Dave a Perun. Úspěšní beachvolejbalisté, kteří na říjnovém mistrovství světa v Mexiku vybojovali historické zlato. Sympaťáci s přesahem mimo sport. Inženýr a právník. Blokař a polař. David Schweiner a Ondřej Perušič si zvykají na slávu a uvědomují si zodpovědnost. „Bude i na nás, abychom z toho úspěchu pro náš sport vytěžili co nejvíc,“ hlásí 29letí parťáci, pro které může být olympiáda v Paříži posledním vrcholem kariéry.
Pobaveně se na sebe podívali, když uviděli spontánní reakci reportéra Sport Magazínu, který potěžkal trofej pro mistry světa. „Škoda, že u toho lidi nenatáčíme. Mohli bychom sestříhat ty jejich grimasy,“ smějí se. Je totiž zatraceně těžká.
Oba šampioni a zároveň vysokoškoláci s ní pózovali v Kayak Beach Baru na Náplavce, za nimi se vyjímal Pražský hrad. Senzační zlato, první pro český plážový volejbal, spustilo mediální kolotoč, na který nejsou zvyklí. „Je to pro nás neprobádané území,“ říká Perušič, pokračoval slavného volejbalového rodu.
Se svým sportovním „manželem“ pak hodinu vykládali o mimořádném úspěchu, manželkách, neutuchující snaze se zlepšovat i o tom, proč budou pořád v návalu euforie ukazovat bradavky.
Co bylo těžší? Vyhrát mistrovství světa, nebo absolvovat ten blázinec po něm?
Schweiner: „Každý bylo jinak obtížný, i když pochopitelně získat zlato bylo hrozně náročný. Na takový humbuk jsme nebyli zvyklí, bylo to i časově dost náročný. Ale ten největší stres už opadnul, takže to bereme jako příjemnou povinnost.“
Co vás nejvíc překvapilo?
Perušič: „Je na tom fascinující, a zároveň i trošku smutný, což ale nemyslím zle, jaká je tenká hranice mezi bronzem a zlatem na mistrovství světa. Přitom vybojovat v našem sportu jakoukoliv medaili je fakt hrozně náročný. Kdybychom byli třetí, tak by mediální i celospolečenský zájem byl několikanásobně menší. Když se to podívám sportovní optikou, tak o úspěchu rozhodují opravdu malé detaily. A je trošku nefér, když někdo skončí třetí, že to nemá takový ohlas. Ale zase chápu, že je to součást sportovní reality.“
Jak vás potěšilo bezprostřední uvítání fanoušků na letišti?
Schweiner: „To byl největší zážitek. Že na nás čekalo až pět set lidí, kteří mají na hlavě sombrera? Hrozně moc jsme si toho vážili. Všichni vypadali šťastní, smáli se, bylo vidět, že jsme jim udělali radost. Měli jsme tam i rodiny, byla tam celá užší beachvolejbalová komunita. Budu si to pamatovat do konce života.“
Perušič: „Bylo to hodně emotivní, nádherný, osobitý. I pro mě to byl jeden z nejsilnějších zážitků, které jsem ve sportu zažil. Ale obrovsky jsme si vážili i toho, že nás přijal premiér nebo předseda Senátu.“
Čekali jste, že dorazí na váš přílet tolik lidí?
Schweiner: „Věděli jsme, že se něco organizuje, ale netušili jsme v jakém rozsahu. Jenom jsme se po probdělé noci a celém dalším dnu cestování snažili na poslední chvíli zahodit smradlavý trička…“
Perušič: „Mluv za sebe, já jsem to nestih!“ (smích)
Schweiner: „Já jsem si ještě i vyčistil zuby, ale stejně si myslím, že jsme všechno nezažehnali, po tom náročným programu. Ale snažili jsme se způsobit co nejméně škod.“
Vypadali jste čerství, ne? Když se po zlatu vracejí třeba hokejisté, alkohol nemohou zapřít…
Perušič: „Vím, že se nabízí srovnání s kolektivními sporty. Vypraví se letadlo nebo autobus, kde se celou noc paří. U nás to bylo jinak. Byli jsme po turnaji a třech týdnech vyřízení. Malinko jsme slavili přímo v Mexiku, kdy jsme šli na dobrou večeři. Dali jsme si dvě tequily na přípitek, k tomu trochu sangrie a něco po druhý jsme šli spát. Nebylo to nic divokýho. Navíc jsme věděli, že hned druhý den letíme domů, kde nás čeká dost náročný program. Takže jsme nechtěli dorazit v dezolátním stavu.“
Takže i v letadle jste se drželi…
Schweiner: „Jo jo. My jsme nikdy neletěli v první třídě, kde by to byla asi jiná párty. Vždycky letíme v economy, kde je člověk zaklíněný mezi sedačkami, takže jsme byli rádi, že jsme to při našich výškách vůbec přežili ve zdraví… O to víc jsme si to potom mohli užít s lidmi na letišti.“
Nelitujete, že jste si neužili jako fotbalisté nebo hokejisté oslavy na Staroměstském náměstí?
Perušič: „Já se vůbec neodvažuju přirovnat náš úspěch k vítězství v Naganu! (smích) Hokej je mnohem větší sport, což se odráží i na celospolečenském ohlasu. Pro nás byl skvělý zážitek, už když jsme viděli, kolik lidí vážilo cestu za námi na letiště. A kolik tam bylo malých dětí. Doufejme, že z nich jednou budou hvězdy beachvolejbalu. Pro nás je důležitý, že úspěch v Mexiku zasáhne komunitu našeho sportu.“
Když jsme zmínili Staromák, byli jste někdy v roli fanoušků někoho ze sportovců vítat?
Schweiner: „Mně utkvěl v paměti návrat z Nagana. Dřív jsme bydleli na Veleslavíně, takže jsme to měli z první ruky. Pamatuju si, jak jsme doma koukali z okna, když kolem projížděl autobus a hráči mávali ze střechy. Musím říct, že právě i tenhle moment mi sloužil jako motivace, abych si to jednou mohl užít z druhý strany. Je to úžasný.“
Vnímáte, že teď i na vás leží zodpovědnost, abyste nejenom vy, ale celý beachvolejbal z historického zlata vytěžil co nejvíc?
Perušič: „Bereme to tak. Nechci náš úspěch zveličovat, ale má mnoho rozměrů. Pochopitelně pro nás dva má mimořádný význam, ale ten celosportovní nebo volejbalový je možná ještě důležitější. Takže záleží i na nás, jak s ním naložíme. Jestli budeme schopni ho přetavit do růstu našeho sportu. Nejde jenom o jeho popularitu, ale i o celospolečenské povědomí. Myslím si, že beachvolejbal má velmi dobrý potenciál, ať už z pohledu fanoušků nebo samotných hráčů.“
Jeho věhlas i díky vám stoupá.
Perušič: „Myslím si, že určitý boom nastartovaly Kristýna Kolocová s Markétou Slukovou. A doufám, že i my můžeme nějakým dílkem přispět.“
Jde také přímo o vás, takže předpokládám, že z úspěchu musíte, v uvozovkách, vytřískat co nejvíc. Mám na mysli peníze.
Schweiner: „Je to tak, chceme to pochopitelně využít. Ale zase jsme si vědomi určité společenské zodpovědnosti, takže nebudeme říkat ano na jakoukoliv spolupráci. Budeme si vybírat. Protože dlouhodobě se spojujeme se společnostmi, které se nám nepříčí a dává nám to smysl.“
Co to konkrétně znamená?
Schweiner: „Myslím si, že ani jeden z nás by se nechtěl spojovat
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
