Tři pohledy na Moravce: parťák, dříč i impulzák, dveře na svaz má otevřené
Inspirátor, ale také muž, který se umí snadno vytočit. I takový je podle lidí z biatlonového prostředí Ondřej Moravec. Závodnice Markéta Davidová, šéf svazu Jiří Hamza i trenér Ondřej Rybář se ale shodují, že je to skvělý člověk, který bude nejen českému biatlonu chybět.
Davidová: Největší zážitek? Smíšenka loni na MS
„Ondra je člověk, který to tady nějakým způsobem utvářel, něco dokázal. Já na něj mám strašně fajn vzpomínky. I vloni, když jsme zajeli na MS medaili ve smíšené štafetě, to bylo úplně super. Jsem ráda, že jsem ho tady potkala. Protože to jsou lidi, od kterých si můžete něco vzít, a něco vás můžou naučit, což je vždycky fajn.
Mou největší vzpomínkou na něj je určitě zmíněná smíšenka. Už jen to, že jsem byla s ním ve štafetě, že jsme to oslavovali společně. Když jsme tam všichni tři (s Moravcem a Evou Puskarčíkovou) koukali na Bimbase (Michala Krčmáře), jestli to vyjde nebo ne. To bylo fajn. A pamatuju si, když měl loni nějaký zánět spojivek a cestoval celý den s brýlemi, jak jsme si z něj utahovali, hodně jsme se tehdy nasmáli.
Letos v Pokljuce mě potěšilo, jak se k mému zlatu vyjádřil, že ho má medaile hrozně nabila. To jsem nečekala a byla jsem za to strašně ráda, že jsem mu mohla jeho poslední MS zpříjemnit.“
Markéta Davidová, česká reprezentantka
Hamza: Ondra umí být celkem impulzák
„Pro mě je to kamarád. Když jsme se snažili nakopnout biatlon, bylo to spojené tady s těmi jmény: Jarda Soukup, Ondra, Šléza (Šlesingr), Gabča (Soukalová), Verča (Vítková). To jsou lidi, se kterými jsme to tahali nahoru. Je to nejúspěšnější biatlonista v historii, takže to nepotřebuje komentáře. Navíc Ondra je strašně rovnej fajn kluk a jenom mu můžeme všichni složit poklonu za to, co udělal. Jsem rád, že jsme ho ještě ukecali na tento jeden rok. I když si myslím, že pro něj už to bylo víc trápení, než potěšení. Ale choval se jako profík. A až si rozmyslí, co by chtěl dělat, kdykoliv má u nás dveře otevřené. To on ví. Je jeden z nás.
Svým vystupováním hodně pomohl i Bimbovi (Michalu Krčmářovi), že se dostal tam, kam se dostal. Protože tu ultra profesionalitu myslím, že chytl právě od Ondry díky tomu, že spolu na závodech bydleli. S Bouškem (Michalem Šlesingrem) byli každý jiný. Boušek je spíš takový „vědátor“. Ondra je 120procentní profík, totální dříč.
Asi s ním nemám žádnou speciální příhodu. Ale asi se o něm moc neví, že se Ondra umí, ač tak nevypadá, strašně rychle naštvat. Vypadá daleko klidnější, ale umí být celkem impulzák. Když cítí, že má pravdu, a vidí kolem sebe nějaký šlendrián, tak na to reaguje dost ostře. V tom se projevuje ta jeho 100% profesionalita.“
Jiří Hamza, šéf českého biatlonového svazu
Rybář: Dostal mě výkony v Soči
„Ondru není těžké charakterizovat. Je to dříč a ohromný pracant, v tomhle je spolehlivý člověk. Co řeknete, můžete se spolehnout, že to tak bude. To ho provází v celém jeho sportovním životě. Když něco dělá, snaží se to dělat stoprocentně a i výsledky se s tímhle dostavily.
Už jen když si vzpomenu na zážitky z olympiády, je to něco neskutečného. Jsem strašně rád, že jsem byl u toho, že jsem mohl takového sportovce trénovat, zažívat s ním tyhle věci, ať už úspěchy či neúspěchy. To je to, na co nikdy nezapomenete, co vám zůstává v hlavě.
Každý má nějakou chvilku, ať už je to v pozitivním nebo negativním slova smyslu, kdy vás dostane tím, že nečekáte nějakou reakci. Mě určitě dostal tím, když dokázal v Soči závodit tak, jak závodil. To bylo famózní. Když jsem tam stál a mohl věřit tomu, že je schopný neudělat chybu na střelnici. Protože víte, jak je ten člověk mentálně nastavený a co má natrénováno. To je taková ta důvěra, a když ji závodník potvrdí, to jsou okamžiky, kdy k tomu není potřeba žádných slov.“
Ondřej Rybář, sportovní ředitel a trenér
