Matura si vychutnal uznání od legendy: Adam Malysz mi gratuloval
PŘÍMO Z ITÁLIE | S dobrou náladou opustil skokan na lyžích Jan Matura můstky v Predazzu. V týmové soutěži pomohl českému týmu k sedmému místu. Už v pátek si vychutnal vyhlášení soutěže jednotlivců na náměstí v Cavalese, kam se dostal díky pátému místu. Gratuloval mu slavný Polák Adam Malysz, který pak po týmovém závodě Maturu uznale poklepal po rameni.
Byla to pro vás emotivní chvíle?
„Samozřejmě je to takové strašně povzbuzující, kór před olympiádou. Já si skoky teď užívám, protože před několika měsíci by mě vůbec nenapadlo, že bych tam mohl stát.“
Cenu vám předával legendární polský skokan Adam Malysz, co vám řekl?
„My jsme se už potkali vevnitř. Samozřejmě říkal, že gratuluje, a že je rád, že se mi konečně povedlo takhle prorazit.“
S Malyszem jste se setkal i po týmovém závodě. Prošel kolem vás, poklepal na rameno a pochválil vám skok…
„Je to strašně příjemné, Adam je obrovská ikona skoku. Ale my k sobě měli vždy blízko, s Poláky a Slovinci často trénujeme, tam nějaká přátelství jsou a vždycky jsme spolu vycházeli velmi dobře.“
Malysz vám při ceremoniálu předal plyšovou veverku Skiri, což je maskot šampionátu. Co s ní uděláte?
„Tu samozřejmě dostane malej, ale nevím, jak dlouho vydrží v jeho pozornosti. Přece jenom, hraček má hodně a většinou se mu válí mezi těmi starými. Ale určitě bude zezačátku spokojený.“
Jak hodnotíte sedmé místo českého týmu?
„Před mým skokem už byla ztráta na šesté místo trošku větší. Přece jenom, Slovinec Petr Prevc není skokan, který by zkazil o tolik, abychom s nimi mohli bojovat. Snažil jsem se skok si užít. Ale myslím, že každý odvedl kus práce. Viděli jsme, že Slovinci tady jsou porazitelní. Snažili jsme se o to šesté místo. Nakonec to nevyšlo, to se nedá nic dělat.“
Je sedmé místo současná česká realita?
„To je těžké říct, protože kluci mají potenciál mnohem větší, než se jim daří prodávat na můstku. Já doufám, že příští rok přijde ten, kdy se nám to sejde konečně všem. A ne, že vždycky jsou jednu sezonu nahoře jeden, dva. Bylo by skvělé udělat nějaký výsledek doma v Harrachově a pak samozřejmě i na olympiádě.“
Když se všechno sejde, můžete se dostat třeba i na úroveň medailových Poláků?
„V extrémním případě třeba i líp. Ale to už jsou takové myšlenky, že bychom museli všichni skákat jako Roman Koudelka s Hlávkou loni, jako já letos a jako Jandys před lety.“
Na šampionátu jste dosáhl svých životních výsledků na vrcholné akci, na malém můstku jste byl dvanáctý, na velkém pátý. S čím z mistrovství světa odjíždíte?
„Já nemůžu být rozhodně zklamaný. Jedině pozitivní hodnocení… Věděl jsem, že mám na to skákat do desítky, ale skoky jsou tak nevyzpytatelné, že to vůbec nemuselo dopadnout. To, že to bylo páté místo, je naprosto skvělý.“
Příští týden sezona pokračuje v Lahti, co očekáváte?
„Cíl do konce sezony je furt bojovat o nejlepší umístění. Bylo by pro mě fantastické, když je to takhle rozjeté, udržet si ve Světovém poháru desítku. Stupně jsou vždycky pěkné, ale já teď přemýšlím spíš nad tou desítkou. To by bylo celkové zhodnocení sezony. Sezona, ať dopadne jakkoli, tak je pro mě strašně úspěšná, ale tohle je cíl.“
Do konce sezony zbývá severské turné a lety v Planici, je nějaký můstek, který by se vám líbil tak jako váš nejoblíbenější v Sapporu?
„Ono je to většinou spojen s tím, jak se tam daří. Velmi dobré vzpomínky mám na Trondheim, kde jsem kariéru rozjížděl. Můstek v Oslu mám rád. Tam je to vždycky strašně větrné. Tam hodně rozhoduje štěstí. Když se daří, tak jde skákat téměř všude.“
Uvědomujete si, že jste teď podle výsledků na světových šampionátech nejlepší český lyžař?
„Takhle jsem vůbec nepřemýšlel. Já sem přijel skákat a ne se porovnávat s ostatníma disciplínami.“
