Ledecká: Jsem docela dobrá. Kolize na OH? Říkali mi, že to změnili, tvrdí
PŘÍMO Z RAKOUSKA | Tenhle bronz možná pomůže změnit běh olympijských dějin. Ester Ledecká se díky třetímu místu ve sjezdu v Saalbachu Hinterglemmu stala druhou českou lyžařkou po Šárce Strachové s medailí z alpského MS. A zákulisím pod kopcem se nesla zpráva, že MOV kvůli Ledecké možná upraví program příští olympiády, kde se zatím sjezd kříží s jejím závodem na snowboardu. „Někdo z ORF mi říkal, že to změnili,“ řekla Ledecká k naději, již však zatím Český olympijský výbor nepotvrdil.
Problémy se zády i nepříjemné nachlazení odezněly a zbyla jen čirá euforie. Ester Ledecká ve sjezdu na mistrovství světa získala svou první velkou lyžařskou medaili od průlomového olympijského zlata v Pchjongčchangu. Na vítěznou Američanku Breezy Johnsonovou ztratila pouhých 21 setin sekundy a měla parádní náladu. Při ceremoniálu vystříkala šampaňské a proti svému zvyku se trochu i napila. V mixzoně rozpustile plácla do zadku svého fyzioterapeuta Ladislava Poláška.
Čím si to zasloužil?
„Kde je vystrčíno, tam je dovolíno, ne…“ (směje se)
Jak dlouho jste nepila šampaňské?
„Já nepiju šampaňské vůbec, je hrozně hnusné a hořké. Akorát vždycky, když jsem na tom pódiu, nedá mi to si srknout. Přijde mi to takové symbolické. Ale je to hnusný… Nebo takhle, asi to máte rádi, ale já to moc ráda nemám. Nepřipíjím si moc. Nebo na Silvestra si taky připiju, to mi přijde taky symbolické, ale většinou to usrknu, a pak vylejvám tu skleničku někomu jinému, kdo je po ruce. Mám ještě takové dětské chutě…“
Dostala jste čokoládu, ta vám asi sedí víc, že?
„To je lepší, to zvládnu líp. Zatím si ji odnesl Franz (trenér Gamper), ale jsme na stejném hotelu, tak ji asi přinese a postupně to spořádáme.“
Jak si užíváte bronz poté, co jste generálku na MS v Garmisch-Partenkirchenu musela vynechat kvůli bolesti v zádech, a na MS vás trápilo silné nachlazení?
„To, co máme ty poslední týdny za sebou, to bylo ostré. Musím strašně poděkovat panu profesorovi Kolářovi, že mě zase vrátil na sjezdovky. A teď asi slyšíte, že mi zase trochu odchází hlas. Do toho mi ještě skočila ta virózka… Včera jsem ještě dostala infuzi paracetamolu a céčka, abychom to nějak přibrzdili.“
Jsem ráda, že jsem tu vůbec mohla lyžovat
Bála jste se před dvěma týdny v Garmisch-Partenkirchenu, že by váš start na šampionátu mohl být v ohrožení?
„Určitě. Já se v sobotu vůbec nemohla hýbat, v neděli jsme hned odjeli domů a od té doby jsem pracovala s panem profesorem Kolářem, abych se zase vrátila na sjezdovky. A teprve dva dny před mistrovství světa jsme přijeli sem. Doteď jsem neměla ani jeden den pauzu, protože jsme se chtěli rozjezdit. Jeden den jsem zkoušela na obřačkách, jestli to vůbec půjde, jak se budu cítit. Tak jsme dali čtyři jízdy na obřačkách po modrých sjezdovkách, někde jsme to plácali. Další den jsme měli warm-up super-G, jen pár oblouků, a pak už byl hned sjezdový trénink. Furt to jelo až doteď, zítra si dám možná volno…“
V jakém jste byla před závodem stavu?
„Ráno mě zas bolelo v krku. Ale moje práce se nedá odložit, že bych řekla: ´Tak já to mistrovství světa pojedu za tejden, až se budu cítit líp.´ To prostě nejde. Takže jsme udělali, co se dalo, a já jsem ráda, že jsem tu mohla vůbec lyžovat, že jsem mohla zajet tu jízdu, kterou jsem zajela. Hrozně mě to bavilo. Musím poděkovat celému týmu za to, jak za mnou stáli v těch posledních týdnech a vůbec v této sezoně i v minulých sezonách. Jsou opravdu skvělí a díky nim můžu takhle závodit.“
Oproti tréninkům i čtvrtečnímu super-G jste se zlepšila, byla vaše bronzová jízda perfektní?
