Fialková o Koukalové i sporech se svazem: Být právničkou se hodí | iSport.cz
Ivo Pospíšil
8. března 2020 • 10:45

Fialková o Koukalové i sporech se svazem: Být právničkou se hodí

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Slavia - Jablonec: Stanciu nasadil housle Štěpánkovi, Tecl doklepl do prázdné! 4:0
Trpišovský: Lidi řeší Teclovy góly, dnes ukázal, co naší hře dává
VŠECHNA VIDEA ZDE

Spravedlnost pro všechny! Úsměvem umí rozzářit i zamračený den, při její palbě na střelnici se tají dech a v posledních letech se stala hitem (nejen) slovenského biatlonu. „Neřeším to. Snažím se soustředit hlavně na svou práci," říká v rozhovoru pro iSport.cz Paulina Fialková. Během své kariéry vystudovala práva, aktuálně je osmá v SP a spolu se sestrou Ivonou sní o silném tandemu.



Na zdejší pověstnou atmosféru má skvělé vzpomínky. V prosinci 2018 tu skončila dvakrát na stupních vítězů a její úsměv obletěl celý svět. Jenže co teď, když obavy z koronaviru s sebou vzaly i magii narvaných tribun? „Je to škoda, ale musím to rozhodnutí respektovat a vyrovnat se s tím. Chci podávat i tak co nejlepší výkony, ale bez fanoušků to není úplně ono," vypráví slovenská biatlonistka Paulina Fialková.

Přestože jste Slovenka, berete tenhle podnik trochu jako domácí?
„Přesně tak. Cítím se tu jako doma. Ač nejsem Češka, stále to beru tak, že je to podnik blízko domova. V Novém Městě na Moravě nás vždy navštívilo hodně slovenských fanoušků a i ti čeští nám otevřeně fandí, takže je to pro mě vždy radost si zde před nimi zazávodit."

Je pravda, že mezi českými fanoušky patříte mezi populární závodnice. Popište tedy trochu, jaká byla vaše cesta k biatlonu?
„Tak já jsem zase až tolik možností neměla. Pocházím z vesnice (Čierny Balog), kde byl biatlonový klub, a i když v okolí byla ještě možnost dělat sporty jako plavání nebo sjezdové lyžování, bylo to vždy velmi náročné na docházení, takže by mě rodiče museli pořád vozit. I z toho důvodu se rozhodli vyzkoušet biatlon a chytlo se to."

Učit se jako slečna se zbraní jste neměla problém?
„Je pravda, že s malorážkou jsem nebyla vždy extrémní kamarádka. Vždy pro mě bylo spíše těžší dobře střílet než rychle běžet, ale postupem času, co jsem se stala profesionálkou, se to vyrovnalo. A teď už myslím, že zvládnu podat spolehlivý výkon v obou dovednostech."

Našla jste díky tomu třeba cestu i k jiným zbraním nebo střeleckým disciplínám?
„To ne. Doma už další zbraň nemám a ani bych ji nechtěla. Beru to tak, že jde o součást biatlonu a mé práce. Není to běžecké lyžování ani samostatná střelba. Prostě jen kombinace obojího."

A když si potřebujete od biatlonu odpočinout, existuje nějaký další sport, kde se odreagujete?
„Vlastně ne. Když potřebuju vypnout hlavu od biatlonu, nedělám žádný sport. Jakmile totiž sportujete, vždy se tak nějak k té své práci vracíte. Když se potřebuju odreagovat, zaměřuji se na jiné věci. Jinak si ale ráda zajdu, pokud je čas, na skialpy, snowboard nebo lyže. V rámci tréninku je to pak kolo, posilovna a další věci, které vám pomohou k fyzičce nebo zlepšení výkonu. Hlavně v létě se snažíme, aby byl trénink o něco rozmanitější a záživnější."

Biatlonové sestry Paulína a Ivona Fialkovy.
Biatlonové sestry Paulína a Ivona Fialkovy.

Taková Markéta Davidová po sezóně třeba ráda utíká ke koním. Máte i vy něco mimo sport, pro co se nadchnete?
„Nic konkrétního. Spíše dělám, co mě zrovna napadne a co mi přijde pod ruce. Nemám to takhle vyhraněné jako Markéta. Na druhou stranu i obdivuju, kde na to bere čas. Protože my ho máme obecně tak málo, že vypěstovat si nějakou podobnou zálibu je velmi těžké."

