Idol. Někdo, za kým jdou davy. Někdy ani nevíte, proč přesně. Ale ten dotyčný to prostě má v sobě. Kumšt upoutat, rozpálit ostatní. Hokej má svého Pastrňáka, fotbal Schicka a uvidíme, co Hložek. Basketbal Satoranského. A volejbal Lukáše Vašinu. Kluka s odzbrojujícím úsměvem. Ale hlavně, zatraceně dobrého smečaře s interesantním potenciálem. Ač je mu teprve 22 let, prakticky přes noc se stal novým symbolem českého volejbalu. Něčím, co tenhle trochu schovaný sport potřeboval.
Při nedávném ostravském EURO volejbalisté pobláznili fandy, hordu nových získali. Češi v osmifinále smetli olympijské šampiony z Francie 3:0 a aspoň na chvíli byli za bohy. Lukáš Vašina té nečekané erupci euforie velel. Co s ním zažijeme dál? A jaký je příběh dvoumetrového habána, z nějž tryská magnet na přízeň? U holek především. „Však jsem přítelkyni řekl, že se teď musí víc snažit, abych ji nevyměnil,“ směje se při rozhovoru. Nebojte, nemyslí to vážně.
Řeknu vám upřímně, před mistrovstvím Evropy bych nečekal, že po turnaji dostanete pozvánku do fotbalové show TIKI-TAKA. Co vy?
„Já samozřejmě taky ne! Po naší výhře nad Francií mi zavolali: Hele, nechtěl bys přijít k nám? Zaskočilo mě to. Byl jsem pro, ale ještě jsem si účast musel nechat schválit v klubu. Kolidovalo mi to s tréninkem před úterním zápasem na Odolce, naštěstí reagovali kladně. Tak jsem šel získat zase nové zkušenosti.“
A dobrý?
„Cítil jsem se tam parádně. Vedle mě samí velcí fotbaloví borci a vzali mě mezi sebe. Takže super. Fotbalové prostředí mi je cizí, ale díkybohu mě šetřili a nepokládali záludné otázky. Ptali se mě víceméně jen na volejbal, za což jsem byl rád.“
Volejbalista ve fotbalovém pořadu. Jeden z důkazů, že jste vystoupil z mantinelů svého sportu, a značí poptávku po tom, jak o sportu a nejen o něm přemýšlí Lukáš Vašina. Vidíte to stejně?
„A víte, že si to nemyslím? Podle mě je hlavní tváří našeho volejbalu pořád Honza Hadrava. Každopádně ukázat se v TIKI-TAKA byla skvělá příležitost říci lidem něco zajímavého o našem sportu. Aby se o něj začali víc zajímat a nekoukali pořád jen na fotbal.“
Vím, že o to vám hodně jde. Dostat volejbal víc k lidem. Historicky velmi úspěšný český sport, ale s popularitou to má všelijaké.
„Byl bych hrozně rád, kdyby se volejbal vrátil někam do období před desíti, patnácti lety. Tehdy mi přišlo, že byl širokou veřejností sledovaný víc. Dnes otevřete naše sportovní servery a odevšad na vás kouká fotbal a pak hokej. Naše ligy, cizí soutěže, případně zajímavosti, drby o těch sportovcích. O naší volejbalové lize prakticky nic. Maximálně na jednom webu a pak na svazových stránkách. Takže se lidem až tak nedivím, že se o volejbal moc nezajímají. Ale přijde mi nezasloužené, že třeba florbal má víc mediálního prostoru. Jsme stejní sportovci jako fotbalisti, hokejisti, děláme to pro sebe, ale i pro fanoušky.“
| Lukáš Vašina |
| Věk: 22 (6. července 1999 v Ústí nad Orlicí) Výška/váha: 196 cm/88 kg Pozice: smečař Stav: svobodný Kariéra: Sokol Česká Třebová, VK Ostrava (do 2018), VK ČEZ Karlovarsko (2018-?) Největší úspěchy: čtvrtfinále ME v Ostravě (2021), mistr ligy (2021), mistr Evropy U19 (2017), stříbro na ME U20 (2018), 7. místo na MS U19 (2017) |
Fotbal s hokejem jsou národní sporty, ale do popředí se sunou atrakce jako MMA a podobně. Prvek násilí. Možná to trochu kopíruje dnešní dobu. Co si neurvete, to nemáte. Život je pro mnoho lidí boj, podobně jako v kleci. A volejbal není kontaktní sport, chybí tomu koření, máte mezi sebou síť...
