Čína, Amerika, Brazílie. Beachvolejbalové reprezentantky Kristýna Hoidar Kolocová a Michala Kvapilová se po šesti týdnech cestování vrátily domů a zahájily přípravu na jeden z vrcholů sezony. Tím bude turnaj Světové série FIVB v Ostravě (20.-24. června). „Výlet Čína, Amerika, Brazílie jsme zakončily skvělým výsledkem v Brazílii (5. místo), takže máme našlápnuto na domácí turnaj,“ těší se Kvapilová. „Poslední rok, rok a půl, potvrzujeme, že top ten výsledky umíme dělat,“ doplňuje Kolocová.
Jak hodnotíte start do sezony?
Kvapilová: „Začaly jsme velmi dobře, zvlášť halovou sezonu, ta se nám povedla skoro až nad očekávání. Proti tomu, jak se tam dařilo minulou sezonu...“
Kolocová: „Šest týdnů v zahraničí bylo náročných, nepovedl se nám úplně turnaj v Americe (25. místo v Huntington Beach), v Číně byl dobrý turnaj (9. místo v Xiamenu) a velmi dobrý v Brazílii (5. místo v Itapemě). Je potřeba očekávat, že člověk nejde pořád jen nahoru, výsledky nejsou stále stoupající. Světová špička je tak úzká, všichni jsou vyrovnaní, první tým může prohrát s třicátým, možná i s padesátým. Je třeba být trošku pokorný a z jednoho špatného výsledku si nedělat hlavu. Spíš pracovat poctivě dál a věřit, že to přijde. Jsme dostatečně dobré na to, abychom výsledky měly.“
Blíží se start olympijské kvalifikace pro Tokio 2020, jak těžké v ní bude sbírat body do žebříčku?
Kolocová: „Těžké to bude. Poslední tři periody byly strašně náročné, vyrovnaných týmů je hodně, všichni hrají velmi dobře. Je to o malinkých rozdílech, psychickém vyladění i o tom, jak se komu daří od začátku kvalifikace. Když se někomu podaří prvních pár turnajů, může být v pohodě. Když se nepodaří první, může být ve stresu a kvalifikace je pak složitější. Jsme domluvené s Míšou, že se nesnažíme koukat roky a měsíce dopředu, ale jen na další turnaj. Pokud se tohle daří, výsledky přichází snáz, než když se soustředíme na to, že nejvyšším cílem sezony je mistrovství Evropy a pojďme se na to soustředit. Když tam pak člověk vybouchne, je strašně nešťastný. Je třeba k tomu přistupovat trošku volnomyšlenkářsky. Když budeme hrát dobře, olympiáda klapne. Když špatně, tak nebudeme mít ani myšlenky se na olympiádu dostat. V tuhle chvíli to není nějaká velká priorita.“
V červnu se bude hrát turnaj Světové série v oblasti Dolních Vítkovic, kde se pořádá i hudební festival Colours. Nelákalo vás i na něj dorazit?
Kolocová: „Já nejsem úplně festivalový typ, byla jsem všeho všudy na jednom. (usmívá se) Nevím, v jakém termínu Colours jsou, ale my většinou léto trávíme úplně někde jinde, než po festivalech. Tou dobou jsme někde v Brazílii, Americe, Číně a nemůžeme být doma na festivalech.“
Co říkáte na světové soupeřky, které do Ostravy přijedou?
Kolocová: „Jsou všude a budou i tady. Pro Českou republiku je to skvělé, ale pro nás nic překvapivého, protože všechny týmy jezdí čtyřhvězdičkové turnaje. Pětihvězdičkové jsou jen tři. Očekáváme, že tady budou všechny, které špici hrají. Budou tady ti nejlepší.“
Je pro vás větší motivací uspět doma?
Kvapilová: „Před domácími diváky je to vždycky extra motivace, člověk chce hrát co nejlépe. Obě rády hrajeme před domácím publikem, moc si užíváme podporu fanoušků. Doufám, že přijdou a budou nás tlačit k nejlepšímu výsledku.“
Bude se hrát v poměrně unikátním prostředí mezi vysokými pecemi. Jak velkou roli pro vás prostředí a okolí kurtů hraje?
Kvapilová: „Velkou, ale jde spíš o to, jak fouká. Tady teprve uvidíme jak se bude vítr držet, nebo mlít mezi konstrukcemi. Podmínkám se dá přizpůsobit vždycky, natrénujeme si.“
Je nějaké prostředí, které vám vyloženě nesedí?
Kolocová: „Vadí nám určitě hluboký písek, protože já nejsem největší a Míša na pozici blokařky taky nepatří mezi čahounky. A vítr je taky nepříjemný. Nejen, že je to náročnější technicky, ale i fyzicky. Obě máme lehce problémy s ramenem a když vám míč ulítne kousek doleva, doprava, za hlavu, tak musíte ruku vykrucovat a pak je člověk dřív namožený a unavený. Věříme, že tady to bude dobré a před domácími fanoušky se ukážeme.“
