Den pátý u soudu, který řeší údajné manipulace se sportovními dotacemi. V hlavní roli Miroslav Jansta, šéf České unie sportu. Jeho výpověď v kostce? „Upozornil jsem na chybu ministerské úřednice a stojím u soudu. Zatímco jiní…“

Miroslav Jansta se podíval na tabulku s chystanými dotacemi pro rok 2017 a hlasitě se ozval tehdejší ministerské náměstkyni Simoně Kratochvílové. Částka 48 milionů pro jeho ČUS a 60 milionů pro Český olympijský výbor ho naštvala. Právě tato jeho iniciativa je v očích obžaloby protiprávním krokem, manipulací, z níž je obviněn.
„Uráží mě to,“ říká Jansta.
K lepšímu pochopení je třeba vrátit se k návrhu rozdělení dotací v Programu III (pro „střešní organizace“) pro rok 2017. V něm ČOV, navzdory tomu, že nemá žádnou členskou základnu, dostal dotaci zmíněných 60 milionů. Janstův ČUS s milionovou základnou – což naplňuje smysl „střešní organizace“ – o dvanáct méně. „ČUS byla ve většině posuzovaných kritérií nejsilnější – členská základna, územní pracoviště, majetek, mezinárodní aktivity,“ tvrdí Jansta.
Za špatné vyčíslení podle něj může ministerská administrátorka. O ní předchozího dne ve své výpovědi taktéž obžalovaný Jan Boháč, generální sekretář ČUS, prohlásil. „Ptal jsem se jí: ‚Jak vám to mohlo takhle vyjít?‘ A ona mi řekla: ‚Já jsem to nikdy nedělala, tak jsem tam něco dala a věřila jsem, že si to doděláte na komisi.‘“
K tomu Jansta: „Jsem souzený za to, že jsem upozornil na manipulaci úřednice, která na pozvání předsedy ČOV jezdila na lukrativní zájezdy – olympijské hry a na další jimi pořádané mezinárodní akce. Svévolně zfalšovala výpočet pro rozdělování peněz. Bojoval jsem za peníze, které měly jít na činnost klubů po celé republice.“
Ta úřednice se jmenuje Jaroslava Krumphanzlová a k soudu se dostaví jako svědkyně. Podle ohlasů se zdá, že její výpověď je vysoce očekávaná.
Ale zpátky. Takové rozdělení se Janstovi pochopitelně nelíbilo, a to tím spíš, že podle něj odporovalo dohodám, které vznikly během sáhodlouhých jednání v předchozím období. „Přirozeně jsem se cítil být ošizen a ozval jsem se,“ říká. To „ozvání se“ ho stálo žalobu, ale k tomu až za chvíli.
Jak Jansta na návrh reagoval? „Mohl jsem toto řešení nepřijmout. Sice bych nedostal peníze, ale vyvolal bych napětí. Dostal bych celou věc do vlády, do parlamentu, ministryně by měla problém, a to ve volebním roce. Úplně správně bych měl podat trestní oznámení, ale šlo o věc, kterou šlo řešit diskusí. A to jsem chtěl.“
Proto zavolal Simoně Kratochvílové, náměstkyni ministryně školství Kateřiny Valachové. To je ono „ozvání se“, o kterém šla řeč. Pro obžalobu totiž znamená nepřípustné zasahování do dotačního procesu.
„Měl jste právo kontaktovat přímo náměstkyni Kratochvílovou?“ ptala se proto Jansty soudkyně Lenka Cihlářová.
Podle Jansty jednoznačně ano. „Na podzim 2015 mě paní Valachová pozvala na večeři, kde mi představila paní Kratochvílovou a určila mi ji jako styčnou osobu k řešení dotačních záležitostí. Navíc jsem byl z pověření paní ministryně garantem toho Programu III. Na zasedání Národní rady pro sport nám řekla, že jsme víc než úředníci na ministerstvu. To je doložitelné ze záznamu. A garant (z definice) není to, že předá něco nějakému úředníkovi. On ručí za celý výsledek.“
Proto Jansta jakoukoli manipulaci odmítá. A přidává srovnání, pro něj zásadní. „Jiří Kejval, předseda ČOV, se také ozval, protože kvůli chybě ani on nedostal oprávněné peníze, ty z Programu I. Musel se ozvat. Zavolal přímo ministryni. Já se pak ozval kvůli Programu III náměstkyni, protože jsem k tomu měl od ministryně oprávnění, a mám obžalobu. Protože náměstkyně byla v odposleších, ministryně ne…“ vysvětluje Jansta.
Neboli: „Také další střešní organizace se vyjadřovaly k návrhům na rozdělení dotací, měly na to své názory. Přijde nám diskriminační, že my jsme nemohli, bylo nám sděleno obvinění a obžaloba. A u ostatních to bylo v pořádku?“
Na doplnění, Kejval dostal pro své ČOV dodatečnou dotaci ve výší 76 milionů korun.
Další líčení proběhnou v týdnu od 24. srpna a poté v týdnu od 29. září.
Hlavním, a zdá se jediným, zdrojem důkazů v probíhající dotační kauze jsou odposlechy. Je však možné, že nakonec budou z důkazního materiálu vyškrtnuty. To proto, že podle informací Sportu byly nařízeny v rámci jiného případu. A Nejvyšší soud čerstvě podobný postup – tedy použití „cizích“ odposlechů – označil v případu Jany Nečasové, dříve Nagyové, za nezákonné. „Peltovy odposlechy“ měly být nařízeny údajně kvůli kauze „Berbr a Damková versus rozhodčí Tomáš Kovařík“. Soudkyně této kauzy Sylva Mašínová totiž při jednání nepřipustila žádné svědky a velmi rychle dala za pravdu obžalobě. Později kvůli svému jednání čelila kárnému řízení, nemluvě o tom, že byla v častém kontaktu s Miroslavem Peltou. Na základě podnětu zvenčí pak soud nařídil odposlechy. Je jisté, že obhájci namítnou jejich nezákonnost. Pak záleží na soudkyni Lence Cihlářové, zda námitku přijme. Pokud ano, bude soud nadále probíhat bez důkazů, které v odposleších zaznívají. |