„To zdaleka nebyla perfektní jízda! Jenom pocitově tam mám asi padesát různých chyb, které bych chtěla opravit. Prostě ty závodní jízdy jsou většinou takové trošičku chaotičtější. Nevím, jestli někdo kdy zajel perfektní jízdu, možná včera Odermatt. Hrozně málo závodnic nebo závodníků zajede perfektní jízdu právě na závod.“
Čím to je?
„Protože všechny lyže se udělají rychlejší, vezmeme si jiné kombinézy, které jedou rychleji, trať je vyšoupanější do úplného ledu. Tréninky jsou nějak rychlé, závod je zase rychlejší. Dneska to bylo o vteřinu rychlejší než včera. I kvůli tomu se snažíte řešit tu situaci, jak je, a občas se ty chyby dějí. Jsem ráda, že jsem těch chyb udělala co nejmíň.“
V úplném závěru trati jste jela rychleji než Rakušanka Hütterová, což vám přihrálo medaili, ale zase jste ztratila na vítěznou Johnsonovou. Je možné, že vám tam trochu chyběly síly?
„Částečně možná jo. Ale nerada se na tohle vymlouvám. Snažila jsem se jet tu stopu, kterou jsme si řekli na prohlídce. Ze včerejška jsem věděla, že chci trochu líp skočit poslední skok, což se mi povedlo. Sice jsem na všech skocích byla dost rozlítaná, ale na posledním jsem aspoň dopadla do správného směru. Pak jsem se snažila jet co nejčistěji a nepřištorcnout si to tam. Nevím, jestli to bylo vidět v televizi, ale jsou tam malinké hrbolky, do kterých, když najedete trochu víc napřímený, vás snesou. To jsem tak nějak viděla, ale stejně jsem se snažila co nejrychleji přehodit na druhou hranu a jet to spíš čistě. Myslím, že jsem tu situaci zvládla ještě docela dobře.“
Jela jste s pětkou a od čísla devět, kdy vás o šest setin předjela Rakušanka Mirjam Puchnerová, jste čekala, jestli vás některá z favoritek nesrazí. Jak jste to prožívala?
„Holky, které jsem za sebou nechala, jsou obrovské lyžařské hvězdy. A pořád, když jsem dojela, byla jich na startu spousta. Jsem moc ráda, že jsem je dokázala porazit, byla o fous lepší a bednu nakonec urvala.“
Viděla jste ještě na startu jízdu Breezy Johnsonové, která s jedničkou předvedla vítěznou jízdu?
„Jo, viděla. Říkala jsem si, že je v některých místech trochu nepřesná. Pak jsem ale slyšela kluky z radia a říkali: Hele, je to o vteřinu rychlejší. Tak mi bylo jasné, že nepřesnost vychází z toho, že to je všude rychlejší. Takhle to ale v závodech je. Snažila jsem se zajet rychlou jízdu a konkurovat jim.“
Na posledním MS v Cortině d´Ampezzo jste byla dvakrát čtvrtá, na ZOH v Pekingu jednou a po pátém místě v super-G vám bronz unikl o třináct setin. Teď jste stejných třináct setin naložila čtvrté Hütterové. Jste ráda, že jste konečně na správné straně výsledků?
„Určitě. Mám radost, měli jsme asi trochu štěstí. Myslím si, že jsem snad taky docela dobrá lyžařka. (smích). Myslím, že jsem si tu medaili už taky zasloužila.“
Máte teď medaile z mistrovství světa i z olympiády v obou svých sportech, máte je kam dávat?
„No jéje, já jsem si teď koupila větší byt, abych si tam mohla narvat víc těch medailí, takže prostor bude. Kdyby nebyl, nějaký si udělám, to nebude problém!“
Zatím to vypadalo, že za rok na olympiádě byste kvůli termínové kolizi v lyžařském sjezdu mohla startovat, jen pokud byste obětovala závod na snowboardu. Rakouská televize ORF ale prý přišla s informací, že je šance na změnu. Co o tom víte?
„Právě, někdo z ORF mi říkal, že to změnili. Musím si to nechat potvrdit, abych mohla jásat, ale bylo by to úžasné.“
Pokud by kolize trvala, ztížil by vám tenhle bronz rozhodování, jaký závod si na olympiádě vybrat?
„To ne. Spíš jsem chtěla, abych ukázala, že jsem schopná konkurovat v obou sportech. A že by byla škoda mě nenechat závodit v obou, protože si myslím, že můžu udělat dobrou show na olympiádě. Budu pro to makat, tak bych ráda dostala šanci.“