„Jasně, chápu tenhle pohled. Ve fotbale dojde na faul, hned se u toho pět hráčů strká, v hokeji se hráči rvou, což lidi taky baví a rádi na to chodí. Ale emoce mezi protihráči najdete i ve volejbale. Kdyby tam nebyla síť, našel bych v paměti pár zápasů, kdy bychom s klukama nejradši vyrazili za soupeřem a vyřídili si to s ním jinak, než je zvykem. My akorát můžeme zatahat za síť a prohodit s hráči druhého týmu pár slov. Jestli jsou dnes lidi zaměření víc na vzájemný boj a násilí, tak mě to mrzí, ale těžko s tím něco udělám.“
Násilí při volejbale, slyšel jste o tom někdy?
„Na youtube najdete spoustu videí, zadáte si funny moments nebo fight a můžete se podívat. Někdy narazíte na hráče, kteří si vyloženě říkají o to podlézt síť a jít si to vyřídit ručně. Jsou to ale výjimečné případy. Já sám pamatuju pár momentů, kdy jsem se musel zatraceně držet, abych za soupeřem nevyrazil. Ale teď už dokážu udržet nervy v sobě, nevypouštět ze sebe zbytečně emoce. Chladná hlava je základ. Uděláte blbost, která akorát soupeře nastartuje, a vy sebe spíš vypnete.“
Co obvykle následuje při incidentu s protihráčem?
„Záleží na míře provinění. Rozhodčí většinou nejprve udělí žlutou kartu, ale pokud je tam mezi soupeři delší oční kontakt, navíc si něco řekneme a pošťuchujeme se, přijde červená. Což neznamená vyloučení hráče, ale bod pro soupeře. Abych šel do sprch, musel bych se pod sítí strkat nebo cloumat s umpirem rozhodčího. Zatím jsem nic takového nezažil.“
Ve fotbale narazíte na simulování, přihrávání faulu. Občas to samé v hokeji. Má neférové praktiky volejbal?
„Určitá taktika občas je. Před zápasem si říkáme, co na jakého hráče platí, jak hru konkrétnímu hráči znepříjemnit, znechutit, čím se mu dostat pod kůži. Faktem však je, že takových hráčů, kteří by se nechali chytit, v naší lize moc není. Základem je soupeři vnutit náš styl hry.“
To souvisí s maximální koncentrací. V mladším věku jste býval docela rapl, jak jste z toho vyrostl?
„Byl jsem divokej po tátovi. Jakmile mi na tréninku něco nešlo, zahodil jsem balon, začal řvát, brečet, odešel z haly... Táta mě sám několikrát vyhodil z tréninku. Měl se mnou peklo, doma pak často vládla tichá domácnost. Byl jsem sirkou, kterou stačilo lehce škrtnout, a hned hořela. Naštěstí mám tohle období za sebou. Vychladl jsem, dozrál. Když mi něco nejde, neutíkám od toho, nevztekám se a pracuju na tom, abych se to naučil a byl lepším hráčem.“
Všichni teď čekají o dost víc
To přišlo samo?
„Samo ne. Když už ale bylo jasné, že je nutné s tím něco udělat, vsadil jsem na pohovory s mými nejbližšími. S taťkou, s bráchou, se ségrami i s přítelkyní. Bavili jsme se o mojí kariéře a řešili, co je potřeba změnit, abych se posunul dál. Vyšlo z toho,
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