O to obdivuhodnější tedy je, že jste u biatlonu vystudovala práva.
(směje se) „To už je naštěstí za mnou. Nebylo to zrovna lehké období mého života, ale zpětně mohu říct, že jsem vděčná za to, že jsem se tak rozhodla a tu školu vystudovala. Hlavně před státnicemi to bylo náročné. Na soustředěních jsem musela využívat každou pauzu mezi tréninky, psát diplomovou práci, studovat... bylo to fakt fyzicky i psychicky těžké. Na druhou stranu však bylo nutné se do toho zakousnout. Věděla jsem, že když pár měsíců vydržím, budu od toho mít pokoj. Takže jsem to dala." (směje se)

Nicméně práva nejsou zrovna u sportovců tradiční obor. Co vás na nich lákalo?
„Ono ve chvíli, kdy jsem si tu školu vybírala, tak jsem ještě nebyla stoprocentně přesvědčená, že se stanu profesionální biatlonistkou a vrcholovou sportovkyní. Proto jsem hledala obor, který by mě bavil, a cítila jsem, že bych v něm mohla být dobrá. Nicméně během studia se vše vykrystalizovalo. S úspěchy mě to začalo táhnout stále víc k vrcholovému sportu a já náhle získala dostatek motivace, abych si řekla, že tohle bude ta má pravá cesta. Jenže škola už byla načatá a chtěla jsem ji dokončit."

Který typ práva vás bavil nejvíc? Trestní právo nebo občanské?
„Nejzajímavější bylo asi to trestní. Nicméně když mohu na základě svých zkušeností hodnotit, tak pokud bych se teď měla věnovat právu, bylo by to určitě sportovní. Na Slovensku není v tuhle chvíli zase tolik lidí, kteří by se této oblasti věnovali. A z vlastní zkušenosti vím, že by v tom řada sportovců potřebovala pomoct."

Tím asi narážíte na vlastní potíže, které jste měla před startem minulé sezony se svazem ohledně vaší reprezentační smlouvy, že?
„V podstatě ano. Přesně v tom momentě jsem si uvědomila, že i sportovní právo je oblastí, které se dá speciálně věnovat."

V tuhle chvíli je už všechno vyřešené?
„Ano, doufám. Díky bohu se nám vyměnilo vedení Slovenského svazu biatlonu a přišli noví lidé, kteří mají, věřím, hlavy na správném místě."

Lákalo by vás věnovat se právu i po sportovní kariéře?
„To ještě nevím. Nad tím nepřemýšlím, protože stále netuším, co mi život přinese."

Markéta Davidová chce například po skončení s biatlonem pracovat se zvířaty nebo i Gabriela Koukalová si po sportovní kariéře našla svou cestu. Jak právě ona podle vás aktuálně SP chybí?
„Myslíte Gabču? Těžko říct. Určitě to byla silná osobnost a výrazná sportovkyně, ale z hlediska konkurence se to nedá vůbec říct. Tady jede vše tak rychle, že jedna závodnice ukončí kariéru a na její místo hned vyskočí další, mladá a úspěšná. Podle mě už to nikdo ani neřeší."

A když vezmete své výkony, image a popularitu nejen na Slovensku?
(směje se) „To musí hodnotit jíní, já řeším hlavně svou práci. Ano, není mi jedno, jak vypadám, a snažím se, když už mě ty kamery berou, aby to nebylo špatné, ale není to, na čem záleží."

Vedle toho, že jste jistě vzorem pro některé začínající biatlonistky, musela jste být příkladem i pro svou mladší sestru Ivonu, s níž se teď v reprezentaci potkáváte. Je to tak?
„To asi ano. Ono to tak většinou bývá, že mladší sourozenec následuje toho staršího a mezi námi není až takový věkový rozdíl. Přirozeně mě asi sledovala a dotáhla to též na světovou úroveň. Těší mě to, a pokud jsem ji nějakým způsobem motivovala a povzbudila, jsem ráda."

PAULINA FIALKOVÁ

Narozena: 25. října 1992 (27 let)
Národnost: Slovensko
Debut v SP: 2012
Největší úspěchy: 1. místo na Zimní univerziádě (2015 - sprint), 2. místo na Zimní univerziádě (2015 - stíhací závod), 2. místo na ME (2016 - závod s hr. startem, smíšená štafeta), 3. místo na Zimní univerziádě (2015 - vytrvalostní závod), 5. místo na ZOH (2018 - vytrvalostní závod), 3x 2. místo v závodě SP, 4x 3. místo v závodě SP, 6. místo v celkovém pořadí SP (2019)

Vstoupit do diskuse
0
Aktuální události
Články odjinud


Články odjinud