PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Populární zvyk počítání olympijských medailí začíná pro francouzské sportovce právě tady. Uprostřed Vincenneského lesíku na okraji Paříže se rozkládá obrovský areál, v němž hvězdy trikolóry získávají sílu. Dřív tady v okolí lovili francouzští králové a byla tu popravena Mata Hari. Dnes je to domov slavného střediska INSEP, kde špičkoví trenéři, fyzioterapeuti a lékaři vychovávají nové sportovní generace galského kohouta. „Myslím si, že je to trošku větší Nymburk,“ usmála se běžkyně Kristiina Mäki v srdci kampusu o velikosti 28 hektarů.
Na závěr půlhodinové procházky po přilehlých sportovištích čekala vodního slalomáře Lukáše Rohana dlouhá chodba se spoustou zatáček a nakonec schodiště, po němž skončil, kde začal, na ploše fantastické zastřešené haly Josepha Maigrota.
„Dojmů mám hodně,“ vydechl Rohan. „Prošli jsme si tady celé francouzské olympijské centrum. Je to úchvatné. Co tady mají na jednom místě, my nemáme v celém Česku. Je těžké hledat slova. Jsou prostě před námi...“
Když mluvil, nad hlavou se mu klenula střecha zřejmě nejimpozantnější budovy zdejšího areálu. Soustavou oken dovnitř svítilo světlo a ozařovalo malý atletický vesmír. K využití tu jsou devítidráhová stovka, pět drah pro sprintery, dvě výškařská a tyčkařská doskočiště, dva koulařské kruhy, prostorná posilovna, dokonce i velodrom o délce 166,66 metru, kolem něhož jsou další čtyři dráhy na běhání. A tomu všemu kraluje 340 metrů dlouhá dráha kolem stěn celé arény.
„Mají tady strašně hezkou víceúčelovou halu, kéž bychom doma měli taky takovou,“ povzdechla si Kristiina Mäki
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
