Jeho souboje s tradičním soupeřem Garrim Kasparovem byly legendární. Tvrdé a nekompromisní, pod jejichž povrchem doutnala špatně tajená nenávist. Postupem času se ale ostré hrany otupily a nyní devětapadesátiletý šachový velmistr Anatolij Karpov bere vše s větším nadhledem. „Jsem nekonfliktní člověk,“ tvrdíval o sobě už dříve. Teď chce šachy rozšiřovat zejména mezi děti a zaštítil i první ročník lidické simultánky.
V dobách jeho slávy se mu svět klaněl. Šestnáct let vládl světovým šachům, své fanoušky i protivníky ohromoval technicky propracovaným stylem a jeho duely se životním sokem Kasparovem vešly do historie. Málokdo ovšem ví, že dráha Anatolije Karpova, jednoho z fenoménů šachu odstartovala v tehdejším Československu – konkrétně v Třinci. „Od tohoto turnaje, který se uskutečnil v roce 1966, se začala rozvíjet má kariéra. Do Česka se ovšem vždy rád vracím.“
Můžete na ten turnaj zavzpomínat?
„Byl to pro mě důležitý turnaj a dopadl skvěle. Tehdejší sekretář sovětské šachové federace to sice spletl a myslel, že nás posílá na turnaj mládeže, ve skutečnosti jsem se zde ale utkal s místní elitou. Bylo mi tehdy patnáct a když mě organizátoři viděli, tak byli překvapení. Druhé překvapení je ale čekalo, když jsem celý turnaj suverénně vyhrál.“
A odstartoval dráhu během níž jste také sváděl legendární souboje s Garrim Kasparovem. Jste s ním stále v kontaktu?
„Ano, nedávno jsme dokonce vedli společnou kampaň při volbě prezidenta Mezinárodní šachové federace (Karpov kandidoval proti Kirsanu Iljumžinovovi, ale neuspěl). Měli jsme oba jasnou představu, co máme udělat a většina zemí, včetně Čech nás podporovala.“
Českým nejlepším šachistou je David Navara, sledujete jeho dráhu?
„Myslím, že David je výborný šachista, jen má poněkud nevyrovnaný styl. Jeho hra je prostě plná výkyvů, jednou zahraje skvěle, jindy hůře. Zřejmě by potřeboval upevnit sebevědomí. Vím ale, že Česko má i dalšího nadějného šachistu, a to Viktora Lázničku.“
Tomu je třiadvacet let. Těší vás, že šachy pohlcují už i tak mladé lidi?
Já se rozvojem dětského šachu zabývám celé roky. Ta hra má obecně vliv na všeobecné vzdělání, protože jejím prostřednictvím je možné děti připravit na principy, které je jinak těžké jim ukázat v rámci jiných předmětů. Učí je strategii, logice a rozvíjení paměti. V některých zemích jsou dokonce povinným školním předmětem. První země, které takto začala využívat šachy bylo Švédsko, vyučují se ale také ve Srbsku, Indii, Číně nebo i v Brazílii, která je spíše známá fotbalem. Nemusím snad ani dodávat, že v komunitě šachových hráčů se nevyskytují ani nějaké drogy.“
V současných šachách začíná převládat i trend počítačů. Co si o něm myslíte?
„Když jsem začínal, tak jsem o počítačích pochopitelně moc neslyšel. Do hry se začínaly dostávat až v době, kdy bojovali s Kasparovem. Je ale nutné říci, že počítače zcela změnily šachová pravidla. Do té doby se šachy dohrávaly a i když to zrušení dohrávek bylo očekávatelné a nezbytné, myslím, že to má vliv na techniku a to se pak projevuje.“
