Skokanské dilema: jásat, nebo smutnit?

Veřejnost od nich takový výsledek nečekala a také oni sami připustili, že určitě svým představením mile překvapili, když dosáhli na nejlepší týmový výsledek od roku 1993.

Zatímco nejzkušenější z českého týmu Jakub Janda zářil radostí, benjamínek Roman Koudelka litoval svého posledního skoku, po němž se domácím definitivně rozplynul medailový sen. Nakonec na třetí Japonsko ztratili 18 bodů.

Skokané byli rozpolcení, páté místo je nadchlo a předčili i vlastní tužby, ale v jejich nitru klíčily pochyby, zda nemohli atakovat i medailové pozice. "Určitě si to užívám, protože s někým takovým asi nikdo nepočítal. Mám radost, udělali jsem super výsledek. Také jsem kluky před druhým kolem hecoval, že jdeme na medaili. Rozjeté jsme to měli fantasticky," popisoval Janda. "I tak to stojí za oslavu."

Naopak Koudelka byl spíš zkroušený. "Po tom, jak se to vyvíjelo, to mohlo být snad ještě lepší. Mrzí mě to i vůči klukům, kteří skvěle bojovali. Snad si to ještě někdy vynahradíme," doufal skokan, který soutěž zakončil pokusem dlouhým 118 metrů. "Bohužel se nahoře otočily podmínky, fouklo mi do zad, a když jsem se ve vzduchu propadl, tak jsem věděl, že to je v prčicích. Je to hrozná škoda," litoval Koudelka, devátý ze závodů na středním i velkém můstku.

Jandu dnes týmová soutěž hodně "nakopla". Toužil si vynahradit zklamání, když na středním můstku se vůbec nedostal do druhého kola a na velkém obsadil 19. místo. Tentokrát ale Janda ožil: právě jeho povedené skoky dlouhé 125,5 a 129 metrů držely český soubor ve hře o vysoké pozice.

Janda po leckdy odevzdaných pokusech v individuálních závodech na můstku dnes bojoval a nechal vzpomenout na rok 2006, kdy vyhrál Světový pohár a Turné čtyř můstků. Dokonce si na tvář nechal nalepit jako ostatní čeští závodníci vlaječku v národních barvách.

"Po zklamání ze závodu na velkém můstku jsem byl nažhavený a chtěl si dokázat, že na to mám. Udělal jsem si dva dobré závodní skoky a určitě mě to hodně povzbudí i před severským turné. Kdyby tady položil nějakých 115 metrů, tak tam možná ani nejedu," řekl Janda. "Dnes jsem měl dobré podmínky, to se pak skáče mnohem líp," dodal Janda.

Koudelku nejspíš po závodě jeho reprezentační kolegové museli utěšovat. Devatenáctiletý talent z Lomnice hovořil tak, jako kdyby družstvu pokazil závod on sám. "Ten poslední skok mě strašně mrzí, ale udělal jsem pro to všechno," posteskl si Koudelka a podotkl, že ani nechtěl jít do soutěže jako poslední z Čechů.

"Měl jít Kuba (Janda). Je zkušenější, byl by tam lepší než já. Ale trenér to rozhodl tak, že jako čtvrtý budu skákat já," řekl Koudelka, zatímco Janda se jej zastával. "Koudy byl před tím posledním skokem ve velmi nezáviděníhodné pozici, když viděl, jak se ten závod vyvíjí," chlácholil Janda svého o dvanáct let mladšího parťáka.

Koudelka nakonec připustil, že cítí po pátém místě českého družstva zadostiučinění. "Všichni nás trochu podceňovali, ale dokázali jsme bojovat. Zamrzelo mě, když třeba trenér lyžařů Petrásek před mistrovstvím řekl, že i vedlejší sporty kromě běžkařů mají na mistrovství na medaili. Přitom si nemyslím, že by skok či severská kombinace byly vedlejším sportem," podivoval se Koudelka.