v bratislavském týmu. Kvóta pro slovenskou extraligu se nově snižuje ze sedmi importů na šest, cizincům ve Slovanu by rázem bylo těsno.
„Ještě to není hotové, ale měl bych ho získat. Snad to dobře dopadne,“ reaguje někdejší mládežnický reprezentant po přípravném duelu svého Slovanu proti Pardubicím (1:7) na konci minulého týdne. „Šli jsme do toho právě z důvodu snížení cizinecké kvóty, abych nezabíral místo cizincům, když je možnost získat slovenské občanství. A i pro mě samotného to je výhoda. Chci tady pokračovat, slovenský pas mi v tom může pomoci, navíc české občanství neztratím,“ doplní ještě Jonáš Peterek.
S tamními úřady zatím nepřišel do styku, pouze na klub donesl potřebná lejstra. „Týkají se rodinných záležitosti, ale třeba i trestního rejstříku. Paní, která spolupracuje s klubem, mi s tím pomáhala,“ přibližuje.
A co případně slovenská reprezentace v budoucnu? Současnost je taková, že naši východní sousedé nemají výběr nejširší. „Tak nad tím jsem ani nepřemýšlel, vůbec nevím,“ pousměje se havířovský rodák.
Třeba o tom za nějaký čas popřemýšlí někdo jiný. Zvlášť v případě, že Peterek naváže na předváděnou hru ze druhé poloviny předchozího ročníku. Loni v listopadu vyrazil do Bratislavy z Liberce, kde nepochodil a na nové štaci konečně začal prodávat, co v něm je a dřímá. V základní fázi stihl 37 zápasů, během nichž stihl nastřílet 12 gólů a zapsat 27 bodů. Slušná práce!
Potřebné sebevědomí, rozkutálené po českých stadionech, bylo rázem zpátky. „Dostal jsem k sobě super spoluhráče, vyhověli jsme si. Ukázalo se, že Slovan byla určitě dobrá volba. Jsem tu spokojený, život je podobný jako u nás a Bratislava je super město,“ pochvaluje si.
Ambice Slovanu? Pořád nejvyšší
Hokejové Česko nechává za sebou. „Začátek minulé sezony nebyl vůbec ideální, byl jsem dva měsíce v Liberci a skoro nehrál, ani v Litoměřicích to pak nebylo ono. Za nabídku Slovanu jsem byl rád, ani jsem nečekal, že by mohla přijít,“ přiznal.
Původní plán hrát na severu Moravy či ve Slezsku je nyní u ledu. V Třinci šlo před pěti lety o krátkou sedmizápasovou epizodu, víc se prosazoval ve Frýdku-Místku. Následovalo rok a půl dlouhé období ve druhé nejvyšší finské soutěži a poté smlouva ve Vítkovicích.
Jenže obě strany čekaly víc. „V Třinci jsem hrál jen pár zápasů, první klasickou smlouvu jsem dostal ve Vítkovicích na dva roky s opcí. Ale už po první sezoně mi řekli, že kontrakt ukončují, což mě trošku mrzelo,“ netají. „Tím pádem jsem se ale dostal sem do Slovanu, takže si nemůžu stěžovat,“ mávne už nad minulostí rukou.
Bratislavský klub je pořád značka, byť ji poměrně často sužují potíže různého druhu. „Ambice má Slovan vždycky nejvyšší, budeme chtít dojít co nejdál. Dobře jsme posílili, konkurence v týmu je velká, budu se snažit vybojovat pevné a dobré místo v sestavě. Smlouvu mám ještě na rok, chci se na něj pořádně soustředit,“ naplánoval si Peterek.
Vedení Slovanu k mužstvu angažovalo nového kouče, celkem těžkou váhu. Kanaďan Brad Tapper má za sebou pět let koučování v elitní německé DEL, kde cepoval hráče Ingolstadtu a Iserlohnu, jako hráč má v NHL sedm desítek zápasů. „Jdeme do třetího týdne společné přípravy, teprve se poznáváme. Je to ale typický Kanaďan, myslím, že bude férový. Vyžaduje tvrdou práci, uvidíme…“ nechá se překvapit Jonáš Peterek.
Dává logiku, že na dálku zůstává v kontaktu i s tátou Honzou. „Většinou si voláme po mých zápasech, něco si k tomu řekneme, pár poznatků, je to na denní bázi,“ uzavírá 24letý útočník.
